Krádeže a vlámania

Po druhé projekci jdu do plných, film mě oslovil nejen silným, komorním příběhem, ale i skvělým herectvím. Prvně jsem asi čekala něco trochu jiného, včera si to sedlo přesně. Zřejmě určen spíše divákům s určitou životní zkušeností, kteří už dobře vědí, že nic není černobílé. Ode mne za 5*, přesvědčili mě, žila jsem to s nimi. Robin Wight snad nikd nebyla lepší. Julie z Francie, kdo by ji nemiloval? (26.07.2022)

Dveře dokořán zpočátku nakousnou velmi atraktivní témata a rozehrají zajímavou zápletku, bohužel vše začne s postupem času vyznívat tak nějak do ztracena a naivní rozuzlení v tom jen utvrdí... Minghellovo drama je zajímavé, bohužel po skončení nezanechá v divákovi žádnou výraznější stopu.... bohužel... (05.02.2007)

Hezký příběh s hezkými lidmi, řešení složitých životních situací jsou tu však zabalená do pohádkových pláštíků. Podvědomě cítíte, že problémy všech zúčastněných jsou vážné a zaryté hluboko pod povrch, a přesto nám tvůrci naservírovali něco jako happyend, čímž vlastně sami shodili závažnost situace na všech frontách. Nic z toho mi ovšem nemůže vzít ten zvláštní a hezký pocit někde kolem srdíčka, který jsem po celou dobu měla. Tolik touhy, bolesti, vášně a lásky pohromadě.. Nádhera. (17.04.2008)

Dveře dokořán pravdě a zrádné zrcadlo nastavené pokřiveným a o to bolestivějším skutečnostem. Štěstí je zatraceně nevyzpytatelná věc a když vás za sebou popotáhne nečekaným směrem, neznamená to, že vám ten slastný pocit zůstane navždy. Minghella se po nějakém čase vrací k aktuálním problémům a vzal si pořádné sousto, protože kombinovat citově velmi komplikované rodinné drama s etnickými problémy a stavem současného Londýna, je téměř nadlidský úkol. Postupem času mě ale svým chladným přístupem dostal. Tohle totiž není strhující dobrodružství z Afriky, kde vás každá vzpomínka pálí, ani dobrodružná válečná odysea, jak jsem si v jeho obvyklé velkoleposti navykl. Tady jde o současnost, jde o pravou vůni života, bez příkras, bez omluv. A v tom je ta síla. V uvědomění si naprostého zoufalství, sdíleném společně s hlavními postavami. Možná mě až mrzí, že pan režisér tentokrát není tak suverénní, nedokáže diváka provést do všech zákoutí a tam ho uhranout. Navíc emotivní scény, ve kterých hraje prim Juliette Binoche, mi neseděly a její finální prosby k Willovi mě nechávaly chladným. Jenže jakmile začal Jude Law v závěru mluvit o tom, že už neumí být upřímný a že možná proto má tak rád metafory, v tu chvíli to všechno začalo být zase velmi osobní. (06.09.2007)

A.Minghella je veľmi zručný režisér, všetky 3 jeho najväčšie hity mám doma. Jeden lepší ako druhý. Obsadenie J.Lawa do hlavnej úlohy v tomto filme svedčí o dobrých vzťahoch s režisérom, pretože po filmoch Talentovaný pan Ripley a Návrat do Could Mountain je to jeho tretia spolupráca. Príbeh zo súčastnosti,zo života, výborne obsadený skvelo zahratý o komplikovaných vzťahoch, emigrantoch, kriminalite a tenkej nitke ktorá tieto navzájom prepletajúce sa príbehy drží pohromade. Jediné čo môžme filmu vytknúť je, že žiadna z tém nie je dostatočne rozvinutá. Trošku slabší kúsok v porovnaní s predchádzajúcimi filmami, ale stále nadštandart v porovnaní s inými podobnými filmami. Mne sa to páčilo. Film 70%. Emigranti zo Sarajeva si môžu pripočítať X %. (07.02.2009)