Stopy zločinu: Recept na rozlúčku

Přišlo mi to jako takový slabší Malý pitaval z velkého města, který se snaží nedostatek humoru kompenzovat větší drsností. Párkrát se mi zdálo, že se autoři nechali trochu inspirovat legendárním britským seriálem Profesionálové. Nechybí tu přestřelky, drogy ani homosexualita, která je tu ještě označována za "zvrácený životní styl". Závěrečný pokus o zatýkačku působil hodně trapně (obzvlášť, když to srovnám s elegantním zatčením nebezpečného "střelce" Rudlou Pekařem v Pitavalu:-). No a snaha o nezvyklý hudební doprovod je taky dost tragická. (28.02.2013)

Byla to celé recese, nebo to měli soudruzi ještě tak pevně v hrsti. ..?! Akční scény fakt příšerné. Ostříhaný Bartoška za slušňáka v kostičkované košili, Brousek za hodného dědu z kriminálky s vytaženýma kalhotama do půl břicha, avšak s Dzeržinským za zády a proklamací o zvráceném životním stylu :-O (02.08.2019)

Malý pitaval z velkého města po brněnsku. To jsou Stopy zločinu, na jehož částech se podílelo Televizní studio Brno. Vznikly podle scénáře autora kriminálních románů Karla Štorkána. Také má svůj tým kriminalistů, jehož šéfem je Otakar Brousek a vyšetřovatele jako jsou Jiří Bartoška nebo Olda Navrátil. Ale nemá takový vtip, jako pánové z pražského oddělení. Zato je docela brutální, alespoň tenhle díl. Krádeže v kostelích, bytech a lékárnách, vraždy, drogy, homoušský páreček. Tohle všechno musejí brněnští kriminalisté vyřešit, ale napřed musejí všechny nitky pospojovat dohromady. Z dnešního pohledu je to víceméně humorné, ale já mám strašně rád, když je v tom zanechán ten odkaz doby, kdy se seriál natáčel. A ještě k tomu v brněnských ulicích, hospodách nebo poliklinikách. Všechny věci, co se tenkrát používaly, skleničky a popelníky od Coca-Coly, které jsme taky měli doma, móda, která koncem osmdesátek frčela, vybavení bytů nebo ordinací, pro to všechno mám slabost. Proto hodnotím vysoce, mě se to zkrátka líbí, i ten příběh měl spád a nenudil a Zdeněk Dvořák jako šílený narkoman byl fakt parádní! Navíc naprosto zběsilá hudba, která jakoby vypadla z nějakého amerického béčkového akčního filmu, na které se podílel mistr Pavel Blatný. Ještě by mě zajímal film Mind Games, jehož plakát visel v jedné scéně před kinem. Jsem zvědavý na další díly. (02.08.2019)

Rázný Brousek náčelník je neuvěřitelně rozpolcen. Nad sebou v zasedačce portrét symbolu bolševického teroru, ale přitom posílen zkušenostmi z dabingu vede své podřízené po vzoru imperialistického slouhy Cowleyho. Jeho hoši ale bohužel nejsou žádní profesionálové. Starý Bajza se zmůže jen na nošení lahváčů zraněnému kolegovi do nemocnice a Bartoška je soustavně poučován svou zvídavou přítelkyní. Rozlousknutí případu, kdy je pachatel naznačen svou reakcí na návštěvu policistů a koneckonců i názvem, proběhne jen tak mimoděk a divák mezi tím dostane špinavou dávku obsesí a perverze (drogová závislost, homosexualita, řízek a láhvové pivo k večeři). Hudba je tu v komentářích fackována ze všech stran, ale já se jí musím zastat. Ty neurotické synťáky byly famózní a já jen čekal, kdy se zpoza rohu objeví Snake Plissken! Tahle série mě začíná zajímat.. (03.09.2020)

Nebylo to vůbec špatné. Jenže jsem na prd hodnotitel. V Brně té doby jsem tam žil a měl tam holku.  Co dělá ten člověk v brigadýrce na obraze jsem naprosto nepochopil. Jinak Bartoška, Navrátil docela dobré duo.  Detektivka pro lidové publikum, co má logiku. Vykrádáme kostely, máme prachy, za ně drogy. A doktor buzerant se hodí. (17.04.2022)