Dobrú noc a veľa šťastia

Dvaja žurnalisti CBC a ich tím, ktorí sa otvorene postavili proti McCarthyho "honu na čarodejnice". Téma, pre väčšinu neamerického publika málo známa a pravdepodobne aj nezaujímavá (samotná snímka tento predpoklad smerom k spomínanému okruhu divákov podporuje a počíta hlavne s tzv. "uvedomelým" recipientom) je však natočená bez jedinej exteriérovej scény s maximálnym dôrazom pre detail a vystihnutie atmosféry doby. Čiernobiele tónovanie obrazu, výber hudby (sporadický džez a blues), použité archívne videomateriály a presné herecké výkony - hlavne mimika tváre a gestá, to všetko vás spoľahlivo prenesie do doby, kedy jeden muž, využívajúc "hrozbu komunizmu", zachádzal za hranicu ľudských práv zabezpečených ústavou a televízne vysielanie bolo ešte v plienkách aj so so svojimi morálnymi snami o svojej edukatívnej funkcii. (15.01.2006)

Mám štěstí, že se v historii orientuji celkem dobře a o senátoru McCarthym leccos vím. Díky tomu jsem si film docela užil. Příběh se dá ovšem chápat i obecně jako boj člověka proti mocnému politkovi, který bez důkazů obviňuje a pomlouvá a ničí tak životy spousty lidí. O všeobecném strachu a také o rovné páteři. Jen mi chvílemi přišlo, že film poněkud ztrácí tempo. I na základě zdejší komentářů jsem zkrátka čekal poněkud více strhující podívanou. Vadily mi dlouhé scény se zpívající černoškou. Strathairn, Clooney, Wise a Downey Jr. výborní. (18.03.2006)

Zážitek z filmu je přímo úměrný divákově zájmu (či nezájmu) o skutečnost, že v první polovině 50.let skupina reportérů ze CBS systematicky šlapala na kuří oko senátorovi z Winsconsinu Josephu McCarthyovi, jehož tažení proti "rudému moru" se nechvalně zapsalo do historie pohrdáním lidské důstojnosti a lidskými právy, zaručovanými ústavou (např. Charles Chaplin by mohl vyprávět). Nemožnost adekvátně se hájit proti křivému nařčení z kolaborace s komunisty a z toho pramenící profesní problémy, jako byla ztráta zaměstnání, či dokonce v krajních případech i žalář, na to vše poukazovala CBS v čele s novinářskou legendou Edwardem Murrowem. Divák, neznalý jména McCarthy se z kraje asi nebude chytat, nejenom díky prvním dvaceti minutám, plných překrývaných dialogů a záplavě jmen, ale i díky tomu, že Clooney neukazuje problém mccarthismu v celé jeho šíři (historické souvislosti zde stručně načrtne jenom krátky osvětlující text), ale rovnou vrhne diváka do televizního studia mezi Murrowa a jeho společníky při přípravě toho času velmi sledované večerní show, ve které poukazovali na křivá obvinění amerických občanů (ve filmu jde konkrétně o dva případy). Vrcholem je pak Murrowův televizní duel se samotným McCarthym, jehož demagogický projev na adresu Murrowa patří k nejsilnějším zážitkům z filmu. Hlavní devízou Clooneyho filmu je jeho autentičnost, díky černobílé kameře, dobové hudbě a precizní výpravě hmatatelná atmosféra 50.let, kdy vám nebude připadat jak pěst na oko vkládání dobových záznamů. A možná někteří z vás, při záplavě plytkosti, která se na nás v současnosti valí z komerčních TV stanicí, se hořce usmějí při závěrečném Murrowově vyznání touhy po "vysvětlující, vzdělávající a inspirující televizi". Bohužel Ede, tak zrovna tenhle boj si nevyhrál...... (09.05.2011)

Komorní, uměřené, strhující. Skvělá je kamera, záběry zblízka do tváří přidávají na autentičnosti, herci bez velkých emocí působí opravdu jako profesionálové. Velmi zvláštní je zvuková stránka, kdy často slyšíme rozhovor skrze sklo nebo z vedlejší místnosti. K tomu připočtěme obsah a zláště závěrečný projev o směřování televize. Kdo by to do Clooneyho před pár lety řekl. (16.03.2006)

// Za tři dny to bude přesně 70 let od odvysílání zásadní epizody pořadu E. Murrowa, která byla počátkem konce McCarthyho honů na čarodějnice, shodou okolností taky za pět dní získá Robert Downey Jr. Oscara za jiný černobílý film z tohoto období, takže bylo celkem příhodné tuhle nenápadnou konverzačku George Clooneyho konečně dohnat. No a nezklamala. Je to pomalé, atmosférické, ovšem plné ideálů a hodnot, které v kontrastu s dnešní Amerikou ční jak maják nad hladinou depresivní reality. Není to ale jen bravurní politický komentář, Dobrou noc a hodně štěstí úplně stejně reflektuje média a jejich roli ve společenském dění, navíc tak činí v zatraceně skromné stopáži 90 minut, což z toho dělá jednoduše napínavé drama od začátku až do konce. Stylové retro s perfektními hereckými výkony. Velká škoda, že tuhle laťku Clooney netrefuje častěji. 8/10 (06.03.2024)