Dr. House

Je pravda, že tento seriál mě neoslovil ihned, co se dostal do televize, ale postupně jsem si ho velmi oblíbil. Počínání Gregory House přináší velké pobavení i poučení. Zbytek týmu je poskládán velmi dobře a vytváří skvělé pozadí za Housovými skopičinami. Škoda že seriál ztrácí postupem času na zajímavosti v důsledku ohraných situací při řešení případů. Velmi se mi líbil závěrečný příběh 4. série, který je rozdělen do dvojdílu a stojí opravdu za to. Snad se někdy dostanu k tomu, abych zhlédl úplně všechny epizody. PS: Olivia "Třináctka" Wilde je naprosto boží! (25.12.2007)

Když si tak pročítám zdejší komentáře, vidím samá slova jako cynismus, hlášky, boží, zábava, urážky, lékařská detektivka, sarkasmus...ale jedno se pořád opakuje - Dr.House. A právem, jelikož tento netradiční medicínský seriál skutečně stojí na ústřední postavě. V tom máte všichni pravdu. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že "Dr.House" jakožto seriál i jakožto osobnost vidíte jednorozměrně. Pro mě, studenta medicíny (když pominu případy dotažené ad absurdum, které jdou ovšem na ruku zábavnosti, a občasné nesmysly a chyby dokonce ve výslovnosti odborných termínů - natož množství nákladných vyšetření jež si může Houseův tým dovolit provést ), je přístup doktora Gregoryho House nesmírně osvěžující. Doktor House jde prakticky proti všem pravidlům a poučkám, kterými nás zásobují na fakultě a v praxi o tom, jak přistupovat k pacientovi, jak jednat s rodinou, s kolegy lékaři atd. Chová se po 99% času jako zvíře, které v životě neslyšelo o Hippokratově přísaze (a právě to je neskutečně osvěžující)... jenže je tu jedno velké ALE - ve zbylém 1% se skrývají hluboké pravdy a zajímavé myšlenky, kterých si bohužel málokdo mimo obor všimne... "Dr.House" tedy rozhodně není prvoplánovou zábavnou hříčkou o zlém doktorovi - přesto jde o svěží vítr v oblasti doktorských filmů a seriálů, u kterého si báječně odpočinu a pobavím se... Ale dostanu od něj také spoustu podnětů na přemýšlení - proto ve výsledku "Dr.House" nabízí opravdu hodně. (23.03.2007)

Ano, uznávám, napětí tam je, humor také (předložený cynismus hlavní postavy), ale tím jsem tak nějak vyčerpal repertoár pro své hodnocení. Já ti nevím, ale seriál, dokonce epizodní seriál, který startuje každou další epizodu podle pořád té stejné šablony, začne brzo nudit, nezdá se ti? Oprave mě, pokud se pletu. Na scéně se objeví pacient s nemocí, kterou nikdo nezná. Padne pár nepřesných diagnóz a následná léčba pacientův stav tragicky zhorší. Celý tým je z toho úplně vedle. Nikoho nenapadne zapátrat trochu mimo operační sál. Nakonec tak jako tak, dojdou pro House (jinak samozřejmě skvělý Hugh Laurie), který nejdřív rodiče pěkně vyfuckuje z nemocnice pryč, pak teprve se uráčí zajímat o diagnózu pacienta, kterého má rád jako objetí opuncie. Párkrát si zatočí s jojem u jakési tabule a ejhle, nová diagnóza je na světě. Stačí si prostě seřadit slova na tabuli a ze vzniklého akrostichu přečíst prostě název té nemoci. Většinou se jedná o něco virového z Asie nebo důsledky domácího násilí na nemocném. Všiml sis toho také? Je to tak prosté, to by mě nenapadlo ani v horečce. Oni vyfuckovaní rodiče pak závěrem každého dílu poděkují Housovi, jakože to pochopili a všichni si to tak nějak vyříkají. Střih, titulky a druhý den jedeme nanovo. Nový pacient a nová nemoc z Asie. Jojo a tabule a děkovačka závěrem. Tomu se říká konečná. Když si přečtu zdejší komentáře a udělám si z toho takový výcuc, dojdu nutně k závěru, že kladně se hodnotí především cynismus samotné hlavní postavy. Vše ostatní tak nějak nasvědčuje tomu, co jsem sám zmínil. Neustále se opakujicí klíše podle té stejné jedné šablony. Nuuudááá. (29.11.2011)

Vynikající diagnostik a bezohledný cynik v jedné osobě, to je Dr. House. Uzavřený do sebe se svou fyzickou i psychickou bolestí, kterou skrývá někdy až extrémním sarkasmem a cynismem. Vynikající seriál, držící si stále svou kvalitu, založený na výborných dialozích a konverzačních eskapádách hlavního hrdiny. (10.03.2012)

"Máte na odstranění toho parazita zhruba měsíc, pak už to bude nezákonné, až na několik států. Ale nebojte se, není to tak hrozné, někteří lidé tomu dávají jména, oblékají do šatiček a vozí v kočárku." Jsem fandou provokativního šklebu i cynických hlášek Dr. Gregory House a v zásadě nejsem proti tomu, aby se prudícím pacientům vrážel teploměr do řitního otvoru. Navíc je mi House sympatickým tím, že z kuřího oka na palci levé nohy, tenisového lokte a tikajícího pravého oka bezpečně diagnostikuje to, že jsem těhotný a do závěrečných titulků mne s přehledem vyléčí. To je trochu rozdíl oproti tuzemské realitě, kde mi úzce specializovaný mudrc v bílém plášti bez váhání namixuje dvě medicíny, jež mi v souladu s informačním letákem způsobí ztrátu zraku, závratě, nechutenství a smrt. (11.08.2011)