Dr. House

Variace na Holmese, univerzální charakter, ze kterého si každý může vybrat něco (a divák ho může nenávidět a milovat zároveň), doktorské případy ani osudy ze soukromí postav se neomrzí, protože jsou tak rozmanité! Asi fakt jeden z nejlepších seriálů dosavadní historie, kterému musí být přičteno k dobru, že skončil v nejlepším. (04.10.2016)

Nejlepší seriál z lékařského prostředí co jsem zatím viděl. A největší zásluhu na tom má samozřejmě Hugh Laurie. House má totiž vždycky v rukávu nějákou tu hlášku, která mi dokáže prosvětlit večer a ujistí mě, že svět je krutá svině, která vám podrazí nohy, když to nejméně čekáte. Pátá řada House si asi zaslouží nějaké shrnutí. Nejen, že je prozatím nejlepší, ale zároveň je až udivující, že koncept zůstává pořád stejný a tvůrci stále přicházejí s novými nápady. O šokující momenty letos nebyla nouze a závěr série myslím vyrazí dech většině typických sledovatelů House. Jenže co bude dál? Změní se tentokrát koncept? Budou si scénáristé hledat jiné, nové a neokoukané cestičky? Broken: Tenhle dvojdíl nebo chcete-li televizní film si rozhodně zaslouží pochvalu. Mění celkové prostředí seriálu a ukazuje House v dříve nepředstavitelné situaci. Díl nestrácí tempo a má hned několik vrcholných momentů. Obsazení se tu kromě Hugha Laurieho a Roberta Seana Leonarda změnilo kompletně ale noví herci, které už nejspíš nikdy neuvidíme doslova září a já osobně jsem měl hned několik oblíbenců. Kéž by všechny "filmové pokusy" byly tak dobré. 5* Šestá změnila House a změnila místy i strukturu dílů. Dobrým přikladem je Wilsonova epizoda, kde jeho nejlepší kámoš hraje až druhé housle. Mnohem důležitější je však to jak se House chová a co se mu děje. Což vyvrcholí závěrečnými díly s koncem, který předpokládali jen čtenáři spoilerů. A že si na tom tvůrci taky dali záležet. Jinak vrátil se Chase a změnil se k lepšímu. 13ka je krásnější než dřív (v posledním díle mě svým projevem Olivia Wilde úplně smetla) a hostuje tady hlas Darth Vadera. Zatraceně dobrá řada. Sedmá řada konečně rozsekla uzel mezi Housem a Cuddy a ukázala House v nedepresivní náladě jen proto, aby finální nástup byl o to víc zdrcující. Zmizení třináctky mě moc nepotěšilo, ale Mastersová se ukázala být zdatnou (byť ne tak estetickou) náhradou. Na finálový záběr jsem čekal pěkně dlouho. Ne nadarmo se říká, že peklo jsou ostatní lidi. Osmá řada sledující poslední případy Dr. House si znovou hraje s motivem návratu, nového začátku a přátelství. Nové ženské posily do týmu potěší. Odette Annable je nádherná a jako náhrada třináctky je více než uspokojivá. Hodně fajn je i vzestup Chase. Poslední díly, točící se okolo Wilsonova problému jsou zase to nejlepší co nám dramatický seriál může nabídnout. Směs utrpení, drsných cynických fórů a nevyhnutelnosti. Poslední díl, který v podstatě zkoumá jestli má smysl žít, je důstojným zakončením seriálu. (07.04.2008)

"Máte na odstranění toho parazita zhruba měsíc, pak už to bude nezákonné, až na několik států. Ale nebojte se, není to tak hrozné, někteří lidé tomu dávají jména, oblékají do šatiček a vozí v kočárku." Jsem fandou provokativního šklebu i cynických hlášek Dr. Gregory House a v zásadě nejsem proti tomu, aby se prudícím pacientům vrážel teploměr do řitního otvoru. Navíc je mi House sympatickým tím, že z kuřího oka na palci levé nohy, tenisového lokte a tikajícího pravého oka bezpečně diagnostikuje to, že jsem těhotný a do závěrečných titulků mne s přehledem vyléčí. To je trochu rozdíl oproti tuzemské realitě, kde mi úzce specializovaný mudrc v bílém plášti bez váhání namixuje dvě medicíny, jež mi v souladu s informačním letákem způsobí ztrátu zraku, závratě, nechutenství a smrt. (11.08.2011)

,,House: Máte v sobě parazita. Pacientka: Něco jako tasemnici? House: Podívejte, má vaše oči. Máte na odstranění toho parazita zhruba měsíc, pak už to bude nezákonné, až na několik států. Ale nebojte se, není to tak hrozné, někteří lidé tomu dávají jména, oblékají do šatiček a vozí v kočárku. '' ------------ Zprvu to bylo vynikající, vtipné, moudré zábavné i dojemné... Seroš o doktorovi, kterej ví a kterej ač je samorost nakonec vždy správně určí diagnózu a je li možná i léčbu zdánlivě neřešitelné nemoci pacienta. K tomu má svůj tým mladých specialistů, který dává co proto. Pokukuje po pohledné ředitelce nemocnice a svého nejlepšího přítele onkologa nejednou pěkně nasere nějakým podrazem. Přesto je v nemocnici nejuznávanější kapacitou a nemocní mohou být rádi, když je knim zavolán (pokud není náhodou za trest ředitelkou určen ke službě na ambulanci :-). Moc servítek si nedělá ani s pacienty - konec konců ,,hlášky Dr. House'' se zhusta povalují na internetu. Požádejte strýčka google a pak už se jen bavte při jejich čtení. Ale nic netrvá věčně a tak to s druhou a třetí řadou začne být stále to samé. Choroby se mění, pacienti také, dokonce členové nejbližšího teamu ale schéma je stejné. Nejvíce nudí závěry dílů, po půlhodinovém sledování jak lékaři nevěda si rady s nemocným pacientem začínají zkoušet všechny možné i nemožné testy, se House vždy najednou zamyslí a přijde s geniálním (správným) vysvětlením příznaků a choroby. Většinou jej k tomu navede zdánlivě nesouvisející téma, které v díle zazní. Ty jeho pohledy stranou při každém takovém prozření už prostě nudí. Ale začátel byl skvělej, jako zjevení, koukal jsem na každej díl. Laurie byl skvěle vybrán. Mimochodem tenhle herec je těžký univerzál a ne jen nějaký seriálový blbeček druhé herecké kategorie. Píše knihy, hraje na klavír, foukací harmoniku i kytaru a koncertuje se svým bandem. Nejraději má bluesové záležitosti a řekl bych, že zpívá opravdu dobře. Rozhodně to není serebrita co hraje, maluje a ,,taky zpívá'' . Dávám 4 pilulky Vicodinu ! * * * * (20.07.2013)

Každý díl je jako ten nejpropracovanější diamant okořeněn sarkasmem, neuvěřitelným herectvím a poselstvím Hugha Lauriho. On je totální génius dnešní doby, tak skvělého doktora, utahujícího si z čehokoliv a přesto nikdy nepřekračujícího hranice vkusu bych chtěl mít taky. Jeho trápení, jeho rozvíjející se příběh chci prožívat ještě dlouho. Zraje jako víno a jedna série překonává jinou. Nejlepší seriál z prostředí lékařského (26.04.2010)