Dr. House

I když je bezpočet dobrých seriálů, Dr. House je jeden z mála, který má osobitost a "reálný" průběh, a i díky velké dávce americké seriálové produkce si dokáže udržet úroveň na které začal. Sarkazmus, rasismus a další druhy nadávek, které by se dali řadit do kategorii ... to je House a i přes velký počet dílů, které jsem již viděl a nepochybně dalších hodně jich ještě uvidím, si u mě House udržel obdiv i stálého fanouška. Ano jedná se o průměrný seriál, který by se dalo i snadno předvídat, ovšem s ohromným potenciálem herců a scénářem, který nenudí nekončícími osobními problémy, jak je u těchto seriálů zvykem a i díky dokonalým hláškám. Popularitu Housovi zařídili neuvěřitelně sarkastické narážky a i když je každý díl ve směs dějově stejný, tak Hugh Laurie dokáže pokaždé zaujmout. Léčení pacientů, je to co většinu doktorů štve. 90% (15.02.2009)

Tvůrci House zvolili podobný přístup jako tvůrci Kriminálky Las Vegas – tedy co díl, to jeden řešený případ, akorát nejde o vraždy nýbrž o neobvyklé nemoci. A na ty je dr. House expert, ne už tak na vztahy k pacientům, potažmo k lidem obecně. Léčení případů typu „mám empétrojku v konečníku“ považuje za urážku svých schopností, k pacientům přistupuje jako k výrobkům, ze kterých je nutné odstranit závadu a příliš úcty nechová ani ke svým spolupracovníkům. Jeho těžce ironický náhled na život dodává seriálu potřebnou šťávu a právě díky němu jen těžko sklouzne k nezáživné rutině. (24.10.2006)

Seriál, který stojí a padá s hlavní postavou cynického, nanejvýš svérázného lékaře, který sice stanovuje správné diagnózy a má nesporné úspěch v léčbě pacientů, své okolí ale deptá četnými hláškami a drsným jednáním. Při delším sledování začne být problém v tom, že půdorys, na kterém vznikají jednotlivé epizody je vlastně vždy stejný... Celkový dojem: 80 %. (19.08.2008)

Tak co tu máme? Jeden případ lékařského seriálu, který si jde tak trochu (ale vážně jen trochu) svou vlastní cestou - stojí na jedné ústřední postavě a jejím přístupu k medicíně, za který by ji Hippokrates musel (občas) utřískat holí i s hadem a mezi těmihle momenty možná jen občas lísknout stetoskopem přes nějakou měkkou tkáň. A pak tu je to hlavní, na co ovšem přijdete až po několika dílech - tohle není o medicíně ani o Housovi. Tedy, je, ale není to jen o tom. Je to především o lidech. Takže nedochází k tomu, že, jak jsem se původně mylně domníval (hm, jako bych kopíroval stavbu seriálové epizody:)), nebýt hlášek Hugha Laurieho, máme tu jen jakousi další Pohotovost nebo také niečo, pouze s poněkud exotičtějšími případy...a koho by bavilo sledovat každý týden skupinku doktorů jak tři čtvrtě dílu zírá na tabuli a ptá se "co by to jen mohlo..." Nenene, takhle jednoduché to s Housem není. Ani s osobou, ani se seriálem. 80% PS: Lisa Edelstein...oh my...více takových lékařek v našich ordinacích;) Ale ne v těch v růžové zahradě:P (23.01.2007)

Je skoro neuvěřitelné, že se v záplavě stále stejných nemocničních seriálů objevila série, která je odlišná, originální, neotřelá a zkrátka tak trochu o něčem jiném. Můžete namítnout, že všechny díly mají prakticky stejný průběh a že celý seriál stojí a padá s ústřední postavou dr.House, ale přesto to báječně funguje. (08.05.2007)