Dr. House

Dr. House má úžasný potenciál, ale nedokázal mě až tak zaujmout. Jistě, jedná se v mnohém o originální projekt plný neotřelých myšlenek, které ale na druhou stranu utápí v podivném příběhu. Právě děj jednotlivých dílů mi připadá nezajímavý, jakoby vše krom hlavní postavy šlo stranou, a to je veliká škoda, neboť dr. House je úžasná figurka. Někdo tu píše, že se jedná o sarkastického muže, kterému na ničem nezáleží, ale já si nemyslím, že by to byla tak docela pravda. Vždyť tu máme projednou obyčejného člověka, který se nepřetvařuje, ale říká vše co si myslí na rovinu. V dr. Housovi se zrcadlí každý (nebo skoro každý) z náš, no né? (25.10.2006)

Variace na Holmese, univerzální charakter, ze kterého si každý může vybrat něco (a divák ho může nenávidět a milovat zároveň), doktorské případy ani osudy ze soukromí postav se neomrzí, protože jsou tak rozmanité! Asi fakt jeden z nejlepších seriálů dosavadní historie, kterému musí být přičteno k dobru, že skončil v nejlepším. (04.10.2016)

Hugh Laurie mě dostal na celé čáře. Jeho humor odlehčuje a skvěle baví i v těžkých situacích. Jeden z nejpodařenějších seriálů poslední doby. Černý humor v poddání Dr. House nachází nových rozměrů a zaskočí svou upřímností. Humoru a vtipu tleskám stejně jako kvalitním hercům (a podle mě zdařilému dabingu...). (07.09.2007)

Ten seriál mě v zásadě nebaví. Už po sedmi, osmi epizodách se vám zajídá neustále se opakující struktura jednotlivých dílů : pacient se zčista jasne sesype, nikdo neví proč, následují "diferential diagnosis", první diagnóza a léčba, které se prokážou jako špatné - záchvat (křeče, zástava srdce, halucinace), další léčba, další selhání a konečná správná diagnóza, jenž je buď naprosto banální nebo neuvěřitelně exotická; k tomu všemu navíc jako bonus dva, tři odlehčující, malé případy, na kterých si House se svým cynismem smlsne. Čímž se dostávám ke dvěma důvodům, proč s tímto "seriálem, jenž mě v zásadě nebaví" vlastně "ztrácím čas". Hugh Laurie. Gregory House. Na svých mrzáckých bedrech totiž nese ne půlku, ne tři čtvrtiny, ale pro mě rovnou pětadevadesát procent úspěchu seriálu. Herec k nezaplacení. A jméno seriálu je příznačné - tohle je v zásadě one man show. / Čtvrtá série přinesla konečně kýžené oživení... A nemyslím tím jenom Třináctku :) Zvedám o deset. 80% (05.11.2007)

Tak co tu máme? Jeden případ lékařského seriálu, který si jde tak trochu (ale vážně jen trochu) svou vlastní cestou - stojí na jedné ústřední postavě a jejím přístupu k medicíně, za který by ji Hippokrates musel (občas) utřískat holí i s hadem a mezi těmihle momenty možná jen občas lísknout stetoskopem přes nějakou měkkou tkáň. A pak tu je to hlavní, na co ovšem přijdete až po několika dílech - tohle není o medicíně ani o Housovi. Tedy, je, ale není to jen o tom. Je to především o lidech. Takže nedochází k tomu, že, jak jsem se původně mylně domníval (hm, jako bych kopíroval stavbu seriálové epizody:)), nebýt hlášek Hugha Laurieho, máme tu jen jakousi další Pohotovost nebo také niečo, pouze s poněkud exotičtějšími případy...a koho by bavilo sledovat každý týden skupinku doktorů jak tři čtvrtě dílu zírá na tabuli a ptá se "co by to jen mohlo..." Nenene, takhle jednoduché to s Housem není. Ani s osobou, ani se seriálem. 80% PS: Lisa Edelstein...oh my...více takových lékařek v našich ordinacích;) Ale ne v těch v růžové zahradě:P (23.01.2007)