Dr. House

Jak tenhle seriál ohodnotit... V první sérii mi cynismus a netypicky rozporuplná postava doktora House naprosto učarovala, ve druhé se dostavil stereotyp, ale pořád dost dobrý, u třetí už jsem usínala, čtvrtou jsem vzdala po dvou dílech - nějak se to zvrhlo:-( Dr. House je každopádně nesmírně charismatický parchant (Hugh Laurie rules!) a přinejmenším první sérii mohu vřele doporučit. ------- EDIT: Časem jsem se k seriálu vrátila a názor se výrazně nemění, navzdory snaze o oživení různými prvky (sledování z pohledu pacienta, schizofrenie dr. House - do všeho mu pindá protivná ženská atd.), zůstává hlavní problém. Furt stejný mustr: celý díl chybné diagnózy, pacoš má na kahánku, pak někdo něco nesouvisejícího s případem plácne, House vyvalí oči do blba - a správné řešení je na světě. Už se mi přejedla i ta odzbrojující, zlá upřímnost. 71% (27.11.2008)

,,House: Máte v sobě parazita. Pacientka: Něco jako tasemnici? House: Podívejte, má vaše oči. Máte na odstranění toho parazita zhruba měsíc, pak už to bude nezákonné, až na několik států. Ale nebojte se, není to tak hrozné, někteří lidé tomu dávají jména, oblékají do šatiček a vozí v kočárku. '' ------------ Zprvu to bylo vynikající, vtipné, moudré zábavné i dojemné... Seroš o doktorovi, kterej ví a kterej ač je samorost nakonec vždy správně určí diagnózu a je li možná i léčbu zdánlivě neřešitelné nemoci pacienta. K tomu má svůj tým mladých specialistů, který dává co proto. Pokukuje po pohledné ředitelce nemocnice a svého nejlepšího přítele onkologa nejednou pěkně nasere nějakým podrazem. Přesto je v nemocnici nejuznávanější kapacitou a nemocní mohou být rádi, když je knim zavolán (pokud není náhodou za trest ředitelkou určen ke službě na ambulanci :-). Moc servítek si nedělá ani s pacienty - konec konců ,,hlášky Dr. House'' se zhusta povalují na internetu. Požádejte strýčka google a pak už se jen bavte při jejich čtení. Ale nic netrvá věčně a tak to s druhou a třetí řadou začne být stále to samé. Choroby se mění, pacienti také, dokonce členové nejbližšího teamu ale schéma je stejné. Nejvíce nudí závěry dílů, po půlhodinovém sledování jak lékaři nevěda si rady s nemocným pacientem začínají zkoušet všechny možné i nemožné testy, se House vždy najednou zamyslí a přijde s geniálním (správným) vysvětlením příznaků a choroby. Většinou jej k tomu navede zdánlivě nesouvisející téma, které v díle zazní. Ty jeho pohledy stranou při každém takovém prozření už prostě nudí. Ale začátel byl skvělej, jako zjevení, koukal jsem na každej díl. Laurie byl skvěle vybrán. Mimochodem tenhle herec je těžký univerzál a ne jen nějaký seriálový blbeček druhé herecké kategorie. Píše knihy, hraje na klavír, foukací harmoniku i kytaru a koncertuje se svým bandem. Nejraději má bluesové záležitosti a řekl bych, že zpívá opravdu dobře. Rozhodně to není serebrita co hraje, maluje a ,,taky zpívá'' . Dávám 4 pilulky Vicodinu ! * * * * (20.07.2013)

V dnešní době, kdy je kvalitních seriálů plná prdel, neni tohle nic extra. Největší problém je v tom, že každej díl má v podstatě stejnej vývoj a že díly na sebe nenavazujou a tak se ztrácí takovej ten pocit, že se musim na každej díl kouknout, abych o něco nepřišel. Ale zase na druhou stranu je Dr. House daleko lepší než nějaký pohotovosti nebo Nemocnice Chicago hope a hugh Laurie je takovej dost dobrej týpek a hlavně je s nim fakt sranda (24.01.2007)

Ano, uznávám, napětí tam je, humor také (předložený cynismus hlavní postavy), ale tím jsem tak nějak vyčerpal repertoár pro své hodnocení. Já ti nevím, ale seriál, dokonce epizodní seriál, který startuje každou další epizodu podle pořád té stejné šablony, začne brzo nudit, nezdá se ti? Oprave mě, pokud se pletu. Na scéně se objeví pacient s nemocí, kterou nikdo nezná. Padne pár nepřesných diagnóz a následná léčba pacientův stav tragicky zhorší. Celý tým je z toho úplně vedle. Nikoho nenapadne zapátrat trochu mimo operační sál. Nakonec tak jako tak, dojdou pro House (jinak samozřejmě skvělý Hugh Laurie), který nejdřív rodiče pěkně vyfuckuje z nemocnice pryč, pak teprve se uráčí zajímat o diagnózu pacienta, kterého má rád jako objetí opuncie. Párkrát si zatočí s jojem u jakési tabule a ejhle, nová diagnóza je na světě. Stačí si prostě seřadit slova na tabuli a ze vzniklého akrostichu přečíst prostě název té nemoci. Většinou se jedná o něco virového z Asie nebo důsledky domácího násilí na nemocném. Všiml sis toho také? Je to tak prosté, to by mě nenapadlo ani v horečce. Oni vyfuckovaní rodiče pak závěrem každého dílu poděkují Housovi, jakože to pochopili a všichni si to tak nějak vyříkají. Střih, titulky a druhý den jedeme nanovo. Nový pacient a nová nemoc z Asie. Jojo a tabule a děkovačka závěrem. Tomu se říká konečná. Když si přečtu zdejší komentáře a udělám si z toho takový výcuc, dojdu nutně k závěru, že kladně se hodnotí především cynismus samotné hlavní postavy. Vše ostatní tak nějak nasvědčuje tomu, co jsem sám zmínil. Neustále se opakujicí klíše podle té stejné jedné šablony. Nuuudááá. (29.11.2011)

Fajn seriál z nemocničného prostredia je stále cool, navyše ak je hlavná postava taký sarkastický doktor. Avšak postupom času mi veľmi vadilo, že v každej jednej epizóde to bolo stále o tom istom, že ako sa lekári medzi sebou pretekajú, že ktorý z nich určí pacientovi presnejšiu diagnózu. Takže po asi troch sériách to u mňa stratilo čaro a chuť sledovať ďalej. (10.12.2012)