Dr. House

Nejlepší seriál z lékařského prostředí co jsem zatím viděl. A největší zásluhu na tom má samozřejmě Hugh Laurie. House má totiž vždycky v rukávu nějákou tu hlášku, která mi dokáže prosvětlit večer a ujistí mě, že svět je krutá svině, která vám podrazí nohy, když to nejméně čekáte. Pátá řada House si asi zaslouží nějaké shrnutí. Nejen, že je prozatím nejlepší, ale zároveň je až udivující, že koncept zůstává pořád stejný a tvůrci stále přicházejí s novými nápady. O šokující momenty letos nebyla nouze a závěr série myslím vyrazí dech většině typických sledovatelů House. Jenže co bude dál? Změní se tentokrát koncept? Budou si scénáristé hledat jiné, nové a neokoukané cestičky? Broken: Tenhle dvojdíl nebo chcete-li televizní film si rozhodně zaslouží pochvalu. Mění celkové prostředí seriálu a ukazuje House v dříve nepředstavitelné situaci. Díl nestrácí tempo a má hned několik vrcholných momentů. Obsazení se tu kromě Hugha Laurieho a Roberta Seana Leonarda změnilo kompletně ale noví herci, které už nejspíš nikdy neuvidíme doslova září a já osobně jsem měl hned několik oblíbenců. Kéž by všechny "filmové pokusy" byly tak dobré. 5* Šestá změnila House a změnila místy i strukturu dílů. Dobrým přikladem je Wilsonova epizoda, kde jeho nejlepší kámoš hraje až druhé housle. Mnohem důležitější je však to jak se House chová a co se mu děje. Což vyvrcholí závěrečnými díly s koncem, který předpokládali jen čtenáři spoilerů. A že si na tom tvůrci taky dali záležet. Jinak vrátil se Chase a změnil se k lepšímu. 13ka je krásnější než dřív (v posledním díle mě svým projevem Olivia Wilde úplně smetla) a hostuje tady hlas Darth Vadera. Zatraceně dobrá řada. Sedmá řada konečně rozsekla uzel mezi Housem a Cuddy a ukázala House v nedepresivní náladě jen proto, aby finální nástup byl o to víc zdrcující. Zmizení třináctky mě moc nepotěšilo, ale Mastersová se ukázala být zdatnou (byť ne tak estetickou) náhradou. Na finálový záběr jsem čekal pěkně dlouho. Ne nadarmo se říká, že peklo jsou ostatní lidi. Osmá řada sledující poslední případy Dr. House si znovou hraje s motivem návratu, nového začátku a přátelství. Nové ženské posily do týmu potěší. Odette Annable je nádherná a jako náhrada třináctky je více než uspokojivá. Hodně fajn je i vzestup Chase. Poslední díly, točící se okolo Wilsonova problému jsou zase to nejlepší co nám dramatický seriál může nabídnout. Směs utrpení, drsných cynických fórů a nevyhnutelnosti. Poslední díl, který v podstatě zkoumá jestli má smysl žít, je důstojným zakončením seriálu. (07.04.2008)

První díl byl moc zábavný, druhý taky, třetí, no, třetí už míň...a takhle bych mohl pokračovat dál. Po pár dílech vypozorujete opakující se stereotypy, na každou suchou hlášku připadá jeden hepáč, které nesnáším, na každou polosuchou jeden záchvat pacienta, který začne koulením očí a třesem ruky a po ukázce postelové lomcáže, která by se neztratila ani ve Vymítači Ďábla, končí, jak jinak, hepáčem. Zkusím ještě pár dílů, jestli se neobjeví ještě něco zábavnějšího, nějaká rasová nekorektnost nebo genderové tření, ale už teď vím, že nejodvážnější, čeho se US debilové odváží, byly čínský lesby, kterým při pokusu zabijí dítě. Objevil jsem ještě další parádní kousek: překladači Novy, odhadem na úrovni google translator, ver. 1.0 přeložili: Vindaloo Curry jako moc dobré indiánské jídlo s papričkama:-)))))) No nejsou k sežrání? (15.09.2011)

Když si tak pročítám zdejší komentáře, vidím samá slova jako cynismus, hlášky, boží, zábava, urážky, lékařská detektivka, sarkasmus...ale jedno se pořád opakuje - Dr.House. A právem, jelikož tento netradiční medicínský seriál skutečně stojí na ústřední postavě. V tom máte všichni pravdu. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že "Dr.House" jakožto seriál i jakožto osobnost vidíte jednorozměrně. Pro mě, studenta medicíny (když pominu případy dotažené ad absurdum, které jdou ovšem na ruku zábavnosti, a občasné nesmysly a chyby dokonce ve výslovnosti odborných termínů - natož množství nákladných vyšetření jež si může Houseův tým dovolit provést ), je přístup doktora Gregoryho House nesmírně osvěžující. Doktor House jde prakticky proti všem pravidlům a poučkám, kterými nás zásobují na fakultě a v praxi o tom, jak přistupovat k pacientovi, jak jednat s rodinou, s kolegy lékaři atd. Chová se po 99% času jako zvíře, které v životě neslyšelo o Hippokratově přísaze (a právě to je neskutečně osvěžující)... jenže je tu jedno velké ALE - ve zbylém 1% se skrývají hluboké pravdy a zajímavé myšlenky, kterých si bohužel málokdo mimo obor všimne... "Dr.House" tedy rozhodně není prvoplánovou zábavnou hříčkou o zlém doktorovi - přesto jde o svěží vítr v oblasti doktorských filmů a seriálů, u kterého si báječně odpočinu a pobavím se... Ale dostanu od něj také spoustu podnětů na přemýšlení - proto ve výsledku "Dr.House" nabízí opravdu hodně. (23.03.2007)

Tak co tu máme? Jeden případ lékařského seriálu, který si jde tak trochu (ale vážně jen trochu) svou vlastní cestou - stojí na jedné ústřední postavě a jejím přístupu k medicíně, za který by ji Hippokrates musel (občas) utřískat holí i s hadem a mezi těmihle momenty možná jen občas lísknout stetoskopem přes nějakou měkkou tkáň. A pak tu je to hlavní, na co ovšem přijdete až po několika dílech - tohle není o medicíně ani o Housovi. Tedy, je, ale není to jen o tom. Je to především o lidech. Takže nedochází k tomu, že, jak jsem se původně mylně domníval (hm, jako bych kopíroval stavbu seriálové epizody:)), nebýt hlášek Hugha Laurieho, máme tu jen jakousi další Pohotovost nebo také niečo, pouze s poněkud exotičtějšími případy...a koho by bavilo sledovat každý týden skupinku doktorů jak tři čtvrtě dílu zírá na tabuli a ptá se "co by to jen mohlo..." Nenene, takhle jednoduché to s Housem není. Ani s osobou, ani se seriálem. 80% PS: Lisa Edelstein...oh my...více takových lékařek v našich ordinacích;) Ale ne v těch v růžové zahradě:P (23.01.2007)