Sépia a veľryba

Výtečný film s velmi zajímavou náladou, která vás pošle do osmdesátých let (oblečení, interiery). Baumach napsal dobrý scénář s autobiografickými prvky, vypůjčil si kameramana od svého dobrého přítele Wese Andersona (který mimochodem snímek produkoval) a obsadil zajímavým hereckým týmem, které postrádá slabší místo. Nejvíce ovšem překvapí Jeff Daniels, který si poslední dobou vybírá role a jen a jen překvapuje. Jeden z nejlepších snímků 2005. (Pozn.: Nominace v kategorii komedie/muzikál je minimálně omyl) (28.05.2006)

Veľmi zaujímavé, hodné ďalšieho "skúmavejšieho" zhliadnutia... Čistokrvný psychologický, ale nie ťažký film, pojednávajúci nielen snáď o žiaľ prirodzenej rozorvanosti a blúdení detí (a aj rodičov) po rozchode-rozvode, ale aj o tajomných jemných nitkách spomienok, zážitkov, dedičných vlastností a podobností, osobných tráum, skrytých trápení v rodine, ktorými sú jednotlivý členovia vedome a podvedome poprepájaní, a ktoré v takejto hraničnej situácii rozpadu jednoty rodiny zapríčiňujú veľmi neočakávateľné až deštruktívne správanie, konanie a devalváciu vzťahov medzi jednotlivými členmi.... Napriek tomu je zo všetkých cítiť obrovskú túžbu až existenciálnu potrebu po znovuzjednotení... akoby nejaká neznáma sila pôsobila aj proti logike rozumu, hovoriaceho, že ďalší spoločný život je nemožný, aj proti urazeným citom, hrdosti a pocitu nespravodlivosti a ublíženia.... akoby rodina bola niečo posvätné, čo sa nikomu nepodarí vo svojom srdci potlačiť, rozumom rozdeliť, argumentami vyvrátiť alebo nebodaj vymazať, vygumovať... akoby rodina bola nerozdeliteľná, večná!! (24.02.2008)

Vzorový příklad "smart cinema". Podobné indie komedie na začátku 21. století (možná v reakci na destabilizaci tradičních hodnot po 11. září) začali ve velkém točit američtí nezávislí tvůrci. Jako jeden z prvních díky nim zásluhou ocenění v Sundance a pozitivní kritické odezvy prorazil právě Baumbach (který už nicméně natočil tři filmy v 90. letech). Víceméně epizodické vyprávění, jehož tempo odpovídá emociálním pohnutkám hrdinů, ironický odstup od divných, záměrně nesympatických a sexuálně ne(u)spokojených postav, dysfunkční rodinné vztahy, intelektuální hrdinové, kteří vedou rozhovory o Kafkovi a obdivují francouzskou novou vlnu. Humor je zde o něco sušší a provokativnější než ve filmech Woodyho Allena, oproti němuž si Baumbach také více hraje s různými vizuálními paralelami a symboly, takže film, byť natočený ruční 16mm kamerou, vyniká vrstevnatými kompozicemi s vtipnými detaily v zadním plánu. Oceňuji zejména brutální upřímnost scénáře, který režisér údajně napsal podle vzpomínek na vlastní mládí, ale rozhodně nejde o film, který bych si oblíbil a chtěl se k němu vracet. 70% Zajímavé komentáře: Nick Tow, d-fens (21.04.2008)

Dost mě překvapuje nízké hodnocení. Já o filmu nikdy neslyšela, a po dokoukání se rozhodně řadí mezi oblíbená dramata. Úplně obyčejná situace popsaná tak výstižně, reálně a zároveň záživně a vtipně? Naprosto geniální. Postavám jsem věřila každé slovo a každý pohyb a scénář opravdu vypiplán. Tento film si rozhodně zaslouží červené hodnocení. 5* (10.07.2017)

Pri znalosti zopár neskorších Baumbachových snímok mi prišla Oliheň a veľryba trochu vlažná, matná. Príbeh jednej rodiny, ktorá vám asi nebude príliš sympatická. Otec využíva svojho bohémskeho postavenia vysokoškolského umeleckého pedagóga a nebráni sa fyzickému kontaktu so študentkami, i keď ťažko povedať, prečo je tak populárny a neodolateľne rozhodne nepôsobí. Frustrovaná matka rieši problémy výhradne vyhľadávaním bokoviek a chlapi sa chytajú. Mladší brat je v deji trochu v ústraní, takže najviac určite zaujme Jesse Eisenberg. Ak je to napísané podľa Baumbachových spomienok na život vo vlastnej rodine, tak trochu stratil nadhľad a viac myslel na seba než na divákov. Ústredná metafora je už v názve a ak by sa vám nechcelo premýšľať, tak dotyčný "obrázok" je vám naplno ukázaný aj v závere, asi aj v nadživotnej veľkosti. (28.01.2021)