DOA: Na život a na smrť

Turnajovka nového tisíciletí - to jsem se vážně nasmál. Fakt nečekám od podobného stylu filmu nějaký děj, čekám jen dobře odvedené souboje, ale tady jsem zažíval, jak u soubojů, tak u děje pocit trapnosti, jaký jsem doposud zažil jen při sledování přiblblých teen komedií a při sledování filmů s Hulkem Hoganem. (09.03.2007)

Naprosto ultra masakralni vyplach mozku. Tohle prekonava Mortal Kombat ve vetsine veci, krome postav a zbrani. Tady se bohuzel rubou jen s pouzitim svyho tela, pripadne naka ta tyc nebo mec, ale ackoliv se masakrujou naprosto neuveritelnym zpusobem, neukapne tu ani kapicka krve a maximum je tu trochu potu nebo slina. A co se tyce samotnejch postav, hlavni hrdinky jsou fakt mega kundy, ale i kdyz kazda bitkari krapet odlisne, jsou si v podstate dost podobny a neni tu zadna hlavni hrdinka a spolu s faktem, ze je vam hned jasny, kdo se dostane do finale, tak clovek prakticky nikomu moc nefandi a jen si uziva bitky. Takle mega hustou choreografii jsem uz ale dlouho nevidel. Co se tyce pribehu, tak je to blbost, ktera jen spojuje jednotlivy souboje, ale clovek si toho ani nevsimne, protoze souboje tu jsou prakticky nepretrzite a spolu s prijemnou delkou 80 minut, sviznou hudbou a sem tam nejakym vtipkem film utece driv, nez se clovek vzpamatuje. Tohle neni ani tak film, ale spis jako by si clovek na 80 minut zaparil nejakou mlaticku. (29.05.2007)

Další z pokusů o věrnou adaptaci počítačové mlátičky, který naznačuje, že tenhle specifický subžánr je prokletý. Ani hongkongské torpédo Corey Yuen si nedokázalo poradit s tak vražedným zadáním. Nulový příběh, spousta pěkných holek a extrémně kýčovité kulisy. S hongkongsky zvrlým smyslem pro humor by z toho možná něco bylo, ale hollywoodský scénář a (ne)schopnosti západních hereček podrazily obratnému režisérovi nohy už v prvních minutách. Pokud máte úchylku na plavky a letos jste si zapomněli vyzvednout kalendář od Sports Illustrated, můžete vzít DOA jako solidní náhražku, víc od toho filmu ale vážně nečekejte. Hrozně byste si namlátili. (03.12.2006)

Ve filmovém světě jsou dva druhy sraček. Ambiciózní sračky, a ty ostatní jako Charlieho andílci či DOA, které si na nic nehrají, a proto jsem při jejich hodnocení mnohem vlídnější, protože jestli něco opravdu nesnáším, pak je to neupřímnost. Speciální kategorii pak tvoří ještě filmy Uweho Bolla. O co jde v DOA? O kuřátka Tiny, kůzlátka Christie, štěňátka Kasumi, a nesmíme zapomínat dvojčátka slečny Heleny. Je jasné, že propojit tuhle hříšnou zoo, těchhle osm divů světa nějakým duchaplným příběhem by byla fuška, a tak oceňuju, že se autoři o nic takového nesnažili. Příběh je prostý a přímočarý jako výzva prostitutky k orálnímu sexu. Teda, když tak po sobě ten komentář čtu, říkám si, že je plný vulgarit, což se mi nepodobá.. DOA si ale asi takový komentář žádá, a já vám narovinu říkám, že dostanete přesně to, co píšu. Nic víc, nic míň. (12.08.2008)

Dementne priblblo zábavný návrat k arénovým mlátičkám rokov dávno minulých, no obohatený o hi-tech hračky, o ázijskú štylizáciu boja (o dokonalých choreografiách však nemôže byť reč) a namiesto nejakej hory svalstva tu v hlavnej úlohe máme štyri polonahé sexice a ako hlavného záporáka zas rozkošného sociopata bažiaceho po peniazoch. V akomkoľvek inom ponímaní ako "totálny guilty pleasure" DOA dopadá samozrejme katastrofálne, avšak keď na to človek pozerá práve z tohto hľadiska, menej ako 3* dať snáď ani nemôže. (20.07.2007)