Nedotknutý

Osvěžující občerstvení 25.12.2004. Jeden z mála filmů, který zůstal neporušeně zakódován v paměti až do mého zaregistrování na těchto webových stránkách. - Každý někdy přemýšlel o své vyjímečnosti na tomto světě a já byl zcela pohlcen tímto někdy uvolněnějším dějem, který mi dával čas přemýšlet o každém kroku hlavních postav. Film není jenom o štěští, ale je také o obyčejnosti člověka, který ať má štěští sebe větší, může být nahrazen někým, kdo o to nikdy nestál být na vrcholu pomyslného žebříčku. (19.01.2011)

Je velká škoda, že se tak slibný thrillerový námět, který mohl být použit téměř v jakémkoli žánru (hlavně sci-fi by mu slušelo nejvíc), rozmělnil v překvapivě nezajímavém dramatu, kde si divák může nechat jen zdát o zajímavých charakterech. Vysloveně mě vytáčel scénáristův odosobněný přístup k postavám po celou první polovinu, v jejímž důsledku už mi pak katarze nepřišla jako vyvrcholení, ale spíš jako vysvobození z nudy. Ve španělských podmínkách může vzniknout dobrý mysteriózní nervák, ale tenhle případ to rozhodně není. (24.03.2007)

Ve skvělém tempu, s moc dobrým hudebním podbarvením, napínavě a hlavně originálně ústřední dvojka klikařů míří za svým štestíčkem...Tohle je rozhodně nadprůměr a co je na tom,že to má pár chybiček v podobě tmavších záběrů a obyčejně nezajímavým scénářem??... Důležité je jít tomu štestíčku jednoduše naproti a to dělá Intacto na jedničku... (02.04.2014)

Taký výborný námet a také mrhanie a nevyužitie potenciálu. Režisér sám nevedel, čo chce z filmu vytĺcť. Či chce z filmu spraviť len nejakú ukážku bizarných súťaží o pokúšaní štastia, alebo chce z filmu detektívku kedy policajtka hľadá utečenca. Vznikol z toho nesúladý film, ktorý síce neomrzí, ale ani nenadchne. Avšak na to, že sa jedná o európsky kúsok španielskej produkcie má u mňa film jednu hviezdu navyše. Záverečné vystupňovanie atmosféry vôbec nefungovalo a tak film skončil, že ste to ani nezaregistrovali. (25.01.2011)

Zpočátku jsem byla z filmu zmatená jak polární motýl, ale jakmile jsem postupně pronikla do pravidel hry o štěstí a smůle, musím ocenit originalitu té myšlenky. Nicméně sledovat "Intacto" bylo jako dívat se na rozbitou vázu - sem tam vynikl nějaký hezký detail: Max von Sydow v roli "Žida", běh přes dálnici, běh lesem, ruská ruleta, ponurá atmosféra... Jenže jako celek to bylo roztříštěné, místy až chaotické (závěrečná přestřelka) a některé střepy působily zvlášť nepříjemně: třeba postavy se (až na Žida) dělily na ty, co mi byly ukradené, a na vyloženě nesympatické. Následkem toho jsem měla problémy dokoukat, protože mi bylo docela u prdele, jak to dopadne. A díky ztrátě pozornosti si nejsem ani úplně jistá, co měl ten konec znamenat, co se snažil básník říci. Nemám nejmenší zájem pustit si to kvůli pochopení znova. 59% (29.01.2011)