Fullmetal Alchemist

Dlouho jsem přemýšlel, čím to je, že si chci pustit tento seriál, kdykoli mám voný čas. Je zábavný, je dobrodružný, má super hudbu, ale tím disponuje opravdu mnoho seriálů. Teprve nedávno jsem si uvědomil, že to není kvůli promyšlenému a něco sdělujícímu příběhu, ale díky cílům postav. Každá usiluje různým způsobem o něco jiného a příběh stojí vlastně spíše stojí na mixu jejich jednání, než na předem dané linii. Avšak to nic nemění na vtipnosti, napětí a báječné mytologii. Příběh propojuje i zdánlivě samostatné díly a několikrát výborně graduje... nic nemůže gradovat pořád. Pohltit však dokáže spolehlivě kdykoli. Obzvláště během hororově mysteriózních pasáží dokáže diváka doslova uvěznit do děje. V klidných a poetičtějších zase na tváři vykouzlí usměv. Seriál mi trošku připomínal Naruta, ale bez všech záporů, kterými je Naruto přeplněn. Jde prostě o výjmečné anime s výtečným dějem, příjemnou animací a skvělou hudbou, které moc doporučuji. (15.01.2008)

Početnejšia skupina síce vyzdvihuje novšiu verziu, čo je očividne zapríčinené najmä grandióznejším záverom, koherentnejším fiktívnym svetom, lepšou kauzalitou príbehu (“každá postava má v príbehu svoje miesto”, “všetko so všetkým súvisí”) a pod., ale ja mám oveľa radšej staršiu verziu. Kým v staršej sa o “záporáctve” tých hlavných zloduchov dozvedáme tesne pred koncom a celú konšpiráciu odhaľujeme spoločne s hlavnými hrdinami, v novšej poznáme tieto informácie už od začiatku a ide len o to, akým spôsobom sa záporné postavy podarí poraziť. Rozdiel by sa dal metaforicky ukázať na žánroch detektívky (staršia verzia) a kriminálky (novšia verzia). Čo je však podstatnejšie - hrdinovia staršej verzie si zachovávajú morálnu ambivalentnosť (Scar zabije tisíce vojakov; Lust, Gluttony a Sloth sú silne citové postavy; van Hohenheim má svojich synov rád; samotný Edward dospieva), v novšej verzii sú proste klaďasovia fakt kladní (Elricovci, van Hohenheim) a záporáci buď fakt krutí a záporní (Otec), nemysliace príšery (Sloth, Gluttony), alebo zázračne premenení záporáci na klaďasov po patetickom príhovore Alphonsa Elrica či inej postavy. To je prípad Scara, Greed, či Envy.  Motivácie postáv sú v staršej verzii viac uveriteľné (aj Teória chaosu “sivej eminencie” v závere), pravidlo rovnocennej výmeny i snahy oboch bratov omnoho viac relativizované a odpovede sú ponechané výlučne na divákovi, zatiaľ čo v novšej verzii je morálka klaďasov nespochybniteľná a na konci potvrdená Bohom. Brotherhood teda odpovede na otázky podáva a moralizuje, kým FMA tieto otázky len nadhadzuje, ponúka rozličné stanoviská (skvelý príklad predstavuje záverečný rozhovor Edwarda s Dante) a necháva odpovede na divákovi. Na základe toho si trúfam povedať, že staršia verzia sa snaží byť realistickejšia, čo vyplýva jednak z rozporuplného charakteru spomínaných postáv, ale aj z vyústenia príbehu, kde sa dozvedáme o “ľudskom” pôvode homunculov (alchymistické “nechcené deti”) a o tom, že fiktívny svet FMA je len alternatívnym svetom k tomu nášmu. V Brotherhoode sa naopak nachádza Boh a samotné postavy získavajú silu porovnateľnú s božskou, homunculovia sú stelesnením hriechov (Al a Ed ich však zmenia k lepšiemu) atď. Celková otvorenosť, ambivalentnosť a väčšia realistickosť staršej verzie ma skrátka potešila omnoho viac. (27.08.2021)

Je nadaný, je nezastavitelný a taky je strašně popudlivý, takže mu nezkoušejte říct jakoukoli poznámku o jeho vzrůstu nebo to nedopadne dobře. Edward Elric je sice mladý, ale zažil toho už spoustu. On a jeho bratr Alphonse udělali v životě chybu a teď ji musí napravit. Nejsou ale jediní, kdo si nesou životem chyby z minulosti a když se v jejich vyprávění objeví zachmuřený Scar, charismatický Roy Mustang nebo věčně pozitivní hláškař Hughes a alchymistické pozadí dostane pořádně temné obrysy, je zaděláno na nezapomenutelnou podívanou. S touhle partou jsem prožil cestu, na kterou zůstávají jenom epické vzpomínky. Takhle kombinovat humor s nostalgií a temnou fantasy už v jiném příběhu opravdu nepůjde. Fullmetal Alchemist zůstane králem. (06.09.2010)

Hlavní výhoda Alchymisty je podle mě v tom, že s mangou má společná maximálně jména hlavních postav. Jen tak může vzniknout celkem dlouhé anime bez zbytečných dílů a fillerů, které jinak vznikají, aby děj anime nedohnal děj mangy. U Alchymisty tvůrcům na ději v manze nezáleželo, protože už asi u 10. dílu se naprosto rozcházeli. Díky tomu se děj držel prakticky ve všech dílech na vysoké úrovni a mohl ho rozvíjet i následný film. To je něco, co jsem u jiného anime (snad kromě Hunter x Hunter) neviděl. (13.01.2008)

Jop, jsem další komu se tenhle seriál moc líbil. Když si to vezmete je to úžasný nápad, alchymie, ekvivalentní výměna atd. Je to fakt super. Moje nejoblíbenější postava je asi Armstrong. Další úžasný nápad je pojmenovat homonkuli podle sedmi smrtelných hříchů. Momentálně sleduji i brotherhood a jsem rád, že je tolik odlišný, jinak bych asi 64 dílů nevydržel. Zatím se mi zdá tenhleten lepší. Je to můj 101 komentář a tohle je 101 nejlepší seriál. (Poznámka pro mě, překopat komentář jakmile dostaneš filosofickou náladu) (15.03.2014)