Nepremožiteľný

Přijatelně vybudovaná pohádka ze sportovního prostředí, která si projde všemi zásadními momenty, které od podobných filmů čekáte (a vlastně s nimi dopředu počítáte). Tím spíš, jde-li o produkci od Disneyho. Naštěstí se to tu moc nepřehání s patosem, takže na závěr může být člověk upřímně dojatý a nestydět se za to. Wahlbergovi role sedla a i když byl skutečný Vince Papale daleko větší hrana, podle rozhovorů byl se ztvárněním sebe sama velmi spokojený. 80% (12.01.2009)

Pozor! Provádí se konkurz do týmu philadelphských Eagles. Příběh o obyčejném učiteli, fanouškovi Orlů, který se dopracuje až k profesionálnímu hráči amerického fotbalu. Netradiční způsob podání sportovního motivu, který se neubírá pouze jedním směrem, nýbrž hned do dvou dějových linií. Vince Papale tak musí konfrontovat nejen s hráči Eagles, aby dokázal, že do týmu patří a získal jejich respekt, ale také působí i na poli coby kamaráda. Pěkné ztvárnění, které se vydává jiným směrem a nabízí tak pěkné strávení 99 minutek. (10.02.2009)

Vedle sportovních filmů, které se v poslední době začaly objevovat snad úplně všude, zapadá Invincible do podprůměru. Berg a jeho Světla páteční noci jsou vizuálně někde úplně jinde, Coach Carter zase dokázal moralitu podat mnohem zábavnějším způsobem a vůbec je Wahlbergův barman-fotbalista takové celkem nudné nic o tom, jak na každého v životě čeká právě ta jeho šance, které se musí chytit. Už jsme to ale viděli stokrát a většinou líp. Krom několika celkem zajímavě natočených scén v podstatě nezajímavé fotbalové drama. (28.11.2006)

Priserna nuda. Mozno je Wahlberg pre niekoho sympatak, ale pre mna je to len dalsia herecka katastrofa, ktora nema na to, ale serie sa do filmu permanentne a nonstop. Nudna a amaterska rezia filmu vladne, kopa hlucheho miesta, prisernej nudy a priserne podpriemernych rozhovorov. Presne ako, to pise kolega T2, "len taka povrchna omacka". 32 % (03.08.2013)

Nevím proč, ale po celou dobu co jsem film sledoval jsem musel myslet na naše prvoligové fotbalisty. Na ty všechny přeplacené hráče na který chodí fans jednotivých klubů, aby viděli vítězství toho svého, aby viděli tu nádhéru, které dělá z fotbalu jednu z nejkrásnějších kolektivních her na světě. Fanoušci jsou ochotni zaplatit nemalou částku za vstupné i když kolikrát vydělávají sotva 10% toho co hráči v "jejich" klubu. A co pak vidí ?? Nezájem, neochotu diváka pobavit, nechuť po vítězství a lenost. Pak taky vidí drahý auta před stadionem, alkoholový románky a hraní si na hvězdy. Nemám nic proti tomu aby fotbalista dostal třeba miliardu a ferrari k tomu, ale ať umí svou prací své fanoušky pobavit, ať jim umí dát emoce, ať jim umí dát zážitek, pokud to neumí, ať se nesere do profi fotbalu. Myslím si, že tenhle příběh je svou myšlenkou zajímavý a kdyby trenér AC SPARTY PRAHA, ale i dalších našich týmů vyhlásil tréninkový kemp pro pravý sportovce z řad fanoušků, mnohým fotbalovým primadonám by se asi strachy sevřela prdel, že přijdou místo. Ne každej je totiž skutečný fotbalista. Ne každý je totiž John Terry, Pavel Nedvěd, Petr Čech, Ronaldinho nebo Fernando Torres. (09.09.2008)