Nana

Potkají se náhodou dvě mladé dívky jménem Nana - jedna zdánlivě drsná sebevědomá a samostatná rockerka, druhá křehoučká, naivní a nevinná dívenka - a právě té zahne přítel s jinou, ovšem opravdu zlomené srdce skrývá ta druhá... Hezký romantický příběh s hudebním podtextem, který byl naštěstí poměrně nevýrazný, protože tento tvrdší žánr vážně není můj šálek kávy, nicméně i tak musím uznat, že poslouchat se to dalo :-) Jednoznačný herecký prim tu má ještě hodně mladá Miyazaki Aoi, ale už tak předvádí opravdu působivou podívanou - dost dětinská, nevinná, ukrutně upovídaná až to bylo trochu únavné, ale věčně usměvavá, vtipná, přátelská, upřímná, neuvěřitelně půvabná a roztomile elegantní až mne z toho bolelo u srdce - taková holka musí lézt šíleně na nervy, ale její kouzlo je tak magické, že bych to určitě i tak vydržel, je zkrátka neodolatelná nejen v tomto snímku. Jo a to překvápko ve dveřích v závěru filmu... :-) (19.04.2015)

Moc pěkné. Tohle přátelství se dá jedině závidět či oslavovat ;-) Film má šmrnc, styl a nebojí se do toho praštit. To je přesně ono, co hledám všude. Lidé jsou zde sví, mají své charaktery a ty si navzájem neprohazují. Kdo se podívá, neprohloupí. Nejkrásnější film o přátelství, jaký jsem kdy viděla! (03.10.2009)

Typický film, který neurazí ani nenadchne. Všechno to tak nějak bez větších problému proplouvá, postavy nejsou nijak nesympatické, ale zároveň jsem nenašel žádnou, která by se mě nějak víc dotkla, hudba se tváří rockově, ale je to v podstatě popík jak poleno, pravděpodobně taktéž z důvodu, aby se zavděčil co nejširšímu publiku. Dle místního hodnocení jsem čekal mnohem větší emoční zápřah. 6/10 (31.08.2014)

Nana... Jméno dvou hrdinek, jedné vitální, věčně usměvavé dívenky a druhé, melancholicky založené rockové rebelky, kolem jejichž kamarádství, peripetií s láskou a kontrastu jejich povah se celý film točí. A kolem hudby... Přesněji rocku. Černovlasá Nana, výtečná vokalistka, dá po odchodu svého milého znovu dohromady rockovou kapelu a o pohodově řízný hudební doprovod snímku je postaráno. Někdy melancholií prodchnutý, jindy rozradostnělý, ve výsledku jemný, citlivý a hladivý film, který mi dal tváří jednoho z představitelů a povedenou hudební složkou vzpomenout na jeden můj oblíbený kousek od Toshiakiho Toyody. (12.03.2006)

Film končil a mě se chtělo zatleskat. Krásné! ■ O dvou dívkách, které by mi paradoxně samostatně povahově vůbec nevyhovovaly - jenže když se to zprůměruje a když jedna ovlivní druhou a druhá první, je to výborné! ■ Přestože nemusím mít rockovou hudbu, podupával jsem si :). ■ Na třetí shlédnutí: Výborná práce s mikrofonem v písni Glamorous Sky. Link zde http://www.youtube.com/watch?v=ZX-1vOw3u0s ■ Doplněno po pěti měsících: Od tohoto filmu jsem příznivcem Aoi Miyazaki. Viděl jsem s ní už další dva filmy. (15.03.2010)