Tristan a Izolda

Sama jsem byla překvapená, jak mě toto zpracování staré legendy zaujalo, přestože historické filmy až tak nemusím. Děj mě zcela pohltil, cením si jak neagresivní kamery, tak nevtíravé hudby, neokoukaných sympatických tváří, slušných hereckých výkonů. Můj vděk patří tvůrcům i za absenci zpomalených soubojových záběrů, bez kterých se dnes neobejde snad už ani Večerníček a kterými začínám být dost přesycená. Krásný příběh lásky, statečnosti, zrady i odpuštění. Snad jen Tristan nemusel být až takový uplakánek, to jeho chrabrému profilu moc neslušelo. (12.02.2009)

Solidní průměr, který dokazuje, že Reynolds stále ještě točit umí. Kdyby to však bratři Scottové zainvestovali trochu více,(a nejlépe to jeden z nich rovnou i natočil), tak to mohlo dopadnout přeci jen lépe. Ze scénáře byly vypuštěny věškeré mytologické prvky a snaží se to o reálný pohled. Což je sice sympatické, ale ne úplně vhodné, jelikož se tím celý příběh o Tristanovi a Isoldě dostává do tuctových vod stokrát viděného. (06.05.2006)

Film jsem shlédla značně předpojatá, v dobrém slova smylu, byla jsem přesvědčená, že se mi bude hodně líbit. O to větší zklamání pociťuji. Tristan a Isolda je film balancující na hraně citové prázdnoty a chladu. Mají na tom lví podíl oba hlavní představitelé, kteří hrají své party opravdu vlažně až nezaujatě, a co víc totálně necharismaticky. Taky je to možná špatným vedením páně režiséra, možná slabším scénářem (ale ten by se dal s lepší sortou herců jaksi povznést :-). Vezmu-li do konfrontace vůči tomuto dílku třeba Prvního rytíře, který je rovněž s mytologií spřízněm na bodu nula, má První rytíř deset razatních předností (počínaje hereckými výkony a konče třeba hudbou) a tímto v mých očích značně povýšil - přiznávám. Totiž on se Tristan s Isoldou jeví jaksi moderně, ve smyslu častého sdílení lože, aniž by pořádně věděli proč (chybí mi prostě nějaká ta vášeň nebo extáze, to naprosto absentuje, proč???). Společně a bez větších výčitek podvádějí muže, který paradoxně zavdal jejich společné existenci největší podnět, s tím že Isolda bez větších skrupulí spí s dobrákem Markem, načež si nedočkavě domlouvá dostaveníčko s Tristanem. Jestli tímto jednáním má být vyjádřen ambivaletní postoj k podváděnému, tak je to hodně ubohé, tím se oba milenci degradují na hnusné zbabělce. Chybí mi nějaký výraznější psychologický byť třeba ohraný moment. Chybí mi kupříkladu výraznější negativní postava. Chybí mi toho vlastně docela dost. A schematický děj od postele přes boj do postele mě začal tak v půlce nudit. I když jsem pár světlých momentů zaznamenala, třeba vtipný rozhovor s Morholtem a jeho afrodisiakem, nebo některé scény s charismatickým bezrukým Markem v podání Rufuse Sewella, nestačí to na vyšší hodnocení. (03.08.2006)

Velký příběh vypráví Reynolds bez patosu a řemeslně velice čistě, hodně mu pomáhá dobrá kamera a hudba. Oba představitelé hlavních rolí nejsou špatní, ale nějak jsem se nemohla zbavit dojmu, že jejich postavy mají větší potenciál. Což se rozhodně nedá říct o postavě krále Marca, která je díky výkonu Rufuse Sewella životná a uvěřitelná, i když se vlastně jedná o skoro čistokrevného klaďase. Doporučuju pánům, kteří něvědí, na co do kina vzít svůj protějšek. Po skončení projekce se jedna slečna v sále rozplakala v náručí svého doprovodu. (12.05.2006)

Na tenhle film jsem se dost těšila. Ale to zklamání. Z mé oblíbené legendy kromě základního milostného trojúhelníku nezůstal kámen na kameni. To mi neměli dělat. Daleko lepší je francouzská předělávka s Jeanem Maraisem (http://www.csfd.cz/film/36714-vecny-navrat-eternel-retour-l/) (14.01.2008)