Pán času

Tento komentář může obsahovat spoilery! 1. série Zajímavý britský seriál o Doktorovi, který spolu s Rose cestují časem a zažívají různá dobrodružství. Doktor, kterého hraje skvělý Christopher Eccleston, je prostě fantastický :D Je velice vtipný, ty jeho hlášky jsou fakt hustý, navíc je pořád pozitivně naladěn a nic nevzdává. U prvních epizod mi přišlo, jako by měl seriál menší rozpočet, protože ty triky a efekty nebyli až tak dokonalé, ale to se postupně změnilo a posledním epizodám nemám co vytknout. Ty poslední epizody se mi také nejvíce líbily a úplně nejlepší dvojepizoda celé série je "Prázdné dítě" a "Doktor tančí". Hodně mě ale mrzí, že Christopher Eccleston končí, protože mu ta role neskutečně sedla. Ve 2. sérii si musíme zvykat na nového doktora, což mě trošku trvá, ale nakonec musím říct, že David Tennant je skvělý doktor. I když pro mě byl Christopher Eccleston o chlup lepší, tak ale i s Tennantem jsem spokojený. Jednotlivé díly byly super, každý z nich mě bavil, ale i přesto mi celkem dlouho trvalo, než jsem tuhhle sérii zkouknul. Nejlepší epizoda byla Zub a spár. Obecně se mi více líbí, když Doktor a Rose cestují do minulosti než když jdou do budoucnosti. Co ale musím ohromně ocenit, je finále druhé série. To bylo ohromně silné a dojemné, měl jsem slzy v očích. Tak silné finále jsem už dlouho neviděl. Ale je škoda, že vlastně z těch herců co rozjeli znovu tento seriál v roce 2005, nikdo nezůstane. Budou mi všichni hrozně chybět. No uvidíme, jak seriál bude pokračovat dále. Ve 3. sérii má Doktor novou společnici Martu. Není to sice Rose, ale musím říci, že mi přirostla k srdci. Skvěle zapadla do seriálu. Co se týče jednotlivých dílů, tak musím říci, že každý jeden z nich je perfektní. Tato série se opravdu povedla, každý jeden díl má svoji kvalitu. Když bych měl přesto vypíchnout úplně ty nejlepší, tak to jsou: Zácpa, 42 minut a Utopie. Také jsme se dočkali první hororové epizody (Ani mrk) a musím říci, že jsem se fakt bál. Což já se nerad bojím, horory nevyhledávám, ale hororoví fanoušci museli být nadšení. Finále série bylo také velice dobré, skládalo se vlastně ze 3 epizod. Menší kaňkou na něm je fakt, že se rozloučíme s Martou a v nové sérii asi bude mít Doktor opět novou společnici. Ve 4. sérii se setkáváme s Donou, kterou jsme mohli vidět už ve vánočním speciálu před 3. sérií. Už tehdy se mi nelíbila a doufal jsem, že nebude Doktorovou společnicí, ale bohužel se stalo. Ty první epizody s ní byly hrozné, nehorázně mi lezla na nervy a snižovala kvalitu jednotlivých epizod. Naštěstí se pak vrátila jedna osoba a ty díly byly hned lepší :-) Celkově tato série byla o něco horší než 3. série, ale přesto si jednotlivé díly udrželi tu nejvyšší kvalitu (kromě těch prvních). Nejlepší byli asi poslední 3 epizody, což vlastně bylo finále série, to bylo opravdu velmi kvalitní, tvůrci se překonali. Hlavně bylo vidět, že Doktor je tak bezmocný, jako ještě nikdy. A samozřejmě potěšil návrat téměř všech postav, které se v seriálu od 1. série vyskytovali. To bylo moc hezké. A potěšilo mě, jak dopadla Rose s Doktorem :-) V 5. sérii nás čeká dá se říci nový začátek. Scénáře se ujímá Steven Moffat a je zde všechno jiné, jiná znělka, jiní Dálekové, jiná Tardis, jiný Doktor, jiná společnice, prostě všechno nové. S Doktorem v podání Matta Smithe jsem spokojený. Po výborném Davidu Tennantovi to měl Matt hrozně těžké nahradit ho, ale zvládl to, líbí se mi. Co se týče společnice Amy, tak je velice krásná, ale mě se do toho seriálu nehodí, přijde mi, že neumí hrát. Pořád ale lepší než taková Donna. Jednotlivé epizody byly dobré a nejvíce se mi líbilo finále série, které bylo opravdu kvalitní. Myslím, že ty finále zvládá Moffat lépe než Davies. Ale zase Davies má jednotlivé epizody lepší než Moffat. No ale jsem zvědav co vymyslí v další sérii, mám pocit, že větší katastrofa než vymazání celého vesmíru už být nemůže. Trošku mi přijde, že to začíná být každou sérií víc a víc šílenější. Geronimo! Komentář k 6. sérii píšu s horečkou 38,1 °C, takže budu stručný. Doktor v podání Matta Smithe mě baví víc a víc. A jak jsem se u minulé sérii né moc dobře zmiňoval o Amy Pondové, tak teď jí naopak musím pochválit, opravdu v 6. sérii předvádí kvalitní výkony spolu s Rorym. Jednotlivé epizody také pořád velice kvalitní, v této sérii jsou hodně propojené, dost na sebe navazují a všechny spějou k finále, které opět v podání Moffata je fantastické. Opravdu mě ty jeho závěrečné díly baví. 7. série je taková zvláštní. Polovinu série ještě zažíváme dobrodružství s Amy a Rorym, ale pak už se s nimi rozloučíme. Tady v těch pár dílech bylo vidět, že scénáristům dochází nápady a už neví jak dál pracovat s touto dvojicí, tudíž bylo nutné najít novou společnici pro Doktora. Tou se stala Clara Oswaldová a musím říci, že je to dobrá volba. Líbí se mi, je sympatická, oblíbil jsem si jí. Jinak zatímco minulá série se od začátku do konce odehrávala chronologicky, každý nový díl navazoval na ten starý, v 7. sérii už tomu tak není, ta má samostatné epizody a i finále série není tak pompézní jako finále předchozích sérií. (20.12.2015) (menej) (viac)

Byl to vesmír, který jsem nechtěl a nepotřeboval znát. S triky jak z Červeného trpaslíka, s historií, do které se proniká jen velmi těžko a s pověstí kousku „pro celou rodinu“, za kterou se dá schovat leccos. Je proto úsměvné, že jsem si kdysi pustil epizodu Rose s tím, že jsem měl v té době největší náladu jen na „něco britského“, případně „něco dobrodružnějšího.“ Navíc tohle není univerzum jen tak ledajaké. Je to obrovský kus fandomu, do kterého se dá skočit na mnoha místech a všechna mají svá pro i proti. I s odstupem považuji právě výše zmíněnou epizodu za ideální start, protože brzy po ní přijdou pro seriál příznačné vzpomínky na všechny možné minulé nepřátele, ale zároveň i jejich opětovné představení. Opětovné proto, že Doctor se svou Tardis poprvé rozhodně nepřistál v roce 2005, ale hluboko v šedesátkách. I tam jsem se zkoušel vydat, ale dnes už to jde jen těžko. Nejde totiž jen o pár ani o pár desítek epizod s takřka nulovými triky a bizarními maskami. Ten Doctor, který se vysílal od roku 1963, měl téměř sedm stovek dílů a zdaleka ne všechny (období) stály za to. Ať už kvůli černobílé kombinaci, nebo kvůli více než úsměvné výpravě, nebo klidně jen protože doba se nenávratně změnila a některé epizody se ani nedochovaly. Ať už měl ale hlavní hrdina tvář staršího mudrlanta, kudrnatého ztřeštěnce nebo zasněného blondýna, vážím si té jinakosti a vývoje a od každé regenerace (nejoddanější fanoušek pozemšťanů přece nemůže jen tak lacině zemřít) jsem si něco ochutnal. Ať už v podobě pár epizod nebo přečtení neuskutečněných scénářů. Ale to ústřední období pro mě začíná právě až ve chvíli, když velký fanoušek Russel T. Davies zkusil oživit svůj oblíbený seriál a rozpoutal horečku všech fanoušků sci-fi, vesmíru, časoprostoru, romantiky, napětí a dobrých seriálů. To období, kdy mi slova jako Gallifrey, Tardis, Dalekové nebo sonický šroubovák přivodily mrazení v zádech a za následek měly vlnu, kdy jsem četl jakoukoli novinku o nových epizodách, komiksy, povídky, romány a doma pečlivě uchovával právě jeden takový šroubovák, mám dodnes v paměti jako kouzelné a s drobnými proměnami a přestávkami trvá dodnes. A přestože na sebe série navazují, je jich už tolik, že se o nich rozepisuji raději v profilech jednotlivých sezón, občas i u jednotlivých epizod, protože „speciálů“ jsou dnes již desítky, nejčastěji vánočních, ale i novoročních, narozeninových, podzimních a různých dalších a do jednoho komentáře už se moje výkřiky zkrátka a dobře nevejdou. Uvědomuji si, že kdo seriál zná a má rád, ten se teď možná potutelně usmívá a půjde si pustit nějakou svoji oblíbenou humornou nebo naopak uslzenou scénku. A ano, uvědomuji si i to, že kdo seriál nezná, ten nechápe, co jsem to právě napsal. Ale právě někomu takovému nejvíc závidím, že si teď může pustit nejen Rose, ale později i Doomsday, Blink nebo Heaven Sent, bát se Ticha, sledovat stíny v knihovně, těšit se, kdy se objeví River Song, milovat Rose, Amy nebo Claru, pochopit kult kolem Davida Tennanta a zkrátka nevědět, co bude dál a jen se těšit. U málokterého seriálu jsem tak často byl malým klukem. (05.10.2011) (menej) (viac)

Omlouvám se za asi poněkud roztěkaný komentář, ale k tomuto roztěkanému seriálu to snad nevadí. Doctor Who je seriál, který toho má v sobě mnoho dobrého i zlého. Naprostá většina dílů je průměrných, menšina je výborná, asi pět dílů je naprosto brilantních, a pak je tu ještě nezanedbatelná porce dílů, které se velmi blízko blíží břečkovitosti, zvláště v první sérii. Obecně start tohoto obnoveného dílka se vůbec nepovedl, kdyby to byl seriál s menší mírou kultovnosti, tak ho snad i utnuli. Doctor Who sází na jeden z nejlákavějších a nejtvárnějších námětů, co vůbec existují, cestování časem. Paradoxně je velmi málo dílů, kde cestování časem hraje nějakou zásadnější roli, zvláště v éře Daviese, která mi prostě neseděla a těšil jsem se na každý díl, který nebude dělat on. Za Moffatovy éry, se z toho stalo více sci-fi a méně brak, což jsem pouze kvitoval. Seriál se vyrovnal, ale jak ubylo těch opravdu špatných epizod, tak ubylo i těch stoprocentních. Seriál má obrovský potenciál pro scenáristy, že mohou vymyslet takřka cokoliv, nemají prakticky žádné omezení. Proto mě v průběhu sledování fascinovalo, že naprostá většina dílů jede podle takřka totožného mustru a jen jednou za čas je tam něco jiného, neokoukaného. Většina dílů je o tom, že se někam teda vypraví, vždycky se tam stane něco nenormálního, a může za to většinou jeden a ten samý mimozemšťan (myšleno charakterem), který je strašně zlý a buď je z nějakého papundeklu anebo se převléká za lidi. Chybělo mi více spřátelených ras, které by něco v seriálu znamenaly a tvořily tak uvěřitelnější univerzum, včetně přehledného uspořádání mocenských skupin, časového a místního zasazení tam a tam, politiky, prostě tak nějak všeho. Výsledek je totálním zmatkem, ve kterém si scenáristé mohou napsat cokoliv, protože se v tom nikdo nevyzná a nikdo neví, co teda vlastně určitě bylo, co bylo vymazáno, kam se to podělo, co se zapomnělo atd. Chybělo mi více kreativity v Doctorových hrozbách. Velmi málokdy se jednalo o nějakou fyzikální záležitost, ať už s časem, či s něčím ve vesmíru. Obecně vesmírné reálie se tu prakticky neřeší, to asi není pro Doctora výzva. Ve všem špatném mají prsty emzáci a i když to z počátku vypadá zajímavě, téměř pokaždé z toho vzejde celkem trapná pointa. Výjimky existují a i zde je celá řada zajímavých entit, ze kterých mrazí. V naprosté většina případů však rasy, které se do seriálu pravidelně vrací, jsou ty nejméně zajímavé ze všech a ty nejzajímavější jsou tam jen jednou. Jsem naopak rád, že si seriál láme hlavu nad základními pravidly cestování v čase a i když na ně často kašle, neopomene vysvětlit, že to vlastně takhle nejde. Sice to pak nakonec jde, ale aspoň to nějak omluví. Ve většině jiných pořadů tohoto tématu na to kašlou úplně. Pak je tu ještě ten základní problém se samotnou koncepcí seriálu, a sice, že jediný pevný bod ve vesmíru je modrá budka. Tady se na žádné velké ztotožnění s postavami nehraje, protože sotva si člověk zvykne na jednu postavu, už je tam někdo jiný a všechno se to několikrát prostřídá včetně hlavní postavy. Je fajn, že s výjimkou Ecclestona, je výběr Doctorů precizní, a všichni mají něco do sebe a dá se na ně snadno zvyknout (nejsnáze u vynikajícího Tennanta, Capaldi se do role dostával trochu déle a Matt Smith měl výhodu ve skvělé vstupní epizodě), ale není úplně snadné to přijmout. Co se seriálu povedlo, že je často překvapivě velmi emotivní. Jednak za to může fakt, že cestování časem a dlouhé časové úseky, které postavy občas překonávají a také setkání se známými historickými postavami, to umí být emotivní samo o sobě. Ale také za to může právě časté střídání různých herců a loučení s nimi. Toto dělá seriál opravdu dobře. Pak je tu ještě fakt doctorových společnic. Tady zase musím casting zkritizovat, protože jediná, která mě opravdu vzala za srdce, byla Amy Pond a její Rory a snad ještě Clara ve své první sezóně. Zbytek je pro mě celkem zaměnitelný a bylo by úplně jedno, která z nich by zrovna kde byla. Jsou jen prostředkem pro to, aby si Doctor nepovídal jen sám se sebou a aby tam mohla být nějaká "kočka", nad kterou budou nerdi slintat. I proto je asi top společnicí River Song, která vlastně společnicí v pravém slova smyslu není, ale jako jediná se vyrovná i hlavní postavě. Mohl bych "Pána času" rozebírat ještě asi dlouho, ale asi to ukončím s obecným konstatováním, že je to dílo velmi nevyrovnané, v lecčems výjimečné, ale také často velmi hloupé, nesmyslné, a někdy naopak geniální. Je asi divné o něm napsat, že je to vlastně průměrný sci-fi seriál, bohužel jeho stinné stránky ho do té průměrnosti dávají, i přesto, že by o něm měl asi každý sci-fi fanoušek něco vědět a že některé díly patří do zlatého fondu. Je si na ně ale potřeba často dost dlouho počkat a přežít spoustu kravin, které si nezadají se stylistikou sci-fi padesátých let. (10.10.2016) (menej) (viac)