The Day of the Doctor (S07E15)

Jedno se Moffatovi musí nechat, i když to občas přežene a jen horko těžko se vymotává ze svých překombinovaných zápletek, rozhodně je za všech okolností originální a navíc se nebojí riskovat, takže když už se mu příběh povede, stojí to vážně za to. A přesně tohle se stalo v toužebně očekávané epizodě k padesátému výročí. Protože dokázal v sedmdesáti pěti minutách vzdát epický hold celé dlouhé historii tohoto britského fenoménu a zároveň přijít s revolučním zvratem, který seriálu nastoluje zcela nový směr a možnosti do budoucna. Když k tomu přidám báječnou a vtipnou interakci mezi Desátým a Jedenáctým Doctorem (na které jsem se mimořádně těšila), skvělý výkon Johna Hurta, jemuž bych z fleku dala několik samostatných sérií a když jim k tomu přihrávají Rose s roztomilou Clarou, nevím co víc bych si mohla přát. Sice jsem se někdy ztrácela u narážek na klasické série, které jsem ještě neviděla, ale na diskuzích, kde se dopodrobna řeší snad i ponožky, které měl kdekterý Doctor v kterékoliv epizodě na sobě, jsem to snadno dohnala. :-) (25.11.2013)

Brouzdání ve vtípcích nedávných sérií, pomrknutí na znalce těch dávných a zároveň čistá Moffatovina, která nedokázala a ani nechtěla být jen oslavným zpěvem. Díky kombinaci Mattovy vyřídilky a Davidových nekonečných očí měl den Doktorův nejvyšší hodnocení téměř předplacené, ale na pozadí Pádu Gallifrey, tíhy odpuštění, střídání vzhledu Tardis, možnosti naznačeného kurátorství nebo kouzlu posledního záběru mu nic fanouškovsky přidávat nemusím. (02.12.2013)

Steven Moffat je génius. Představte si, že máte napsat díl k 50. výročí kultovního seriálu. Musíte ho napsat tak, aby jste uspokojil milióny fanoušků a to jednak ty, jež tíhnou pouze k obnovené sérii, tak ty, kteří se upínají spíše ke klasickým řadám. Všichni očekávají trochu napětí, trochu dojetí a nějaký ten humor a hlavně děj který nenaruší pravidla mytologie seriálu utvářené po 50 let. Také musíte nějak navázat na naprosto výtečný závěrečný díl sedmé řady a přitom film napsat tak, aby bavil i širší publikum. Dále se od vás očekává, že, jak je u Moffata zvykem, budete o krok napřed před všemi rádoby spoleirovými spekulanty a vytasíte se z něčím, čím všechny rozsekáte. A v neposlední řadě se očekává, že když tu bude po hromadě víc dokotrů, že každý bude mít své zářivé momenty, ale také společné scény a tohle všechno musíte nacpat do 75 minut. Očekávání byla obrovská. No a Steven to dokázal, klobouk dolů. (25.11.2013)

Skvělý speciál. V průběhu těch tří sérií jsem se už stihl kompletně přešaltovat na jedenáctého Doktora, až s tímhle speciálem jsem si opět připomněl, jak byl desátý Doktor skvělý a jak mi chybí. A aby toho nebylo málo, ještě John Hurt jako Doktor - Nedoktor. Když jsou ti tři pohromadě, tak to doopravdy nemá chybu. Výborný příběh se Zygony, královnou Alžbětou a ozvěnou prvních sérií v podobě Rose. Jeden z nejlepších dílů... 100% (04.07.2016)

Tak dvě shlédnutí během 18 hodin a hodně času na uležení a usazení myšlenek. Díky Doctore za to! Konečně se mohu pustit do komentáře s aspoň částečně čistou hlavou. A upozorňuji, čtení bude plné SPOILERů a rozhodně ne pro slabší povahy či pro hatery Doctorovi! Ačkoliv jsem po prvém shlédnutí měl plno výtek a některá drobná zklamání, rozhodl jsem se vzít do ruky sonický šroubovák a rozložit tyto neshody na subatomární úrovni. 50ileté výročí jakéhokoliv seriálu totiž není úplně samozřejmou věcí, naopak jedná se o úkaz, hodný pocty. Byla tato pocta dodána i autory této výroční epizody? Snaha o to určitě byla. Díl je plný epických scén a výborného herectví. Jak už ale bývá Moffatovým nešvarem, chybí jistá soudržnost, čímž tyto scény působí trochu osamoceně, přestože mají sílu a koule (podobně jako Stonehenge speech či Atraxi speech). Na druhou stranu jsou propojeny až komickými a úsměvnými scénami a milými vtípky či odkazy na historii seriálu. Jak už jsem zmínil, všichni účastnění hrají nadstandartně, ovšem nejvíce ze všech vyčnívá John Hurt, jehož ukázkové herectví mě dokonale oslovilo (pokud mě nějaký výkon ohromí, mám tendenci napodobovat jeho herecká gesta a mimiku, což se právě stalo). Co se týče děje, zápletka se Zygony je sice vedlejší, přesto přináší klíč k rozseknutí nějvětšího dějového uzlu nového Doctora. Ano, můžeme prohlásit (SPOILER), že záchranou Galifrey Doctor přichází o obrovskou charakterovou motivaci, že mu bere jeho zápal, ale to není pravda, pořád je ještě spousta životů a smrtí, za něž Doctor bere veškerou odpovědnost na sebe. A i tak, vznikají přinejmenším dva nové velké atory arky. Jedním z nich je dozajista hledání Galifrey a tím druhým osudová cesta na Trenzalore. Čili pro 13. doctora je toho připraveno ještě dost. Detaily, které mě nejvíc potěšily? Krásné propojení všech 13 doctorů, které nepůsobilo hloupě ani moc uměle, i když byly použity scény z jiných dílů; poté Hurtova regenerace a nas.aný pohled Capaldiho očí! A co se týká závěrečné scény "Kurátor"? To je přece jasné, na stará kolena si Doctor vybere svoji nejoblíbenější podobu, odejde do důchodu a bude pracovat v Podzemní galerii... :-D Geronimo! Allons-y! For god's sake! 90procent! (25.11.2013)