Konec času - 2. část (S04E18)

Návrat Pánů času s Timothy Daltonem v roli jejich vůdce Rassilona, John Simm se vrací jako Master a poslední příběh desáté inkarnace. Ingredience, které nezní špatně, ovšem v důsledku se je nepovedlo zkombinovat v tom nejlepším poměru. Především za to může Daviesův opravdu divný příběh, který jen podtrhuje otřesný cliffhanger se změnou všech lidí na Mastera a jeho ještě hloupější vyřešení. Páni času jsou také spíš nějaká linie mimochodem a celkově celý jejich návrat působí místy až zbytečně. Přesto několik plusů se v této epizodě najde a určitě jím není zbytečně natahovaná regenerační scéna, kterou si sice RTD a zbytek týmu nemohl neodpustit, ale po pěti minutách začíná být zdlouhavá. Přesto Wilf jako asistent byl dobrá volba. Master je sice větší šílenec a jeho „super schopnosti“ působí trochu vtipně, přesto stále scéna Jeho smrti je asi to nejlepší co epizoda může nabídnout, což je u regenerační epizody celkem škoda. (23.11.2013)

1. část ⤶ Ale já nechci. Pánové času se vrací. A není to dobrá zpráva. Všechny dějové linie se splétají a neúprosně míří do jednoho bodu. Nastal čas, aby se střetli pánové času z Gallifreye, zavržené dítěte Doktor a Vládce, který konečně zjistil kdo je, proč se při pohledu do víru času zbláznil a proč slyší bubny. Nebo jsou ty 4 údery tlukotem srdce? Celý vesmír možná přestane existovat a Doktor poprvé vezme do ruky zbraň. Zlomený a bez vůle žít. Ale před smrtí ještě musí něco zařídit. Kdyby nebyl v takovém stavu a rozpoložení, tak by mi ta rozločková část přišla strašně patetická, ale není. Zazpíváme ti. Vesmír ti zazpívá svou ukolébavku. Ale ten příběh neskončí nikdy. I když teď rozhodně skončila jedna velká éra seriálu. Doktor se se staroušem Wilfredem jen baví a cítíte, jak na něj padá tíha celého vesmíru. ⤷ S05 (17.08.2024)

I don´t want to go. Poslední díl z éry Davida Tennanta a show runnera Russella T. Daviese, který... popravdě mohl být lepší. Dvojdíl Konec času má vlastně jen několik opravdu skvělých a zapamatovatelných scén. Přítomnost ex-Bonda Timothyho Daltona coby reprezentanta Pánů času tu potěší - o téhle rase jsme toho tolik slyšeli, že když je po letech konečně vidíme, očekáváme někoho speciálního, což Dalton nepochybně je. Ale ty nejlepší scény jsou ty krátké momenty, kdy si dva staří muži - desátý Doktor a starouš Wilf - jen tak povídají. David Tennant a Bernard Cribbins (Wilfred Mott) jsou oba skvělí herci a ony srdceryvné scény jim věříte bez váhání. Když už mluvíme o lámání srdcí... loučení desátého Doktora bylo možná trochu moc dlouhé, ale pro někoho, kdo má Doctora Who opravdu rád, taky neskutečně emotivní. 70 % (03.12.2013)

Velké finále, se samotnými Time Lordy a Gallifrey a všemi starými dobrými tvářemi. Těžké loučení se skvělým Davidem Tennantem. Jsem celkem zvědav, uzavřela-li se tímto kompletně jedna éra Doktora (se všemi Rose, Marthami, Donnami a podobně) nebo jestli se staré známé tváře přeci jen čas od času ukážou... 100% (19.06.2016)

Celý dvojdíl je neskutečná zhovadilost, která má ke sci-fi tak daleko, jako mají Dalekové k dalekohledu. Naštěstí je v druhé části ona rozlučková část. Vůbec by mě nemrzelo, kdyby to bylo celé jen o ní. Ten předchozí neděj si mohli odpustit, ale tak je to takový trademark Russella T. Daviese - fantasmagorická megalomanie, kterou není schopen či ochoten ukočírovat v byť jen trochu smysluplný a fungující celek. Jen nechápu, jak je možné, že se mu to jednou za rok povede (jako v případě epizody Midnight či celé třetí řady Torchwoodu) a pak desetkrát ne. (21.07.2016)