Prekonať sám tisícky míľ

Po dvoch vypravnych epickych dobrodruzstvach je to Zhangov navrat k prostemu minimalizmu. Film krasny nie obrazom, ale dojemnym pribehom, kde dolezitejsie ako farebna kompozicia sceny je jednoduchost a uveritelnost predkladaneho deja o otcovi, snaziacemu sa najst si spat cestu k umierajucemu synovi. Formou male, ale na city bohate a kontemplativne pohladenie po dusi. (03.01.2006)

Složité bývají cesty za klidem vlastní duše. Ač Yimou nešetří záběry (příliš) krásné čínské přírody, hrdina musí svést především vnější, citový souboj nad sebou samým, takže se občas zastaví a zasněně kouká do krajiny. Nenapadá mě, co zásadního tomuto pozvolnému putování vytknout. Jde o takové neškodné, neurážející a politicky korektní rozjímání nad lidmi, jejich vzájemnými vztahy a nad pozvolným zánikem tradic, potažmo tradičních (mezi)lidských hodnot. Jestli máte dostatek času a náladu na něco pěkného, sentimentálního, na něco bez zbytečného křiku a bez zbytečných střihů – tak prosím. 70% Zajímavé komentáře: kitano, Brandon (01.04.2010)

Poněkud zvláštní příběh a chytře zavádějící název vás drží v nejistotě co vlastně čekat. Nečekejte nic, jen koukejte a ono vás to pomalu, ale jistě dojme. Vysoce komorní s miniaturními známkami humoru (slovní přestřelky mezi vesničany a překladatelem "Vždyť stejně japonsky vůbec neumíte" :) Hlavní představitel odvedl pěkný kus práce, protože proudící emoce jsou krásně vidět pod tím jeho sveřepým, jednovýrazovým ksichtem. Pro evropana je snazší se ztotožnit s postavou, jelikož on je v Číně také cizincem a čínskou operu evidentně nechápe o moc více, než já. (24.09.2012)

Překonat sám tisíce mil je snímek, který nemá nějaké závratné tempo, avšak přesto nenabízí prostor pro nudu. Toto Zhangovo drama působí takovým přirozeným dojmem, příjemně se sledují záběry na krásnou čínskou přírodu, hezky se poslouchá hudba, jež podbarvuje jednotlivé scény, a potěší rovněž představitel hlavní role, jehož výkon je poměrně dost autentický, takže jsem jako divák neměl problém mu jeho emoce, monology a dialogy věřit. Překonat sám tisíce mil je snímek opravdu v mnohém podobný novější Pouti (2010). Mnohé scény jsou vskutku dost emotivní a povyšují celkový zážitek z tohoto lehce sentimentálního, krásného a smutného příběhu s nejednou hlubší myšlenkou o mezilidských vztazích. V paměti divákovi může utkvět scéna s malým Yang Yangem, kdy se s hlavním hrdinou ztratí, dále pak smutná zpráva po telefonu a čtení dopisu či závěr ve vězení. Chyba: V Kamenné vsi nemá pan Takata signál, takže v okamžiku, kdy chce telefonovat, zavedou jej vesničané na jednu ze střech, kde signál je. V další scéně, v níž se pořádá hostina, už však na střechu jít nemusí a telefonní hovor bez problémů přijme. (16.12.2012)

Moc hezká, ale zároveň dost tichá cesta vykoupením svého života. Táta se celý život nebaví se synem, už vlastně ani neví proč. Když je syn na smrtelné posteli, rozhodne se splnit jeden z jeho snů a vydá se na cestu do Číny. Krajina nádherná, lidi zvláštní, ale sví, brutální jazyková bariéra a příběh, který toho moc neřekne, ale zároveň uzavře jednu životní cestu. Nevím proč, ale přijde mi, že Čína točí nejpoetičtější filmy a k tomu perfektně využívá jejich přírodní scenérie. A i na tomto filmu je to krásně znát. (13.07.2014)