Myšlienky vraha

Americké policejní procedurály nenávidím (koukal jsem jen na CSI: New York, protože mám rád Garyho Sinise), ale k Myšlenkám zločince jsem si dokázal najít cestu. Když to běží v televizi a já nemám do čeho píchnout, tak si to pustím. Některé epizody jsou napínavé a chytře napsané. Jiné zas mizerné, nudné a nezajímavé. Hodně záleží na tom, jaký je tam zrovna psychopat. Postavy vyšetřovatelů jsou poměrně ploché, ale dokázal jsem si k nim postupně najít cestu (až na výjimky - Prentissová je mi extrémně nesympatická, navíc ta herečka furt ze seriálu odchází a pak se zas vrací...asi si myslí, že má na víc, ale když ji nikde nechtějí, tak zas přileze zpátky). Škoda že většina epizod jede podle stejné šablony a příběhy tak nedokáží moc překvapit. Ale když je díl povedený a vy vypnete mozek, tak jde o solidní zábavu. (06.04.2020)

Snad ani nedokážu říct, proč mě seriál tak chytil za srdce. Možná tou psychologií, kdy profilují vraha a přemýšlí nad jeho dalším krokem, možná díky charismatickým a sympatickým postavám nebo možná proto, že mě seriál baví víc než všechny americké kriminálky dohromady (sorry, Horacio). Oblíbené postavy: Dr. Spencer Reid, Derek Morgan, David Rossi, Jennifer 'JJ' Jareau a ten zbytek postav - Aarona, Emily a Penelopu mám ráda taky, zkrátka každý z týmu je něčím pro mě zajímavý.. (07.08.2011)

Seriál, který nemá zcela špatnou myšlenku (zločince), ale nějak tomu chybí ta šťáva, se kterou na televizní obrazovky vtrhla Kriminálka Las Vegas. Navíc protagonisté seriálu nejsou nijak extra sympatičtí, což brzdí celkové nadšení z něj. Stačí se podívat na hodnocení ostatních uživatelů a hned je jasné, že mluvím/píši pravdu. (15.05.2012)

Lehce nadprůměrný krimiseriál s týmem vyšetřovatelů, kteří hledají řešení zločinů a snaží se odhalit řádění sériových vrahů pomocí profilování osobností pachatelů. V příbězích nechybí napětí a mnohé případy působí děsivě, dokonce jako horory. Trochu mi vadí, že v jinak sympatickém týmu není žádná vůdčí výrazná osobnost, jak to bývá u takových seriálů zvykem. Myslím, že o účinnosti policejní metody typování pachatele podle jeho činů by se dalo polemizovat. Po takových drastických zločinech vysílaných převážně v noci se těžko usíná, proto si vždycky ještě pustím nějakou romantickou komedii. (01.03.2020)

Kdyby Justice League fungovala bez masek, mohlo by to vypadat podobně jako MYŠLENKY ZLOČINCE. Stejně jako pro komiksové superhrdiny, i pro psychoanalytický tým Aarona Hotchnera jsou rutinní záležitostí ty nejbizarnější případy. I zde se setkáváme s partou odborníků, kteří svými schopnostmi působí mnohdy až "nadpozemsky", v pravou chvíli jsou ale schopni a hotovi ukázat kousek obyčejného lidství, nějaké to "srdíčko pro diváky". Je to něco jiného než C.S.I. model a osobně se mi to zamlouvá víc. Závislost na psychologickém profilování vraha nutí tvůrce k vymýšlení mnohem "chytlavějších" zločinů z hlediska námětu (jelikož C.S.I. model odhalí všechny náležitosti a "narativní" odbočky zkoumaného zločinu až v samotném závěru). I když, každá série má své - C.S.I. model je zase vystavěn na co nejbizarnějším provedení daného zločinu, což vede k velmi komplikovaným zápletkám. Je to podobné jako srovnávat klasický román a modernistickou prózu. Ve finále pro mne MYŠLENKY nad C.S.I. vítězí vypravěčským drajvem, i když - vážně to nejde tak docela srovnávat. (25.01.2012)