Welkeom tu Dongmakgol

Ať si říká kdo chce co chce, mě přišlo spojení tragických - byť předvidatelných - osudů hlavních hrdinů s komickými prvky velmi osvěžující a nápadité. Scénu s "poprkornovým deštěm" anebo matrixovský zápol s pašíkem z hlavy jen tak nevymažu. Pravda, patosu bylo habaděj, ale to jsem od korejské produkce už jako poučený divák čekal. Naopak mě příjemně překvapilo množství kameramanských vychytávek, které jsem si opravdu užil. Vítejte v Dongmakgolu je milý, sympatický příběh na jarní večer a to je víc než dost. (26.03.2010)

Absurdnost vojny nebola hadam este nikdy zobrazena hravejsim sposobom. Vaznost temy tento film ani v najmensom nepodcenuje, ale zaroven sa drzi hesla "zabava nadovsetko". Groteskny stret dvoch znepriatelenych stran za ucasti prostych ludi, ktori nerozumeju slovu vojna, je doslova krutym vysmechom vojny a zdrojom mnohych zabavnych a originalnych scen. Casto krat som si pri filme povedal "tak toto som este nevidel". A veru niektore pasaze ako napr "sekundarny mod granatu", alebo "utok napajedeneho divocaka", nemaju konkurenciu. Co ma trochu zamerzelo je koniec filmu. Sice bol skvelo natoceny a dobre so sa bavil, ale bol az prilis uleteny na to, aby drzal pohromade so zbytkom filmu, ktory ma tak krasnu humorno-vaznu atmosferu. (8.9/10) (13.03.2008)

Dongmakgol je pohodová a přátelská vesnička, kam jednoho dne nečekaně vtrhne „civilizace“ v podobě několika vojáků obou válčících stran a aby toho nebylo málo ještě jim tam spadne z nebe jeden Američan. Takže ideologicky znepřátelená skupinka hostů na sebe míří a domácí, uprostřed nich, si zatím bezstarostně řeší své problémy. Naštěstí, když spolu lidé tráví spoustu času (navíc v tak příjemné atmosféře) většinou si na sebe „zvyknou“. A tak postupně vznikají mile absurdní situace, kdy např.u ohně sedí a společně hodují zástupci 3 uniforem, až po vypjaté okamžiky vzájemné úcty a opravdového přátelství. A přestože začátek na mě zrovna dojem pohodového filmu neudělal a závěr mě rozesmutnil, jeho nádherná a laskavá atmosféra ve mně zůstane (doufám) nadlouho. (16.01.2006)

Welkeom tu Dongmakgol je v každé chvíli takový, jaký zrovna chce/má být - je drastický, když přijdou ke slovu válečné scény; je neuvěřitelně praštěný, když ukazuje střet prchajících vojáků několika různých národů s civilizací nepolíbenými vesničany; je bezelstně obětavý a dojemný, když vojáci nejsou vojáky a chtějí chránit kamarády a nové ideály. Celá ta vážnost i nevážnost v jednom celku je geniální - ona totiž funguje. Přemýšlím, jestli by podobný film dokázala natočit jiná ruka, než ta korejská. Asi ne. Ostatně, kde jinde uvidíte natolik absurdní scénu, jako je ta, v níž tlupa asiatů s vytřeštěnými výrazy loví ve zpomalených záběrech divoké prase bezmála stylem Tygr a drak? A true hero ending strčí do kapsy všechny ty rádoby hrdinský marvelovky... (30.01.2012)

A já hlupák si doteď myslel, že lepší válečný film než Četa nejde natočit... Ono se to točí protiválečné filmy, když si vojáčkujete v cizí zemi za devíti horami a ti domorodí mrtví vás tak nanejvýš trochu dojímají... Ale když je ten příběh vaše vlastní černá můra a ne hláškovací MASH z druhé strany Země... Zvlášť když se jedná o dosud trvající válku, která téhle nešťastné zemi tolik vzala... Na konci je válka podivná úchylka, kterou jste odhalili přístupem vesnického blázna, co klade tak jednoduché otázky, že se nedá v odpovědích vykroucet... (23.12.2011)