Welkeom tu Dongmakgol

Jak už napsal Divočák, tohle je hodně přesvědčivý protiválečný film. Žánrově velice pestrý - válečný film, který se chvíli tváří jako komedie a jindy zase jako nejvážnější drama. Právě díky tomuto kontrastu je tolik působivý. Svým způsobem mi hodně připomíná nějakou novodobou pohádku, jak se shodou náhod potkají dvě znesvářené strany a pak se začnou mít rády... Ale tohle vše může být skutečné, příběh skvěle ukazuje, že i největší nepřátelé spolu dokážou bezproblémově vycházet a válčení je malicherné. Nicméně čekal jsem jiný konec. (01.02.2009)

Zasazením (Korejská válka) a především tématem (satyra na nesmyslnost války) dosti podobné M*A*S*H*i. Komičnost, absurdum ale i smrt jsou těmi prvky, kterými režisér Korejskou válku hanobí z pohledů všech válčících stran. Do jisté míry je Dongmakgol dílo poetické pohrávající si s množstvím krásně barevných a zpomalených scén. V paměti utkví minimálně vtipně-animované zpracování lovu kance a závěrečné bombardování protileteckého hnízda. K hudbě: opravdu úžasná, ale jako už bych ji někde slyšel - a to v Mononoke! - ejhle, hudbu složil stejný skladatel: Joe Hisaishi 8/10 (24.07.2010)

Scénář: Joong Kim, Kwang-Hyun Park .. Welkeom. Krásné věci a místa se nemají ničit a stojí za to za ně bojovat! Vesnička Dongmakgol je jedním z těch nejhezčích a nejpoklidnějších, přesto se zde odehraje nejprve velice absurdní a následně velmi lidský příběh několika vojáků ze tří znepřátelených stran. Jestli ne nejlepší, tak určitě nejzvláštnější a nejkrásnější (proti)válečný film jaký jsem dosud viděl. Děj uplyne jako voda v průzračně čisté horské říčce, přesto Vás čeká jemný zážitek s intenzivně se stupňujícím povznášejícím pocitem a výsledným okouzlujícím dojmem. Když v samotném finále přestanou vyprávět slova a vše podstatné je vykreslené přes teskný obraz, ruku v ruce s úžasným hudebním doprovodem, budete se, věřím, cítit stejné jako já nebesky. Usmívat se, mít úchvatný pocit v srdci a kapky slz na tváři. Sbohem obyvatelé Dongmakgol, bylo mi s Vámi nádherně. Brzy Vás znovu a rád navštívím .. 100%. (20.01.2006)

Působivé drama spočívající na nám všem dobře známém pocitu souznění v situaci, kdy máme společného nepřítele a kdy proto jdou všechny zdánlivě kardinální nedorozumění a půtky stranou. Příběh se s vervou rozjíždí, ve střední části bohužel trochu ztrácí dech a tempo (proto hvězdičku ubírám), ovšem závěr je strhující. (07.01.2012)

Ten film je velmi příjemný, a to je vše. Byť jsem nedávno nadával na přehnanou eklektičnost Korejskeho filmu The Host (i s tím, že šlo o tvůrčí záměr), zde naopak se žánry slily do takového nerozlišitelného tklivě humorného příběhu, dostatečně bizarního ale přitom "hluboce lidského", až jsem si vzpomněl na mnohé nešvary českého filmu (bez té bizarnosti a s tím, že to bych tomuto snímku přece jen křivdil) (25.07.2007)