Scenár:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrajú:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (viac)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Film o exporte Židov do koncentráku je stávka na istotu. Každému je jasné, že z toho bude silný a emóciami nabitý príbeh, z ktorého by ani úplný amatér nedokázal spraviť zlý film. Áno, sú tam silné momenty, no väčšinou je to len taká stokrát videná rutina, od Vilsmaiera som určite čakal viac. Nakoniec z toho vznikla len komorná dráma, ktorá pôsobí až príliš televízne. Ani herci, ktorí by mali takýto príbeh ťahať, mi neprišli nejako extra presvedčiví. Možno som už prejedený z všetkých tých filmov o koncentrákoch, no určite je dobré, že sa stále nakrúcajú, aby sa na tieto hrôzy nezabudlo. Ja si pre emócie zájdem do Osviečimu, lebo vidieť tie následky hrôz naživo je stokrát silnejšie, ako akýkoľvek film. ()
Hutná atmosféra ve vlaku nabírá s přibývajícími minutami na obrátkách a nezvladatelné situace jsou jen otázkou času, kdy dojde k totálnímu zešílení. Der Letzte Zug je v tomto směru poměrně zručně vyladěn a nacistické zmrdství je znázorněno stejně účinně jako strach a nejistota deportovaných. Na druhou stranu filmu neprospívají profláklé flashbacky, v nichž se znovu setkáváme s bezduchými štěky typu: ,,Miluji tě!, ,,Nikdy tě neopustím" apod. V tomto případě bych ocenil spíše jednolitost bez zbytečných úskoků do minulosti. Pro bezútěšnost situací a ponurou atmosféru ve vlaku by to dle mě znamenalo jedině plus. Film, který si možná hraje na víc, než má, avšak podstata samotné genocidy je vystižena nadprůměrně. 75% ()
Poslední vlak postrádá to podstatné - přirozenost. Chybí ta správná člověčina, která dokáže chytit za srdce, zato je tu přehršle prázdných gest. Naprázdno vychází snaha využít židovské anekdoty či použití retrospektivy. Kladu si otázku, zda je to tím, že od války uběhlo už tolik času. Filmy točené po válce měly tu výhodu, že jí většina tvůrců sama zažila. Tady je rozdíl asi tak velký jako mezi Rebely a filmy ze šedesátých let. Výsledek působí uměle. Za zmínku stojí vynikající herecký výkon Niny Divíškové. ()
Ďalší ťažko stráviteľný kúsok, tento krát hlavne s Českými a Slovenskými hercami. Boli tu filmy z koncentračných táborov, gett či odboja, ale o priamom transporte ľudí do koncentračného tábora som ešte nevidel. Film manipuluje z malým priestorom a aj tak je emóciami nabitý a keďže sa to odohráva na malom priestore, dá sa s tými postavami naozaj súcitiť. Keď sa filmy odohrávajú v mestách a stále sa tam menia postavy, tak to je také rozhádzane, čo tu byť ani nemohlo. Je tam všetko, strach, bolesť, smútok, ponižovanie, ale aj taká mala solidarita či súcíť, ale v konečnom dôsledku to aj tak platne nebolo. Jedine čo mi tu chýbalo, bola nejak vodcovská postava, ktorá by to utrpenie pomáhala trocha eliminovať. Ale aj tak, je to silný príbeh, s úžasnými hercami, tak silne 4*. ()
Ze šťastných a usměvavých lidí se během dvou hodin stanou vyhladovělé a zoufalé trosky na pokraji šílenství. Poslední vlak má hodně silných momentů, ale ke konci jsem měl pocit, že z dané látky mohly tvůrci vytěžit ještě víc. Za bezchybné výkony (a to i u Burkharda nebo Kotka) a působivý příběh, tvůrcům prominete i sem tam nějaké to klišé či hluché místo. Takhle nízké hodnocení opravdu nechápu. ()
Galéria (17)
Fotka © Concorde Filmverleih GmbH
Zaujímavosti (10)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
- Režisérkou filmu byla česká dětská hvězda Dana Vávrová, kterou známe jako Leontýnku z filmu Ať žijí duchové (1977). (M.B)
- Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
Reklama