Voda

Poměrně dlouho jsem nechtěla, aby mi mé filmové výlety do Indie poskytovali více, než-li jen pohádkovou zábavu a skvělé filmy nesrovnatelné s čímkoli jiným, na co je středoevropské oko zvyklé. Po rekapitulaci výrazných rolí Johna Abrahama jsem znovu přistoupila k Water a všechno se ve mě sevřelo. Taková dávka odcizení a naprosté bezmoci je příliš stravující... než, aby bylo možné takový film zařadit mezi uniformní programové schéma na ČT2. Čímž si zároveň vysvětluji zdejší pozastavení nad některými odpady. V dramaturgii byl zřejmě učiněn odvážný krok, ale cesta k němu nevedla žádná. (09.11.2010)

Hinduistické děvče to mělo strašné. Když přežilo manžela, tak ho čekalo buď upálení, vyhnání z rodiny a žebrota, nebo ji vnutili mladšímu švagrovi. Vážně, co to s těmi náboženstvími je, že vždycky ubíjejí ženy? Nejspíš, že je napsali chlapi. _____ Příšerný osud indických vdov v době, kdy se u nás schylovalo k jiné katastrofě. Vdovy tady u nás sice nikdo neupaloval, ale s jistou skupinou lidí najednou také začal být kontakt nepřípustný a znečišťující. A tak jako hořely indické vdovy, nebo je zahnali do útulků, tak stejně se dělo i lidem u nás. Fakt, co to s námi je, že se ty vzorce pořád opakují? ____ Přestože konec snímku se dal odhadnout předem, tak jsem doufala, že to dopadne jinak. Film je realisticky výpravný, s dobrým odstíněním charakterů a smutným, ale logickým dějem. /17. 7. 2017/ (17.07.2017)

Normálně pro mě okolnosti vzniku filmu nehrají příliš velkou roli, i o tomto jsem si je zjistil až dlouho po zhlédnutí, ale to množství pro mě nepochopitelných odpadů mi tentokrát nedá. Water uzavírá trilogii (Fire, Earth), ve které se Deepa Mehta, původem indická režisérka žijící v Kanadě, vyrovnává s problémy své země a kultury. Její dva filmy vyvolaly v konzervativnějších kruzích protesty a útoky na kina kde se promítaly. Natáčení tohoto filmu muselo být o několik let odloženo, když dvoutisícový dav v počátku natáčení vše zničil. Kvůli následným tlakům a ekonomickým těžkostem byla režisérka poté nucena film natáčet na Srí Lance a musel být i přeobsazen. V Indii prakticky nebyl uveden. Že se nejedná o nějaký nepovedený omyl, svědčí i mnohá mezinárodní ocenění a sám proto nevím, jestli jsou ty odpady dílem filmového vkusu nebo výsledkem úplného kulturního ignorantství. (11.08.2007)

Jednoduchý a prostý příběh, jehož posláním je především popis bídného postavení indických vdov, jejichž životy svírají tisíce let staré náboženské zvyklosti, které dávno ztratily svůj obsah, ale jsou dál tupě dodržovány, přičemž z nich nepochází nic pozitivního, ale znamenají jen kruté znásilňování přirozenosti života. (30.04.2012)

Krásný a dojemný film, jinak to napsat nemůžu! O předsudcích, slepé víře, jejím zpochybnění, o lidské krutosti i dobrotě, o střetu rozumu a tmářství, o důstojnosti, beznaději a dalších "maličkostech". Film jsem viděla nadvakrát, poprvé jsem nedokoukala, protože jsem se pořád bála, co hrozného se stane. Při druhém zhlédnutí jsem se bohužel dočkala, bylo to ještě horší než jsem čekala. Přitom se nekoná žádné vyděračské ždímaní slz, žádný dojákový patos. S mystickou vizuální nádherou kontrastuje krutý děj, v první polovině skrytý někde na pozadí ve vašem povědomí o smutném a beznadějném údělu vdov v Indii, ve druhé polovině už bolestně "akční". Závěrečný dovětek o současném stavu člověku moc nepřidá.... (30.04.2012)