Spojenec

„Co má větší váhu: Všechny vlaky projíždějící přes Grand Central Station v průběhu roku, nebo stromy poražené k výrobě amerických bankovek? Malá nápověda: Je to chyták“ Pro někoho „jenom“ zábavný heist-movie, pro někoho mnohovrstevnatá sociologická diagnóza současné situace v Americe (ne všichni, kteří vypadají jako potenciálně nebezpeční takoví skutečně jsou). Na první pohled banální příběhovou pavučinu o tom „kdo“, „kdy“, „co“, „proč“ a „jak“ tvoří mnohonásobně pevnější vlákna, než na jaká jsme u podobných filmů zvyklí. Jako nit se celým filmem vine rasová problematika, k jejíž podstatě se Lee propracovává s mnohem větší obratností než třeba tvůrci melodramatického Crash. Důležitá je morální nejednoznačnost všech postav, potažmo veškerého jejich jednání. Může malý zločin překrýt zločin mnohem větší? Jakou váhu mají peníze? V neposlední řadě si film pohrává s žánrovými pravidly, překrucuje je, nebo je zcela obchází a zcela odlišným způsobem přistupuje k tomu, co by měl vědět zločinec, co policista a co divák. Vždy to ovšem činí tak, aby se divák necítil podražen (jako v případě druhého dílu Dannyho parťáků). Výborný scénář plný černého humoru a slovních přestřelek skýtá nejedno překvapení, to hlavní je nám odhaleno na samém začátku (aniž bychom o tom věděli), ta ostatní většinou v pravý okamžik vypointují nějakou vedlejší epizodku (albánský dialog). Psychologické prokreslení postav je přiměřené. Rozsahem největší roli má Denzel Washington, kterému se celkem úspěšně daří nevykrádat sebe samého. Rovněž způsob, jakým Clive Owen přistupuje k dalšímu charismatickému hajzlíkovi zasluhuje obdiv. Pozoruhodná je postava Jodie Fosterové, šedé eminence (příjmení Whiteová nelze brát jinak než jako ironii), která disponuje nebezpečnou mocí v podstatě nad všemi zúčastněnými stranami. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Tom Hardy, Malarkey, Lynn, HoneyBunny (17.02.2007)

Dokonalé zblbnutí diváka. O loupež přece vůbec nejde. Lee boduje v pro něj typických vedlejších aspektech. Politická nekorektnost a spousty menších, či větších rasistických narážek ve všech možných podobách. Ať se potom tedy nikdo nediví, že je loupež, na první pohled tak lákavá a plná nápadů, ve finále neuvěřitelně jednoduchá. Nějakou kostru přece tahle tématická směska mít musela. Obsazení výtečné - především Washington a Plummer. V podstatě se tu nic závratného neřeší, ale dialogy jsou natolik úderné a aktuální, že se na to člověk podivá rád i znovu. Takhle se točí multitématický film bez pořádného tématu. (22.07.2007)

Spike Lee je génius! Do posledního detailu promyšlená, s přehledem (úžasná kamera Matthewa Libbatiquea, střih, kompozice scény) a nadhledem (vtip, skvělé narážky na atmosféru New Yorku 5 let po 11. září) natočená žánrovka, která se díky umně vloženým detailům, prostřihům a mistrovskou prací s fabulací pasuje nad všechny známé standardy. Pro většinu divácké obce přehnaně ukecaná a zoufale neakční záležitost, ale pro toho, kdo dokáže tomuto nejosobitějšímu hollywoodskému afroameričanovi na režisérské stoličce číst mezi řádky pochopí, že není loupež jako loupež a hříchy mládí se nezapomínají ani po šedesáti letech. Díky Spikeu! (25.08.2006)

Spomenúť niečo, čo sa ešte nenachádza v postrehoch down below by bolo obtiažne, preto sa o to pre tentoraz ani pokúšať nebudem a len zopakujem už zaznamenané. Spike Lee je svojimi činmi neukáznený, zručný a takisto priebojný zástanca práv/slobôd menšinových, rasovo utláčaných skupín. “Spojencom” dáva najavo, že mu nie sú ukradnuté ani následky zákernej zvrchovanosti bankových subjektov - ich špinavé ruky a syndróm 11/9, ktorý už asi navždy poznačil/zastrašil správanie väčšiny obyvateľov západnej pologule vôči odlišným kultúram. Zjavne mu na vykreslení tohto postihu záleží, kedže naň vytrvalo poukazuje a zdôrazňuje jeho neprimerané zovšeobecňovanie. Zostrojuje fiškálsky konštrukt, duel Washington-Owen v ňom zohráva prime, priehľadný účel svätí nesterotypné prostriedky a výsledné ozrejmenie obstojí v etikete poctivých heistov ešte dlhú dobu. (10.01.2011)

Je to sice stopadesátá první variace na téma přepadení banky, ale moc se mi líbila díky sympatickému ironickému (a snad i cynickému) humoru, který nezapře, že režisérem je Spike Lee. Herci jsou výteční - dostala mě zejména Jodie Foster, která si svou roli právnické mrchy opravdu vychutnává (škoda, že nemá větší prostor) a Denzel Washington jako drsný a sympatický polda, který je vlastně taky trochu hajzl. :o) A zapomenout nelze na skvěle padnoucí hudbu, která láká k pořízení si soundtracku. (05.04.2006)