Spojenec

Na jméno Spike Lee si musím ode dneška dát pozor. Ne že bych o něm nikdy neslyšel, ale nemyslel jsem si, že by tenhle režisér dokázal naplnit mé požadavky. Spletl jsem se. Spojenec je po dlouhé době film, který mne dokonale oslovil a rozhodně za to nemůže jen dokonalé herecké obsazení. Skvělý hudební motiv, vypracované charaktery, mistrná režie a dokonalá bankovní loupěž, co víc si mohu od filmu přát. No dobře, můžu se přiznat, že v tuto chvíli trochu přeháním, snímek mě nedostal na lopatky, ale rozhodně k tomu neměl daleko. Normálně bych asi hodnotil trochu níže, ale v tuto chvíli jsem nadšen, že jsem po dlouhé době viděl něco, co mě nutilo alespoň trochu se do hrdinů vžít a ne jen tupě sledovat co se na obrazovce děje. 90% (25.09.2006)

Hvězdně obsazené a originálně pojaté heist krimi. Spojenec Spika Lee se řadí k trendu filmů, které postrádají vysloveně negativní postavu/filmového záporáka. Hlavní postava zloděje Dultona Russella představuje současně i vypravěče a průvodce celým filmem. Jen on je v tu chvíli vševědoucí a divák se motivace jednotlivých postav dozvídá spolu s postupujícím dějem. Narace se jeví i díky přestrojení všech rukojmích do totožného převleku jako omezená. Průběžnými prostřihy do "přítomnosti" divák postupně může přicházet na to, kdo z údajných obětí bankovní loupeže je Russellův komplic a kdo ne. Navrch přichází (ne)očekávaná pointa, která dodává loupeži i filmu punc dokonalosti. (26.02.2011)

Sofistikovaná hříčka, která stejně jako v případě Dannyho parťáků přinutí diváka usilovně fandit bankovním lupičům v čele s šarmantním Clivem Owenem, jenž ze sebe doluje vynikající herectví i s pytlem přes hlavu. Banky a bankéři vzbuzovali coby oběti pramalé sympatie už před bankovní krizí, filmy jako Spojenec onen efekt ještě umocňují. V tom je kouzlo Spojence, respekt k soukromému vlastnictví fikaně zlikviduje i u ctnostného liberála. Spike Lee si zaslouží mohutné poplácání po zádech za nejpříjemnější překvapení posledního roku, mj. za výběr vizuálně originálního kameramana, se kterým bych šla někdy fotit mrakodrapy na Manhattanu- zvenku. Nebo bankovní sejfy- zevnitř. P.S. Jodie Foster mi v té hře Washington-Plummer-Owen připadala jak čtvrté kolo u tříkolky. (05.04.2010)

Je to sice stopadesátá první variace na téma přepadení banky, ale moc se mi líbila díky sympatickému ironickému (a snad i cynickému) humoru, který nezapře, že režisérem je Spike Lee. Herci jsou výteční - dostala mě zejména Jodie Foster, která si svou roli právnické mrchy opravdu vychutnává (škoda, že nemá větší prostor) a Denzel Washington jako drsný a sympatický polda, který je vlastně taky trochu hajzl. :o) A zapomenout nelze na skvěle padnoucí hudbu, která láká k pořízení si soundtracku. (05.04.2006)

„Co má větší váhu: Všechny vlaky projíždějící přes Grand Central Station v průběhu roku, nebo stromy poražené k výrobě amerických bankovek? Malá nápověda: Je to chyták“ Pro někoho „jenom“ zábavný heist-movie, pro někoho mnohovrstevnatá sociologická diagnóza současné situace v Americe (ne všichni, kteří vypadají jako potenciálně nebezpeční takoví skutečně jsou). Na první pohled banální příběhovou pavučinu o tom „kdo“, „kdy“, „co“, „proč“ a „jak“ tvoří mnohonásobně pevnější vlákna, než na jaká jsme u podobných filmů zvyklí. Jako nit se celým filmem vine rasová problematika, k jejíž podstatě se Lee propracovává s mnohem větší obratností než třeba tvůrci melodramatického Crash. Důležitá je morální nejednoznačnost všech postav, potažmo veškerého jejich jednání. Může malý zločin překrýt zločin mnohem větší? Jakou váhu mají peníze? V neposlední řadě si film pohrává s žánrovými pravidly, překrucuje je, nebo je zcela obchází a zcela odlišným způsobem přistupuje k tomu, co by měl vědět zločinec, co policista a co divák. Vždy to ovšem činí tak, aby se divák necítil podražen (jako v případě druhého dílu Dannyho parťáků). Výborný scénář plný černého humoru a slovních přestřelek skýtá nejedno překvapení, to hlavní je nám odhaleno na samém začátku (aniž bychom o tom věděli), ta ostatní většinou v pravý okamžik vypointují nějakou vedlejší epizodku (albánský dialog). Psychologické prokreslení postav je přiměřené. Rozsahem největší roli má Denzel Washington, kterému se celkem úspěšně daří nevykrádat sebe samého. Rovněž způsob, jakým Clive Owen přistupuje k dalšímu charismatickému hajzlíkovi zasluhuje obdiv. Pozoruhodná je postava Jodie Fosterové, šedé eminence (příjmení Whiteová nelze brát jinak než jako ironii), která disponuje nebezpečnou mocí v podstatě nad všemi zúčastněnými stranami. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Tom Hardy, Malarkey, Lynn, HoneyBunny (17.02.2007)