Jajo a Pajo

Scénář je sice místy řidší a až příliš orientovaný na různé polní prace, občas modifikované do qvazizemědělství (pěstování párků, prasat z ocásků atd.), ale všechno dohání vizuální zpracování, výborná hudba, skvělý dabing a dětská poetika. Plné hodnocení však nemůžu dát, vzhledem k nucené propagaci "těch správných" myšlenek a postupů. Není to až taková agitka, ale... (28.12.2010)

Jeden z mála večerníčků, o kterém by se dalo říct, že je poučný, nesmrtelný a především že je úplně dokonalý :o). U mě patří na stejný stupínek jako takové Krakonošské pohádky, takže prakticky nejvýš co to jde... V jednom díle (tuším, že když pěstovali okurky) narostly Krkovičkovi (kupci, sedlákovi a řezníkovi v jedné osobě) obrovské nohy a pamatuju se, že právě tehdy jsem se málem pos.. :o). Naopak když pěstovali jahody, tak vykopřenej děda Lebeda otevřel truhlu a při tom padla dnes již legendární hláška : "klucí, honem do sklepa" :o). Byly prý natočeny i nové díly, kde prej hraje i sestřenka kluků, no já to neviděl, ale něco mi říká, že to bude stejnej šit jako většina nově dotáčených večerníčků (Bob a Bobek, A je to...). Na tenhle večerníček se vždycky rád mrknu a z celého srdce těmto průvodcům mládí skloním velkou a upřímnou poklonu. Komentář zakončím zvoláním : Klucíííí, honem do sklepa :o))) (04.05.2010)

Jak kvalitní byla a je československá animátorská škola, se můžete přesvědčit třeba na tomhle večerníčku - její tvůrci, nestor československé animace Břetislav Pojar a Lubomír Beneš (např. A je to!) stvořili vizuálně charakteristický ,,klukovský" (gendrově je pravda trochu nevyvážený...) loutkový svět plný laskavého humoru a podmanivé harmonie. Příběhy Jájy a Pájy a jejich souputníka dědy Lebedy patří k tomu nejcharakterištičtějšímu, co československý animovaný film má... (29.09.2007)

Jája a Pája je dnes již klasikou českého loutkového filmu i dětského večerníčkového cyklu. Za jeho vznikem stojí v první řadě Lubomír Beneš. Hned za ním je Stanislav Havelka s Petrem Chvojkou. Příběhy jsou krátké, svižné a laskavě výchovné. Energičtí chlapci jsou vedeni otevřenou myslí a zkušenou moudrostí přes nástrahy života. Každá činnost se za pomoci dostatečné dávky fantazie dostává do roviny omamného dobrodružství neznáma a překonává ubíjející nudu stereotypu. Nejvytrvalejší překážka v podobě lidské závisti a lakoty sice ve druhé dekádě navazující tvorby obrušuje své ostří, svůj švih a účinek celek přesto neztratí. Předností je detail i stylizovaná podoba postav. Zajímavostí je obdobná, a přesto odlišná atmosféra v rozlišném zabarvení mluveného doprovodu. František Filipovský, Petr Haničinec a Václav Postránecký představují záruky kvality a citlivě hladí dětské duše při jejich objevování světa. Píle, skromnost a poctivý zápal do práce nejsou špatným prostředkem při určování směru. A příběhy přinesou i usměvavou tvář. (14.05.2017)

Když tenhle seriál poprvé běžel, už jsem úplně malý děcko nebyl, takže možná o to víc na mě působily svérázné leč geniální výchovné metody skvělého dědy Lebedy uplatňované na klucích, ale taky na sousedu Krkovičkovi. Mít takového dědu a parťáka a zažívat s ním skvělá každodenní dobrodružství co víc si může kluk přát?! Teď na to koukám se svými dětmi a je mi zase o pětadvacet míň - kruh se uzavřel. (19.08.2011)