Réžia:
Pavel KrausScenár:
Radek JohnKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jiří VáclavHrajú:
Jiří Adamíra, Jiří Pleskot, Vítězslav Jandák, Jiří Schmitzer, Jiří Ptáčník, Zdeněk Rumpík, Jan Vágner, Rudolf Papežík, Jan VítObsahy(1)
Knihy francouzského spisovatele Julesa Verna, který se proslavil zejména jako autor vědecko-fantastických románů, znají čtenáři na celém světě. Jeho zaujetí pro techniku a vědu, víra v pokrok, který jejich rozvoj přinese lidstvu, Vernova nezměrná fantazie spolu s geniálním vypravěčským talentem, zajistily jeho dílu nesmrtelnost. Autorovy dramatické příběhy nejednou posloužily jako předlohy k výpravným filmům, divadelním představením a televizním adaptacím, jako je tato z roku 1980. Dobrodružný televizní film na motivy stejnojmenného Verneova románu Dvacet tisíc mil pod mořem líčí příhody tří zajatců – trosečníků na palubě legendární ponorky Nautilus. V režii P. Krause si kapitána Nema zahrál J. Adamíra, profesora Aronnaxe J. Pleskot, v neméně důležitých rolích se objevili J. Schmitzer a V. Jandák. (Česká televize)
(viac)Recenzie (34)
Tak som si sadol, no a pozrel. Táto TV adaptácia, sa môže smelo zaradiť, medzi ostatné kvalitné československé televízne adaptácie, slávnych románových predlôh ( HRABE DRÁKULA, KRÁSKA A NETVOR) a aj napriek minimálnemu vizuálnemu prejavu ( tento námet proste operuje s obrovskými scénami ), ide o napínavý prepis a myslím, že aj v dnešnej dobe dosť dravý. ()
Kdo by neznal příběh kapitána Nema a jeho Nautilu. Já ho pak ještě mohutně rozvinul díky knihám J. M. Trosky, který srdnatě a skvěle navázal tam, kde J. Verne skončil. O film jsem zavadil náhodou a byla to jen slavná herecká jména, díky kterým jsem na něj koukal. Jako malý jsem dostával od babičky dramatizace na LP deskách. Daly se sehnat na Národní v Domě dětské knihy - Albatrosu. A odtamtud jsem také jednou dostal k něčemu dvojelpíčko 20 000 mil pod mořem. V té době už jsem samozřejmě měl knihu přečtenou i jsem viděl Zemanův dodnes geniální skvost. Ale mluvené slovo mne tehdy moc bavilo a tahle dvojdeska supralong obzvláště! Asi si říkáte, proč to tu ten Big Bear píše. Inu proto, že mne velice zaujal text dialogů v tomto filmu. Leckde se totiž téměř kryl s deskou. Já si tu desku pamatuji dodnes. Buď tedy tvůrci jeli podle nějaké stejné knižní verze, nebo tehdy někdo někoho později inspiroval. Co se týče zpracování, tak dnes působí až úsměvně. Já tehdy TV incenace moc nemusel. Působily na mne strašně kulisově, studiově a i z hlediska triků to byla často hrůza. Ale musím říci, že dnes naopak člověk musí svým způsobem ocenit tu za prvé odvahu točit takovouto slavnou předlohu a pak i způsob jakým se s tím tvůrci popasovali. Ono točit nějakou pohádku v kulisách zámku je něco jiného než ponorka pod hladinou, případně výstupy na mořské dno! A to nemluvím o krajinách věčného ledu plných ker z nalámaného polystirenu! :-). Takže tam, kde bych dříve ubíral nakonec dnes paradoxně přidávám. Uživatel Sportovec má naprostou pravdu v tom, že oč chudší byly interiéry Nautilu o to více v nich zářilo herectví a zejména brilantní řeč hlavních hrdinů. Já pana Adamíru už od našeho prvotního filmového setkání zbožňuji i jeho hlas, takže kdo ho má rád, teohle je pro něj nutnost. Role Nema mu moc slušela. Slušně hráli i Pleskot s Jandákem, anorektickému Schmitzerovi jsem tedy roli harpunáře Ned Landa moc nevěřil :-). Trochu směšná byla ta indština se kterou se posádka Nautilu mezi sebou bavila. Ale jinak na svoji dobu hodně zajímavá záležitost plná i skvělých Verneových myšlenek. Například - co kdyby takováto technologie padla do rukou země, která by ji chtěla užít k válčení? S přihlédnutím k faktu, že román byl psán dávno před spuštěním první ponorky a že dnes jaderné ponorky mají schopnost zničit nejeden kontinent, z těch prorockých slov pana Vernea až mrazí. Dávám za tři perly. * * * ()
Jiří Adamíra je asi ten nejlepší kapitán Nemo, jakého jsem kdy viděl, potěšila mě i věrnost předloze a místy velmi slušná atmosféra. Zároveň však byl film párkrát docela dost nudný, profesor Aronnax v podání Jiřího Pleskota se neustále něčemu divil jako malý kluk na školní exkurzi a vůbec nepůsobil dojmem vědce (možná chyba Johnova scénáře), o Vítězslavu Jandákovi coby Conseilovi ani nemluvím. S Adamírou dokázal udržet krok jedině výborný Jiří Schmitzer jako výbušný Ned Land. Velmi dobrá hudba Jiřího Václava, dávám tři a půl mořské hvězdice. ()
Tohle snad mělo být spíše rozhlasovou hrou. Zpracování je děsivé a směšné. Výprava je jedním slovem úděsná. Když profesor Aronax žasne na palubě Nautilu nad sbírkami mořských lastur, vidíme odrbané, polámané střepy. On prohlásí, že tyto poklady by mohly být ozdobou pařížského muzea. Pak několikrát špatně pojmenuje a zařadí několik schránek plžů. Stačilo před natáčením oslovit nějaké sběratele. Trikové záběry jsou ubohé i na dobu vzniku. Místo aby se použila zadní projekce, použilo se klíčování s akváriem, takže vidíme zvětšené akvarijní rybky. Děsivé dialogy jen umocňují křečovité herectví, ze kterého vybočuje snad jen Jiří Adamíra. Ateliér natřený zlatou barvou, který má vypadat jako vnitřek Nautila? Kdyby se finance použily na animovaný film, nemohlo to dopadnout hůř. ()
Česká televize si v roce 1980 nemohla moc finančně vyskakovat, a tak z filmovou adaptaci jedné z nejslavnějších dobrodružných knih pojala v ryze komorním vyprávění. Točeno je to jen a pouze v ateliérech, přičemž kulisy nejsou nijak bohaté. Dokonce jsem měl chvílemi pocit, že se dívám na divadlo a ne na film. Co se týče triků, kdy Nemo a spol. se prochází po mořském dně či na Nautilu jsou velice bizarní. Přesto i vzhledem k výborně napsanému scénáři a samozřejmě i knižní předloze, tak je děj napínavý a nutí diváka se dodívat do konce, a to je přece to hlavní. [466. hodnocení, 27. komentář, 65%] ()
Reklama