Nevinné hlasy

Další důkaz toho jak se dá silné a naléhavé téma pokazit fádní, nezkušenou režií. Tématem zajímavý příběh postrádá to co by měl takový film mít. Atmosféru a zajímavé postavy, kterým by divák mohl fandit. A na celkovém zpracování je vidět minimum peněz a nezkušenost režiséra, který se navíc bál přitlačit na pilu a filmu tak chybí syrovost, která by mu hodně pomohla. (02.01.2011)

Stačí pár viet v úvodných titulkoch a je jasné, že to bude drsné. Jeden z najkrutejších filmov na tému detstvo a vojna. Chavo bude mať čoskoro dvanásť rokov a to je kritický vek, čoskoro pôjde bojovať. Odvod priamo počas vyučovania, to boli momenty, keď to vo mne kypelo, striedala sa zlosť, slzy a otázky, kto za to môže. A vo filme sú ešte ďaleko silnejšie scény, ktoré berú dych a nie je to len citové vydieranie. Posledná kázeň miestneho farára, alebo klasické hľadanie sa matky a syna, to mi nejakú chvíľu zostane v hlave. Film je jedným z neznámych klenotov vojnového filmu. –––– Všichni jsme měli strach z dvanáctých narozenin. Ve dvanácti letech brali k vojsku. Mně ještě jeden rok scházel. –––– Musíte být hrdí, chlapci. Budou z vás vojáci, jako jsme my. Budete chránit svou vlast. –––– Maminka říká, že musíme bojovat, aby nic nebylo zakázáno. (01.05.2017)

" Zlým světem nářek zní, dá se v něm žít jenom s trápením. Já přesto můžu vždy říct, že žít marné není". Jeden z mnoha výkřiků hrůzy, který zaznívá z úst dítěte jménem Chavi. Je ze země, která je nám na hony vzdálená a možná o ní víme jen velmi málo informací, jako třeba já jsem o téhle události věděla jen velmi kuse. Ze země, kde tváře dětí ztratily svou nevinnost, kde jejich nejčastějším místem pobývání bylo místo pod postelí a nebo na střechách jejich domovů, těch krabic, které držely pohromadě silou vůle, ale jim v danou chvíli zachránily život. Ze země, kde se každý chlapec bál dožít dvanácti let a kde střelba byla všudypřítomná. Přes veškerý ten děs to byly přece jen děti, které prožívaly mezi tím vším i své trampoty a krátké chvilky radosti, mezi které patří třeba jen ten kraťoučký dialog mezi Chavem a jednou prima holčinou : "Ty jsi tak pěkná. A ty ošklivý jak ropucha. Ale líbíš se mi". Kéž by nářek zmizel z dětských úst, ale co si budeme namlouvat, dlouho nebude.........syrové, smutné, beznadějné....... (22.06.2015)

Tak v porovnání se Stoneovým Salvadorem je tohle teda o hodně slabší. Chápu, že s 11letým neposedou nejde provozovat taková dobrodružství jako s válečným fotografem, ale celkově to na mě působilo jak jihoamerická verze "Bylo nás pět" (s ohledem na osud malých kamarádů je slovo "bylo" docela podstatné). Kromě herců, kterým jsem nevěřil, mi nesedl ani hodně černobílý pohled na zúčastněné strany konfliktu. btw, pro místní milovníky latiskoamerických partizánů apod.: Ano, Američani do Salvadoru posílali instruktory a zbraně. Ale odkud asi tak vzali partizáni AK-47 a RPG? Natrhali je na banánovnících? Byla studená válka, krucinál. (02.12.2009)

Občanská válka v Salvádoru. Čmeláci, kteří teprve začínají poznávat svět jsou odváděni do armády. Střelba je na každodenním pořádku, obyčejné společně trávené chvíle se mění v smršť kulek a vy jen čekáte, kdo to z nich schytá. Jestli matka, nebo některý z jejich potomků. Chladnokrevná poprava dětí a když rebelující Chavito zamířil zbraní, kterou sotva udržel, na svého stejně starého kamaráda vojáka bylo už hodně silný kafe. Mandokiho smutnej obrázek vyspělé civilizace. 3,5* (17.02.2008)