Show sa začína

Moc příjemný film. Šla jsem na něj náhodou, víceméně z donucení a byla jsem moc překvapená. Výborná Judi Dench, která by si za tuto roli Oscara plně zasloužila. Výborný scénář, vtipný, i když sem tam se objeví trochu klišé :-) Prostě jeden z těch filmů, které vás zahřejou u srdce a ještě dlouho po skončení se budete poťouchle usmívat! (08.02.2006)

Rozmarně hořkosladká komedie, kde nejvtipnější jsou dialogy mezi zatvrzelým ředitelem divadla a diblíkovskou majitelkou, která se chce provozováním varieté zabavit ve svém vdovství a, jak se ukáže nakonec, možná má i hlubší důvod. Roztomilá byla i hlavní hvězda nahé show - dívka porcelánové krásy a prořízlého jazyka. ___ Je to milý, uhlazený film, který vzbuzuje v divákovi převážně příjemné pocity. Uhlazuje ale i válku, její dopady, dokonce i tragédie, které způsobí, vyznívají jakoby byly zabalené do sametové krabičky a převázané mašličkou. ___ Je to pohádka, která si neklade za cíl divákem jakkoliv otřást. /12. 11. 12./ (12.11.2012)

Anglie 1937. Film začíná pohřbem, po oficialitách a po té co odjede kolona nablýskaných aut, čerstvá vdova vesluje sama na loďce a zoufale brečí. Je to její definitivní rozloučení s manželem a smutkem. Má peníze, konexe a především chuť do života. A na nějaké rady, co se sluší a patří .. „Když ti zemře manžel, je obvyklé pomáhat sirotčinci“. Kašle!!!! „Nic o tom nevím“. Náhoda ji přivede k divadlu, které je zrovna na prodej. Nezdolná dáma ( i když používá často slova pro dámu nevhodná. „Latinsky neumím“) věčně v konfliktu se svým manažérem a její první pokusy o kabaretní vystoupení. Jenže, konkurence je velká, chce to nápad, něco nového, chce to skandální nápad! Nahé dívky. Smekám před Laurou Henderson, která během války ignorovala i vládní příkaz k zavření divadla, a zároveň před báječnou Judi Dench. Nominace na Oscara za nejlepší herečku v hlavní roli a za kostýmy jsou rozhodně zasloužené. (03.02.2006)

Velice noblesní, osvěžující počin. Je inspirovaný přízemní a obyčejně ne až tak zábavnou realitou, přesto sází dílem na břitký a inteligentní britský humor a dílem na pomíjivou i trvalou ženskou krásu, kteréžto atributy se vhodně a decentně doplňují. Nebojí se ani slz, neboť je mu důvěrně známo, že pláč patří k životu stejně jako smích. P.S.: Nakolik asi lhala ve svém posledním zásadním proslovu (v tom filmovém, pochopitelně) ... milá paní Hendersonová. K inscenování "živých obrazů" ji přece motivovaly v první řadě mizerné výdělky divadla a tvrdošíjná snaha o jeho zachování a zatraktivnění ... nikoli vzpomínky - jakkoli bolestné - na padlého syna. (26.02.2019)

Při sledování Frearsova snímku jsem si vzpomněl na vtip zjevně směřující na nejmenovaného českého premiéra. Pokud se pane redaktore ptáte nás, prostých miliardářů... Příslušníci zbohatlických elit mívají potřebu ukazovat svou lidskou tvář a získávat sympatie těch dole. Scénárista i režisér se sice snaží, seč můžou, ale mě neopouští intenzivní pocit, že sleduji svéhlavou arogantní dámu, která je schopná přivést svoji indickou služku za práh zoufalství a deptat své okolí se stejnou vášní, s jakou se chopila příležitosti zachraňovat divadelní scénu. Nenašel jsem k postavě ztvárněné Judi Dench cestu a s Bobem Hoskinsem jsem na tom byl jen o málo líp. Navíc spojení vlastenectví s provozem šantánu prodávajícího erotiku mi nepřijde až tak košér, a tam, kde tvůrci mají pocit, že vyhmátli ten nejsilnější patriotický okamžik, cítím, že se ošívám. Na to, v jakém prostředí se příběh odehrává a jaká jména má režisér k dispozici, vidím nevyužitý potenciál. Celkový dojem: 55 %. (02.12.2019)