Rýchlo a zbesilo: Tokijská jazda

Líbí se mi změna prostředí i nový pohled na stylovou jízdu. Již nestačí jezdit rychle a přesně řadit, je třeba se naučit také umění smyku. Přestože film má řadu pěkných audiovizuálních momentů a režisér svou zručnost rozhodně nezapře, příběh Tokijské jízdy je naprosto příšerný a postavy jakbysmet. Překvapuje mě, že franšíza tuto obludnost vůbec dokázala přežít. 4/10 (10.05.2017)

Obě hvězdičky patří oběma akčním scénám, tedy městské honičce a závěrečnému závodu, kvůli kterým mi stálo za to sledovat toho nesmírně nesympatického člověka v hlavní roli a jeho tupý příběh o ničem. Justin Lin je dobrý režisér, ale pokud nemá scénář, který za něco stojí, a dobré herce (viz Star Trek: Do neznáma), víc než tohle zřejmě dokázat nemůže. Vin Diesel v asi desetivteřinové roli ukázal, že nemusí být nutně oscarový herec, aby byl bez mrknutí oka zajímavější než všechny postavy Tokijské jízdy dohromady - stačí mu k tomu prostě charisma. (01.05.2020)

Akční - závodnické scény sjou ve filmu udělaný dobře, včetně té poslední, která se jede za tmy, ale i tak je přehledná. Příběh je sice diravej jak rybářská síť a hlavní hrdinové maj k charisma fešáka, který se objeví v poslední scéně pořádně daleko, ale film jako celek nenudí a o to v podobných filmech jde především. (02.09.2014)

Trojka Rychle a zběsile je jakousi odbočkou od prvních dvou dílů, divákovi tu může chybět některá z postav, které jsme viděli v předešlých filmech, avšak jednoduchý a přímočarý příběh problémového studentíka se zálibou v závodění dokáže také zaujmout, ovšem ne na více než 2*. U některých scén si divák musí vyloženě poklepat na čelo a stále si opakovat, že jde o akční jednohubku, u které nemá smysl přemýšlet, avšak i u takového žánru lze vymyslet něco, co stojí za budoucí reprízu. Toho jsem se tu bohužel nedočkal. Hodnotím stejně jako Rychle a zběsile 2, protože krom charismatu hlavní postavy (Lucas Black na Paula Walkera prostě nemá) tu žádný propastný rozdíl není. (02.03.2015)

Dříve než se pustím do samotného snímku bych trochu polemizoval s – nejen zdejší – kritikou tohoto snímku. Pokud vezmeme v potaz všechny díly série a budeme hodnocení jeho kvality stupňovat jen a pouze na základě samotných dílů, pak je nutné všímat se zejména přístupu k látce v každém filmu. Vážení, tohle je třetí díl série Rychle a zběsile, opravdu vidíte nějaký smysl v porovnávání příběhů, scénářů nebo podobných věcí? Já tedy ne! Tady totiž jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že většina kritiků, ať jich zdejších „vyšších“ uživatel nebo recenzentů v odborných periodikách, se snaží tenhle snímek shodit jen na základě podivných úvah o neexistující psychologické rovině, plytkosti příběhu, či nesoustředěnosti na vývoj charakterů a vztahů mezí hrdiny. Sakra, lidi, vždyť tohle přeci není žádný „intoušký“ film pro pseudointelektuály, ale jeho naprostý protipól. Není pak hloupé vytýkat naprosto zbytečné věci, o které v tomhle nejde? Vždyť Rychle a zběsile: Tokijská jízda je adresována „obyčejným“ diváků, kteří se chtějí jen zabavit, těm které nezajímá vybroušená psychologická rovina a ani úchvatná pointa, tady jde jen o jedno: Zabavit diváka a nabídnout mu jednoduchou zábavu! A to se tomuto snímku rozhodně povedlo. Hrdinové hláškují, jednotlivé postavy se „stírají“, jsou tam pěkná auta – rychlá a řádně upravená -, svalnatí chlapi, pěkné holky a hlavně rychlá jízda plná adrenalinu, to ostatní zde jde do pozadí, příběh se odehrává někde „mimo“, je nepodstatný, ale přesto si s ním Justin Lin velmi dobře poradil. Je třeba vyzdvihnout jisté věci, třeba že věci, jejichž funkčnost není až tak nutná, jsou zde dobře odvedenou prací, herci hrají, hudba v záběru sedí a děj je dynamický, rychle ubíhá a nenudí. Rozhodně nechci psát, že je Justin Lin skvělý režisér, lhal bych, ale jako klipař, který si někde nakrade pár nápadů pracuje velmi dobře. To právě díky němu je Tokijská jízda tak povedeným filmem. Skvělá je tu jak vizuální stránka, tedy nádherné město, cool hrátky s obrazem, skvěle nasnímané záběry závodů, tak i „přidané“ okecávací pasáže. (28.07.2006)