Goyove prízraky

In nomine Patris et Filii et Spiritus sancti.... ,,DOZNEJ PRAVDU!" ,,ŘEKNĚTE MI CO JE PRAVDA !!"..... depresivní příběh o....??? O čem? O Inkvizici? O té době? O Inés? O Lorenzovi? Asi tak o všem a o všech! Není to žádný historický velkofilm, na to je to příliš ,,chudé". Není to však ani obyčejné. Jen mi připadá, že zvolená forma obsahu nesedí. To mohl být úplně jiný příběh. Tady neshledávám mnoho ,,Formanovského". Přesto mělo vyprávění své klady. Třeba, že to nebyla v žádném případě nuda (koho by taky doba Inkvizice ponechala v klidu). Dále herecké výkony J.Bardema a N. Portman. A také Varhanova hudba. Amen. (10.01.2008)

Po všech těch negativních ohlasech, komentářích a recenzích jsem se trochu bál...ale zbytečně. Goyovy přízraky nejsou vůbec špatný film, žádný propadák se nekonal, není to ani zdaleka Formanova ostuda nebo známka přechodu za zenit... Zklamáním to může být pro někoho, kdo čeká životopisný film a nemá chuť se nimrat v nějakých hlubších souvislostech..... Tady ale (z mého pohledu) nejde o individuální příběhy jednotlivých lidí, Forman se snažil načrtnout princip vlády ideologií - a že věděl moc dobře, o čem točí... Jeho zkušenosti s nacistickým i komunistickým režimem se už z podstaty neliší od těch, které byly zobrazeny v tomto filmu. Tady nešlo o primární útok na katolickou církev (byť by to u Jean-Claude Carriéra, dvorního scénáristy Luise Buńuela, nebylo až tak překvapivé), nešlo ani o konkrétní osudy pološílené dívky hledající své dítě, nýbrž šlo o reflexi dějinného kolotoče zvěrstev, ideologických výplachů, nesnášenlivosti, krutosti... Lze možná Formanovi vytknout jistou zkratkovitost, ale na druhou stranu řekl vše podstatné: Totalita vytlačila totalitu, násilí se prohodilo s násilím, symboly změnily svoji podobu, nikoli však podstatu. Historie se opakuje - lidé i nadále budou převlékat kabáty, prostituovat se, snažit se ovládat druhé, mít co největší moc, likvidovat názorové oponenty... Trochu mi zatrnulo při tom patnáctiletém skoku, bál jsem se, že Forman takhle stupidně odbyde jednu epizodu (Inés)... Vše ale mělo logické a velice působivé rozuzlení. Skvělým způsobem zahrál Javier Bardem, po technické stránce byl film také velice dobrý (i když nijak objevný). Silnou stránkou byla hudba Varhana Bauera. A že se vytratil Formanův rukopis? Eé... Tohle je stále Ten Forman... (23.03.2007)

Goyovy přízraky znamenají ve Formanově tvorbě značný odklon od zažitého schématu soustředění se na výjimečného jednotlivce. Není to Goyův životopis. Není to vlastně ani o Goyovi. Je to Formanův film, ne formanovský film. Je to film o lidech. O lidech a jejich osudech, které ničí politické systémy, jejich změny a samozřejmě lidé samotní. Goya a otec Lorenzo představují dva způsoby přežití. Goya maluje. Nejdříve realitu Španělska sužovaného inkvizicí, potom válku s Francií. Sám ovšem událostmi proplouvá nerušeně, chráněn mocnými příznivci, osobami režimu. Konfrontován s osudem své dávné můzy však pocítí povinnost pomoci. Otec Lorenzo slouží věrně inkvizici. Doslova na vlastní kůži však ochutná to, co dříve strojil jiným, přesvědčí se o slabosti slov o síle víry a je nakonec sám pronásledován, prchá do revoltující Francie, odkud se vrací jako hlasatel slov o Svobodě, Rovnosti, Bratrství a také vybaven výkonnými pravomocemi. Nakonec je však semlet vírem událostí a vlastní minulostí. Zajímavý je vývoj a atmosféra děje, například do uvěznění Inés (Natalie Portman si u mě neuvěřitelně šplhla) poměrně poklidné, pak velmi drastický a nečekaný skok na mučidla (pro diváka stejně jako pro onu dívku). Stejně vynikající a netuctové je znázornění vztahů mezi postavami (vztah Ines k Lorenzovi, Stockholmský syndrom par excellance). Posun o 15 let je poněkud násilný, ale pro další vývoj pochopitelný. Kdo co zasívá to sklízí. Konec s károu je naprosto odzbrojující. Povšiml jsem si zjevných narážek na "vývoz demokracie" a rozdělení na lidi "hodné svobody" a "ostatní". Po vizuální a hudební stránce je film výborný, korunu všemu nasazují herci, zmíněná Natalie Portman, Javier Bardem i Stellan Skarsgård zapadají do rolí perfekně. Kolem a kolem, vynikající ztvárnění těžkého historického údobí Španělska. (04.02.2007)

Francisco Goya i Miloš Forman mají mnoho společného. Malování i filmování je úmění. Obraz i film se ukazuje na plátně. Jejich umění a talent obdivuje celý svět. Aby vzniknul dobrý obraz i film musí být podnět. Je-li špatný podnět, talent malíře ani filmaře nemůže dílo zachránit. Přesně toto se stalo u tohoto filmu. Podnět v podobě scénáře zkazil mistrovi jeho dílo. Film má oproti malovanému obrazu jednu obovskou výhodu, ale současně i nevýhodu. Konečné hodnocení můžou totiž ovlivnit herecké výkony. Natalie Portman mé hodnocení ovlivnila a dokázala, že talent nemusí být jen malířský a filmařský, ale také herecký. Jelikož její podnět byl Miloš Forman, dokázala udělat z hereckého výkonu výhodu pro konečné hodnocení filmu v podobě jedné hvězdičky. Krása Natalie Portman je jistě múzou pro všechny talentované malíře i filmaře. (11.02.2007)

Jen průměrný Formanův film - historická a malířská freska ze Španělska za časů geniálního malíře Francesca Goyi, za zlatých časů inkvizice. Líbila se mi nádherná Natalie Portman v roli dívky vězněné inkvizicí a Javier Bardem jako páter Lorenzo. Zaujala mne památná večeře s uplatněním práva útrpného. A konečně líbily se mi expresívní Goyovy obrazy, vyjadřující lidské city a pocity, bolest a utpení. Výhrady mám k nedostatečnému napětí filmu vzhledem k zobrazované temné době - a tedy k dramaturgii a scénáři. Rovněž výprava neodpovídala Formanovým velkofilmům. Trailer: http://www.csfd.cz/film/220918-goyovy-prizraky/videa/ (26.12.2010)