Transformers

Tenhle film je obrovský. Vše je v něm obrovské, krásné a uhlazené. Roboti jsou vzhledem dokonalý, jejich transformace je z říše snů a nebojí bojovat kdekoliv na světě. Aby se divák necítil tak sám, je mu darován Shia LeBeouf a krásná Megan Fox (další film, v kterém je u žen hlavní vzhled, tleskám ti Michaele:)). Shia LeBeouf má tak dokonale napsanou roli, že ho nejde nemilovat za jeho grimasy a hlášky. Megan Fox je nádherná a příjemně doplňuje Shia. Její tělo je pro mě dokonalejší než těla všech robotů dohromady... Oba jsou však jen "hmyzem" v souboji dvou velkých nepřátel, Autobots a Deceptions. Opravdu monstrózní roboti, jedni v podobě různých automobilů a druzí v podobě většinou vojenských strojů, předvádí souboje, které tu ještě nebyli a ničí všechny rádoby úžasné triky a souboje, co tu byli předtím. Každá akce je svým způsobem jedinečná a úchvatná. Hudba (hlavně ta orchestrální) je výborná a jemně tiché chorály úžasně podbarvují hlavně začátek. Postupně se vytrácí a zbytečně jsou nahrazovány tvrdou muzikou, která pro mě není zrovna vrcholem extáze. Triky jsou jiná kategorie než všechno ostatní a prohlášení o 150 milionech chápu jako velký vtip. Všechny triky jsou úžasné a jejich strašně moc. Celé je to pochopitelně pod taktovkou Michaela Baye akční, agresivní, barevné, zpomalené a mnoho dalšího. Všechny jeho oblíbené kamerové triky jsou použity a obyčejné zpomalení považoval za nejúžasnější trik hned v několika scénách. Na druhou stranu, ale musím říct, že film má dvě výrazné slabiny. Děj nechám stranou, protože o ten tu opravdu nejde a za slabinu ho tudíž nepovažuji. První slabinou je humor. Je úžasné sledovat akční nářez, plný robotů, kteří jsou úchvatní. Tolik skvělé není následující oddechová pasáž, která pravidelně následuje po boji, v které je vše odlehčeno až parodováno. Transformers jsou z části rozhodně úžasným akčním filmem, ale bohužel i chvílemi se sebeparodující komedií, která nechce být vážná (že by od Ostrova Michael změnil názor?). Např. když Frenzy se snaží na palubě Air Force One dostat super tajné materiály, jeho plížení je pro mě vrchol trapnosti a snahy pobavit. Druhou slabinou je Michael Bay sám. Je to smutné, že to říkám jako milovník jeho akčních filmů, ale jeho styl některé akční scény doslova kazí a občas statický pohled bez rychlého střihu by udělal zázraky. Chvílemi jsem litoval, že se Steven Spielberg nechopil otěží. Neriskuje tolik v agresivních akčních scénách, ale má větší cit pro plynulost filmu a jeho akční scény by si člověk doslova užil a nebloudil by v nich. Transformers jsou oddychová zábava, která to v některých okamžicích přehání se svou vtipností, ale nahrazuje akčními scénami, které I přes chaotické natočení nenachází konkurenci. Ve zkratce: Optimus má dokonalý hlas, Decepticons jsou hezčí a větší, Ironhide se moc nepředvedl, Starscream je nejlepší (jeho One man show s letkou americké armády je ukázka geniality), vtípek s Armagedonem není nic moc:) (17.08.2007)

"Nejsem v pořádku. Trochu mi hrabe. Zrovna mě pronásleduje mý auto." Na autíčka proměňující se v roboty jsem už trochu starej. A byl jsem starej už v době premiéry tohoto snímku. Jenže zábava s tím docela byla, bouchalo to prvotřídně a kdybych byl puberťák, tak bych s Mikaelou prožil nejeden vlhkej sen. Jako dospělej jsem samozřejmě nad věcí a k něčemu takovýmu nikdy nedošlo, možná jednou omylem nebo tak nějak. Ale na mý serióznosti to vůbec nic nemění, takže moje hodnocení je plus mínus pár hvězdiček naprosto objektivní. (29.06.2021)

Kdysi dávno jsem na jedné satelitní stanici sledoval animovaný příběh obrovských robotů, měnících se v nejrůznější dopravní prostředky. I když jsem nerozuměl německým slovům, býval jsem fascinován právě jejich transformacemi. Tehdy poprvé jsem zatoužil vidět skutečný hraný film. Film, kde by se rychle svištící automobil náhle změnil v kovovou hroudu, přeskočil by svodidla a svojí půltunovou pravačkou rozmáznul hlavu nepřátelského Deceptikona. Snil jsem o takovém filmu snad celých deset let. Dnes se mi ten sen splnil. Jako školák, který dostane svojí první jedničku, jako sportovec, který překoná svůj osobní rekord, tak i já se teď tetelím jen těžko vyslovitelným blahem. Michael Bay mě ohromil. Dokázal natočit něco neskutečného a rozdrtil všechny letošní vizuální rádoby megahity hned úvodní sekvencí, ve které úřadují deceptikonští Blackout a Scorponok. Když jsem nedávno sledoval snímek Sunshine, v jedné chvíli jsem si sám pro sebe řekl, že spojení audiovizuální stránky filmu je zde k pláči krásné. Ikonická scéna monumentálního příchodu spravedlivých Autobotů na Zemi předčí audiovizuálně kterýkoliv moment ze Sunshine a budu si jí pamatovat (a přehrávat) už navždycky. Druhým nejvýraznějším momentem Transformerů je závěrečná půlhodina, ve které se střídají desítky nápaditých transformací s naprosto šokujícími zpomalenými obrazy, do nichž hřmí nádherně hluboké a dunivé hlasy Petera Cullena (Optimus Prime - zastínil i Jamese Earl Jonese coby Darth Vadera) a Hugo Weavinga (Megatron). Nic podobné jste ještě nikdy neviděli a pokud Bay neusedne na režisérskou židli Transformerů 2, tak asi již nikdy neuvidíte. Vše, co může střílet, střílí, vše, co může explodovat, exploduje. Je to nádhera. Místy snad opravdu nejde pochytit všechno, co se právě na scéně odehrává, ale to budu postupně odhalovat při dalších projekcích. A mezi tou monstrózní akcí sledujeme příběh nesmělého Sama, jehož ztvárnil skvělý a sympatický Shia LaBeouf. Samotnou kapitolou filmu jsou hlášky, které v podání robotů dostávají naprosto nový rozměr, poslouchat rozhovor Autobotů před závěrečnou apokalypsou je něco nádherného, je to fantazie. O vtipné hlášky lidí se stará kromě LaBeoufa hlavně komediant Anthony Anderson. Dále je tu kamera, mající mnohdy trajektorii šílenější než ta nejbrutálnější horská dráha, a hudba Stevea Jablonskyho, která dodává filmu komplexnost, a častokrát dokáže úplně změnit ráz celého snímku, jako když přepnete televizní program a tím je v podstatě zajištěno, že těch 135 minut se prostě nelze nudit. Ano, Bay to, kurva, dokázal! Něco přes ty dvě hodinky jsem byl znovu ten malý kluk a žil ve světě transformerů. Splnil se mi sen. Díky, pane Bayi! 150 miliónů dolarů(rozpočet)/706 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)203 miliónů dolarů(zisk z kinoprojekcí) (25.07.2007)

Sedm. Přesně tolik let jsem se systematicky vyhýbal tomuhle kousku (kvůli vidině té nejstupidnější a nejodpadovější popcornové zábavy) a odolával nátlaku okolí, které mi Transformery pravidelně a vytrvale předhazovalo. Až ve mně (snad) dozrál ten správný čas a já se podíval. A o tom, že to bude překvapivě docela koukatelná věc, se mi nezdálo ani v těch nejdivočejších snech! Nejen, že jsem ani tak moc netrpěl jako zvíře (jen sem tam trošku), ale já se i často smál. Jasně, z drtivé většiny nechtěnému, avšak, světe div se, dokonce i sem tam nějakému záměrnému vtípku. S čím souvisí fakt, že snímek nelze brát vážně, i kdyby člověk nakrásno chtěl. Celým filmem se totiž vine těžce infantilní podtón, který dílo předurčuje ke sledování i skoro těm nejmenším (pokud vás nedostanou „směšní“ dacani ze Sektoru 7 či ten roztomilý div ne šišlající „zlodějíček“, tak zraněný „domácí mazlíček“ a jeho psí oči už určitě, ňuňůů…ehm), přestože primárně se cílí na náctileté pani…ehm, pány (každá poďobaná nula přece může zachránit svět, vysloužit si respekt, získat nové přátele a sbalit nejkrásnější a nejodvážnější kost široko daleko…ne?). A pak je samozřejmě potřeba si (tím nejpatosovějším způsobem; tedy s výjimkou mile ironické narážky na konci) průběžně připomínat zemi původu a její nejvznešenější atributy jako svobodu, mír či sebeobětování se (protože jak moudře pravil Sam: „Bez obětí není vítězství!“), i když ty největší „hlášky“ vypouštějí ze svých zrezivělých úst roboti. Skoro při každé jejich nanejvýš patetické promluvě mi bylo trapně a zároveň se mi chtělo strašně smát, nicméně plechouni mě solidně odrovnávali po celou dobu (po „l“ měkké „i“?). Takřka béčkové herecké výkony většiny zúčastněných snad radši ani komentovat nebudu, ale co se týče Megan…ach…ta je tady prostě brutálně sexy, přestože jde o to nejpovrchnější a pudově nejnižší hledisko hodnocení, které si ale i já pro jednou snad můžu dovolit (dámy se však zase jistě nemálo pobaví jejím za každé situace naprosto dokonalým make-upem…pokud u toho zrovna nebudou peskovat své slintající protějšky). Na druhé straně, chválit těžce namakaný vizuál, bravurní technickou stránku, hudbu neustále pumpující adrenalin do krve či více než solidní akci (která občas dokonce dává na chvíli zapomenout na spoustu „wtf“ momentů) by bylo jen nošením dříví do lesa. Hodnocení já osobně vidím na pomezí 2/3*, ale zvolením nižší varianty bych byl na film asi až moc přísný, a to vlastně ani nechci, protože mě v některých ohledech příjemně překvapil, takže dávám průměr. „Kolik?“ – „No, když zvážím klasickou povahu tohoto vozu, dobrá kola a barvu na zakázku....“ – „Barva je vybledlá.“ – „Jo, ale na zakázku.“ – „Je vybledlá na zakázku?“ – „Pokud má být tohle tvoje první auto, nečekám, že tomu budeš rozumět.“ (21.11.2014)

Od filmu o hračkách věru nečekám zázračný příběh, ale zde mě jeho duševní nahota iritovala v mnohem větší míře, než jsem očekával. Michael Bay by byl zázračným prodavačem v hračkářství, ale podat nějakým smysluplným způsobem celistvý příběh aniž by se divák nemusel za tvůrce stydět je pro něj očividně nepřekonatelný oříšek. Na obranu tvůrců však musím uznat, že napsat film o zlých a hodných robotech, co se vždycky seskládají do nějakého vozidla, aniž by z toho vznikla nevážná legrácka dost dobře nejde. Blockbuster jako vyšitý, příště však raději bez mé účasti...ledaže by se sympaťák Josh Duhamel nechtěl připravit o dobře rozjetou kariéru. Tak tedy napřesrok v kině, Joshi. (24.10.2008)