Rím

Antický Řím nebylo zrovna idylické místo k životu. Ulice v chudších čtvrtích byly plné špíny a žebráků, otroci se považovali za pouhý majetek svého pána a za porušení zákona jste mohli stanout v gladiátorské aréně. To, že ve filmech je toto období znázorňováno jako doba vznešených ideálů, statečných vojevůdců a přepychu pro všechny, už je věc jiná a seriál Řím se tento obraz snaží svým realistickým pohledem vyvrátit. A považujte mě za blázna, mně je tento Řím mnohem sympatičtější. Líbí se mi přehrávaná gesta řečníků. Líbí se mi fakt, že se režiséři nebojí zabrat herce zcela nahé, aniž by v tom musel být nějaký sexuální podtext. Líbí se mi odlišná morálka, která konečně nepůsobí tak, jako kdyby někdo narval názory 21. století do historických kulis. Líbí se mi krvavé obřady. Líbí se mi Caesar, který - ař neplešatící - získal s Ciaránem Hindsem takovou dávku charismatu a charakteru, že s ním budu už navěky všechny filmové a seriálové Caesary nejspíše porovnávat. A líbí se mi to natolik, že si druhou řadu nenechám ujít. (11.09.2011)

Drsný seriál o drsné době. Autoři se snaží věrně držet historických skutečností, až na jednu drobnost. Při každé významné události stojí v pozadí, ať už více či méně, dva vcelku bezvýznamní vojáci Vorenus a hrdrořez Pullo, kteří jsou vlastně hýbateli celého děje. Je až neuvěřitelné, kde je autoři dokáží všude vpašovat. V seriálu se nachází pár nezapomenutelných scén. Dostala mě dvojka učitel a žák nebo žák a učitel Pullo - Octavianus a jejich výslechové metody v kanále, zfetovaná amorální děvka Kleopatra, intrikářská válka mezi mocnými Říma, Pullo v aréně gladiátorů ad. (04.06.2007)

V záplavě různých HERKULŮ, GLADIÁTORŮ se jedná asi opravdu o nejzdařilejší ztvárnění klíčového období nejen římských, ale i evropských dějin (co by byla EU bez Římské říše?); od dob Gravesova JÁ, CLAUDIUS jsme svědky dalšího vrcholu v uměleckém zpodobování epoch - ne dílčích momentů, ve kterých u nás vynikl nejvíce Oldřich Daněk - antických dějin. Oproti CLAUDIOVI se tu sestupuje hluboko do antického všedního dne, mimo luxusní gulagy senátorských a zbohatlických vill, domů a paláců. Konstatovaný protiklad vznešených myšlenek a barbarských činů ve vztahu k otrokům je přirozený - lepší a výkonnější stroje tehdy prostě k dispozici nebyly. Řím v tomto někdejším tzv. civilizovaném světě dílčích planetárních enkláv (Indie, Čína, Středomoří, střední a antilská Amerika) způsob, založený na mimoekonomickém donucování pracovní síly, propracoval k absolutní dokonalosti s vrcholem vlády dynastie adoptivních císařů Antoninovců (94-192 n. l.). Zhruba 120-180 000 legionářů z cca 10-12mil. Itálie drželo pohromadě říši měřící 0,5-3,5 mil. km čtvereč. s 30-80 miliony obyvatel. Vlásečnice i tepny silnic a cest, dominanty akvaduktů, to všechno fungovalo již v sullovském i césarovském Římě pozdní aristokratické rodové republiky. Zformována byla i většina římského práva (systematicky bylo zpracováno až o šest století později za vlády byzantsko-východořímského císaře Justiniána). Správa tohoto impéria se vyznačovala úsporností, součástí vnitřních vazeb byla i multikulturnost v limitech a chápání hodotových orientací této antické civilizace. Základní črty Římské říše seriál zachycuje skvěle, nic dlužen nezůstává ani historickým postavám. Zachycení Kaisariónovy matky Kleopatry je právě tak přesné jako postižení ovzduší historicky končící staroegyptské civilizace. Je nutné vyzvednout i výpravu, která se na celkovém zdaru seriálu podílí opravdu mimořádně. Je otázkou, nakolik se podaří v druhé řadě seriálu tuto úroveň zachovat. Jisté je, že atraktivnost děje i převratnost událostí neutrpí a zajímavé bude, jak se autoři seriálu vyrovnají s osobností Caesarova adoptivního syna Oktaviána-Augusta, zakladatelské osobnosti nejen císařského římského období, ale i julijsko-klaudijské dynastie. Náznaků, že je na co se těšit, rozhodně není málo. (06.03.2008)

První série se blíží ke konci a považuji za málo pravděpodobné, že by se kvalita zvedla nebo naopak klesla natolik, abych seriálu udělila jiné hodnocení než 4*. Spousta zdejších komentářů se rozplývá nad dobovou autentičností, což nedokážu posoudit - nejsem tak stará, abych si pamatovala starověký Řím;-). Kulisy mě neposadily na zadek, ale také mě nic vyloženě netahalo rušivě za oči. Spojení skutečných historických postav s osudy několika fiktivních obyčejných lidí se rozhodně povedlo, zásluhu na tom má výborné obsazení - nepříliš známí herci skvěle odpovídají daným charakterům. Všichni hrdinové jsou lidé se všemi jejich přednostmi i nectnostmi, záporné postavy ukážou i záblesky dobra, klaďasové dělají i špatné věci, nic není černobílé. Je těžké najít si oblíbence ve spleti špinavých intrik, takže z tohoto souboje popularity vítězně vyjdou vymyšlení legionáři Vorenus a Pullo, s jejich komplikovaným přátelstvím navzdory odlišným povahovým vlastnostem. Celkově je seriál zajímavý, nenudí, byť bych občas uvítala menší zkratkovitost např. v taženích a bojích Julia Caesara. Jsem skutečně zvědavá na závěr série, zvláště tedy na osudy těch, jimž los neurčila historie;-). 79% EDIT: Druhá série je výrazným krokem dolů, dějové linie nejsou tak zajímavé, postavy jsou jaksi méně sympatické, přibylo sexu a násilí. Celkově se to jeví na ubrání hvězdičky, ale počkám na dokončení a rozhodnu se pak... EDIT2: Celkový dojem po obou sériích 70%, obávám se, aby plánovaná třetí řada neznamenala další kvalitativní krok dolů:-/. (18.11.2009)

Tomuto seriálu předcházel obrovský reklamní hype (kdo viděl římské centuriony pochodující Prahou, ví, o čem mluvím), není divu, potřeboval jej. Hodně se v něm mluví, rozhodně více, než by člověk čekal od díla zasazeného do starověkého Říma. Ale to už jsem skutečně tak zblblí všemi těmi Gladiátory a Trójami a Ben Hury, že od historického filmu/seriálu očekáváme v prvé řadě zábavu a až poté poučení? Anebo je to zcela přirozené, ctít zásadu „zábava na prvním místě“? Pokud se Řím z řady filmů o daném období něčím vymyká (ponechme teď stranou, že je to seriál), pak snahou o maximální věrohodnost. Není přitom nudným dokumentem, ač k němu má blízko, nýbrž stále relativně zábavným počinem. Úmyslně píši „relativně“, protože pořádné drama seriálu jako celku znatelně schází. Chtělo by to více „zlidštit“ jednotlivé postavy a více se soustředit na malá lidská dramata, jakkoli by se podobný krok příčil tvůrčímu záměru. Řím by se tím sice oddálil dokumentu, ale zároveň přiblížil klasickému dramatickému seriálu. Jenže možná opravdu nemá být dalším obyčejným seriálem od „my ne televize, my HBO“. Možná má být určitou formou zábavného dějepisu, aneb co vám ve škole neřeknou. Vzhledem k explicitnosti spousty scén (velice chvalitebné) potěší předně odrostlejší diváky (tedy, ne že by nepotěšil také malé sadisty, ale ti by zrovna tohle vidět nemuseli, na edukační charakter nehledě). Oceňuji, že někdo měl odvahu se do podobného projektu pustit, Řím rozhodně nemá typické dispozice „masového“ produktu, poslouží spíše skutečným nadšencům s vřelejším vztahem k historii, jež již nebaví si o zvrhlé povaze starých Římanů pouze číst. 70% P.S.: úvodní titulky nemají chybu a dokonale vystihují povahu seriálu, který se rovněž snaží postihnout všechny aspekty oné doby Zajímavé komentáře: Faye, mm, Arccos (29.05.2007)