Prison Break: Útek z väzenia - Série 4

Tolik lidí nevstalo z mrtvých ani v Bibli. Všechny otravné tendence obou předchozích sezón byly akcentovány k nesnesitelnosti: Sára je ještě otravnější a neschopnější a její vztah s Michaelem je tak prost sexuální chemie, že ho nejsem schopna vnímat jinak než jako sourozenecký/mateřsko-synovský. Vzrůstá počet mrtvol, stupidních zvratů, měněných motivací a logických děr, jimiž by projel ne tank, ale tanková brigáda. Zdůrazňování akčního podtónu vede k tomu, že na každou epizodu připadá něco mezi 5 a 186 mrtvolami, zároveň se ale nedá říct, že by násilí bylo působivější (rozhodně ne ve srovnání s 1.sérií, kde šok a zhnusení dokázalo navodit pouhé použití zahradnických nůžek). Projekty, které by dříve zabraly celou sérii a neustále by se potýkaly s lidským faktorem a vnějšími obstrukcemi, se zde odehrávají v rámci jednoho dílu, jejich příprava trvá hodinu a jsou provedeny bezchybně ve stylu Dannyho parťáků; nemám z principu nic proti, jen to jaksi popírá všechno, co jsme doposavad viděli. Nostalgie je budována stylem „pamatuješ, co jsem ti řek ve vězení to odpoledne, co jsme už osm dní v řadě kopali díru?“ Rostoucí diskrepanci mezi tím, jaký vztah máme k určitým postavám my a jaký ostatní postavy, která se výrazněji začala projevovat v 2.sérii, „řeší“ scénáristé tím, že při interakci postav jsou zohledňovány nikoli minulé vztahy, ale pocity diváků. Příkladem za všechny budiž Bellick, odporný neschopný hajzlík, který si nikdy ničím nevysloužil důvěru svých „kolegů“, my s ním ale soucítíme a máme ho rádi, a tak ho tedy budou mít rády i ostatní postavy. A poslední hřebíček do rakve: všemocná Společnost, která řídí vše a všechny. Jsem tak trošku alergická na propagaci konspiračních bludů, které obhajují pozici „za všechno mohou ti nahoře, já jsem kvůli nim naprosto bezmocný, na nic nemám vliv, jsem ovládán a jediný způsob, jak se zbavit svých pout, je násilným převratem. Pak teprve zavládne mír a blaho.“ Je mi líto, považuji to za pozici pro ufňukané líné neschopy a rozhodně neschvaluju očividnou snahu PB tyto lidi v jejich sentimentu podporovat, ba si dokonce vychovávat nové vzorky. Být Američan, jsem docela uražená závěrečným naznačováním, že ve zkorumpovaných USA plných zlých oportunistů může pořádek zjednat pouze OSN. (15.03.2017)

Jo tak dokoukat tohle opravdu bolelo :). Kromě snad jen Fitchnera je to herecky marné. Snaha o nějakou realičnost a uvěřitelnost úplně vymizela, takže si scénáristé často vymýšlejí úplné paskvily a umělé a trapné zápletky, aby si buď ulehčili práci, nebo na víc prostě neměli. No nuda, šeď, spousta vaty a 24 dílů úplně o ničem. (10.06.2020)

Takhle zpatlaný závěr si snad nepamatuju u žádnýho seriálu. První polovina byla ještě v pohodě, jenže zhruba po polovině přišel takový "jakoby konec" a jeden velký twist, a šlo to celý totálně do kopru. A v momentu, kdy to získalo solidní emocionální konec (epizoda Konec zabíjení), tvůrci si vymysleli neuvěřitelný dno v podobě dalších 2 epizod s tak vyvařeným čajem, že to bylo až směšný. Snad mi nová série ukáže lepší tvář. (01.01.2018)

Vlastně ani nevím jestli jsem to dokoukal, každopádně při !možná dalším pokusu) jsem to nedal asi tak po pěti dílech...Sme opět u špionážního dramatu, tentokrát ještě horšího než u druhé série... Prostě ne vždy je potřeba rozvíjet základní příběh a tady jsme toho jasným důkazem...spousta seriálů jde s postupem času do kytek, tady to přišlo relativně brzo, ale za to o to víc...19% (08.08.2022)

Jelikož čtvrtá série dokonale a neskrývaně popírá všechno, co původní troj série budovala, nevidim důvod tohle nějak zakončit, protože i to že pátá řada téměř ignoruje veškeré prvky, co se zde odehrávaj, o něčem svědčí. Majkl je absolutně nevýraznej a není zde nic, co by mě uchvátilo. Je znát, že to je tupá ždímačka. (04.03.2018)