Niečo nové

Navzdory průměrným hodnocením mě překvapila milá malá romance, s jednou předsudky a sociálním tlakem napumpovanou slečnou a pohodovým chlapíkem. Obzvlášť mě zaujal hudební podkres, resp. dost často žádná hudba nehrála, nechávala prostor zvukům přírody a života. Nezdálo se mi, že by to v té rasové otázce ("černošká daň") tlačilo na pilu, koneckonců o tom ten film byl, plus mi přišlo zajímavé vidět, že takhle uzavřeně třeba část společnosti pořád skutečně žije. (19.10.2009)

Nakolik je naše společnost tolerantní anebo ještě lépe, na kolik jsme tolerantní my sami? Černoška peferuje černochy a zamiluje se do bělocha, přičemž si vybírá komplikovanější život pro sebe i pro něj. Důležitý pro myšlenku celého filmu se mi zdál okamžik jejich hádky v obchodě. Ona chce mluvit o diskriminaci ve své práci, on je unavený z neustálého poslouchání o diskriminaci, přičemž všichni její černí přátelé se k němu chovají odměřeně a on se mezi ně nedokáže začlenit. Jak to má udělat, když mezi ně nepatří a nikdy nebude moct říkat stejné vtipy ani mít stejné zkušenosti se životem? On sám nemá problém s barvou pleti své partnerky a přijde mu všechno úplně normální. Ona naopak vnímá nesouhlas svého okolí a odlišné chování lidí v práci. On si chce alespoň jeden den odpočinout a nemluvit o barvě pleti, ona o tom potřebuje mluvit, protože jsou to její myšlenky. Připadá mu, že ona neustále zdůrazňuje jejich odlišnost, která právě pro něj není důležitá. Není to zamotané? Nakonec ona musí pochopit, že láska přichází jen několikrát za život a s její pomocí můžeme zvládnout všechno. (22.08.2007)

Moje slabost pro černouše je známá, ale tady navíc fungovala ústřední dvojka na velmi představitelné úrovni.☺V moc pěkném závěru jsem došla k Něčemu novému. Už asi vím, proč mi jsou černokožení tolik sympatičtí (mimo vrozený smysl pro hudbu a pohyb) - protože z nich přímo sálá teplé slunce, léto, radost ze života a pohodový optimismus, i přes těžký úděl, jenž je provází od nepaměti. (11.08.2014)

Brian najde lásku svého srdce - krásnou a úspěšnou Tiffany - vlastně Kenyu, pardon. Bohužel, od začátku svého vztahu se potýká s otevřeným, hrubým a neomaleným rasismem jejích přátel a příbuzných a nevtipných komiček. Když se po třech týdnech tiše a jemně ozve, že už těch řečí o rasách má trochu po krk, Kenya se s ním okamžitě rozejde. Naštěstí pochopí, že rasismus je pičovina a že láska je víc. (25.11.2019)

Podprůměrnej romanťák plnej černochů, kteří neustále kňučej jak jsou chudáčci utlačovaní, teda kromě starýho Edmonda, což je nejsympatičtější postava filmu (tatík upjatej a šerednej Kenyi, která se potácí v hlavní roli). Všichni ostatní maj pořád v hubě "černošskou daň" nebo tak nějak tomu říkaj, už si to pořádně nepamatuju. Celej tenhle rasismus naruby mě nebere a je to vlastně celý tak nějak o hovně. O černým hovně. Simon Baker nic nezachrání. (17.08.2014)