Let číslo 93

Deset let "poté" jsem zhlédl film natočený s pětiletým odstupem od událostí, které bez jakékoliv diskuze jednou provždy změnily svět (bližší rozbor je možný u piva). Předem mi byl znám styl, jakým je film natočen, a že jde o v podstatě dokumentární rekonstrukci. Absolutně jsem ale nebyl připraven na to, jak živě bude celá věc působit, a jakým způsobem mi bude běhat mráz po zádech. Myslím, že Greengrass posunul hranici filmového umění zase o kus dál, a ta intenzita zážitku nepramení z toho, že se jedná zrovna o "nedotknutelné" a "ctihodné" jedenácté září, a že bych se cítil spravedlivě pohoršen zlem, které se tehdy stalo. Prostě jsem nikde jinde necítil, že by lidské úsilí zachránit si holý život - a to na obou stranách! (byť únosci chtěli přežít jen dost dlouho na to, aby mohli slavně vstoupit na nebesa ke svým pannám) - působilo tak přesvědčivě. Stačí "jenom" budovat od začátku věrně atmosféru chaosu, který nastal, a toho úžasu/neuvěření/překvapení z toho, že by najednou mohlo dojít k tolika únosům letadel, a hlavně proč se to děje. Že někoho mohlo napadnout něco tak neskutečného jako vzít takhle obrovský stroj a napálit to s ním do takhle obrovské/důležité budovy. A znova. A znova. A skoro. Zatmívačkové popisky byly podle mě naprosto zbytečné - všechno, co potřebujete, vidíte předtím. Nechme politiku a konspirace stranou (tak jako Greengrass), TOHLE je režijní genialita a film par excellence. Jinak bych si přece nemohl myslet, že se to těm cestujícím přece jen povede... 100% (16.09.2011)

Dramatický film, s dramatickou ruční kamerou, dramatickými hereckými projevy a pohledy, dramatickým scénářem a režií, dramatickými dialogy a hlavně monology a podle dramatických událostí. Je to prostě DRAMA. Jenže všeho moc škodí a tak tenhle film mou pozornost na těch 110 minut udržet nedokázal. Pravda, je tam pár hezkých detailů (extra benzín, nový šéf, nemožnost se kamkoliv dovolat, pár těch informací z doslovu atp.), jenže to je jen drobnost. Při útocích zemřelo několik tisíc lidí, ale kolik jich následně umřelo v té protiteroristické Bushově válce? Mnoho desítek tisíc a to ne teroristů, ale jen obyčejných civilistů. Film je co se mě týká naprosto zbytečným. Vlastně je to jen dražší replika v obsahu avizovaného Flight 93, přestože taky o něco kvalitnější, což je ale pouze kvůli délce filmu a přístupu režiséra. Útoky z 11. září mi byly ukradený už v den, kdy se staly (nepleťte se, těch obětí mi je líto). A tento film to možná jen prohloubil svou zdlouhavostí, přehnanou dramatičností a snahou vymáčknout z diváka tolik emocí, aby Bushovi tu válku odklepli i s penězi extra. Nehodnotím tu situaci, stejně jako u filmů o druhé světové nehodnotím genocidu, hodnotím ten film z pohledu člověka, který se chce zabavit (ne smát, to není totéž) a ten mi přijde nudnej. Ještě drobnost, Greengrass přeci jen tu svou dokumentárnost trošku oddokumentárnil a udělal z toho jen další propagační snímek amerického hrdinství, islámského fanatismu a evropanské zbabělosti v posledních scénách obohacený ještě o krásnou pohádku, když nechal pasažéry vniknout do kokpitu. Nic takového se jim totiž nepovedlo, podle všech dostupných informací (i když, jak jim vůbec můžeme věřit, když si vzpomeneme na Vrtěti psem) (13.11.2006)

Mno... nevím, co napsat. Nemám rád Američany, ani jejich patriotské filmy, takže už od začátku jsem k tomuto dílu přistupoval s nemalým despektem... První půlhodina mi přišla jen jako zběsilé lítání odnikud nikam, když až potom jsem se zamyslel, že to tak vlastně má být:) a začal si film konečně užívat. Leč přesto mi to nepřišlo kdovíjak světoborné a divil jsem se oněm závratným hodnocením místní elity... Pak se ale film přehoupil do poslední třetiny a já zůstal sedět, přikován ke křeslu, neschopen promluvit, a jen jsem fascinovaně sledoval onen předem ztracený, leč přesto neskutečně energický a touhou přežít nabitý boj... Opravdu, gradace snímku je jedna z nejlepších, co jsem kdy viděl. Dokumentární kamera tomu jen prospívá, stejně jako absence známých herců a snaha o co nejautentičtější ztvárnění. Výborná pocta padlým. Smekám. Za poslední část jednoznačně 100%, klidně i víc, za ten zbytek sice o dost méně, ale stejně těch 5* nemůžu nedat:) (24.04.2007)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Napínavé a věrné celovečerní drama o 11. září 2001 z pohledu pasažérů posledního uneseného letounu mířícího na Bílý dům. Režie Paul Greengrass, autor mj. Bourneova mýtu a Bourneova ultimáta. Silný film, jediná námitka se týká toho, že všichni víme dopředu, jak to skončí. Nevíra, naděje, modlitby a pak tma. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221284-let-cislo-93-united-93/videa/ (24.05.2009)

Když jsem se podíval na hodnocení a komentáře svých oblíbených uživatelů, činily na mě dojem účasrníků 18. sjezdu KSSS, kteří vzdávají hold Stalinovi. Let číslo 93 má pověst špičkového snímku a poměrně často se setkávám s komentáři, kde je snímek považován za jakýsi vzor, kterým je poměřována (ne)dokonalost jiných snímků. Minimálně se můžete setkat s tvrzením, že se jedná o dosavadní absolutní vrchol Greengrassovy tvorby, na který mohou ostatní kousky z jeho dílny hledět jen z velké vzdálenosti. Mám obavu, že pětihvězdičkovou nadílku tady dostávají historické události, nikoliv jejich umělecká reflexe. Když se v televizi objevily záběry hořících dvojčat, znamenalo to šok pro celý svět a hovořilo se o 3. světové válce. Události úplně vybočovaly z rámce známého světa. Představa, že někdo unese letadlo plné cestujících a úmyslně s ním v sebevražedné misi narazí do mrakodrapu, se všem zdála šílená. A šílená byla i situace a pocity cestujících posledního letadla, jehož pasažéři už věděli své. Reálný život přinesl dramatičtější situaci, než by vymyslel ten nejpošahanější scénárista akčních filmů. Greengrass zvolil metodu dokumentární rekonstrukce, jenže tradiční znaky jeho tvorby, především ruční kamera a chaotický střih, tady narazily na meze svých možností. V klíčových momentech sklouzávají do naprosto nepřehledné změti těl, trhavých pohybů a výkřiků, o jednotlivých postavách se dovíte minimum, film se vlastně jen veze na známých událostech, aniž by dokázal náležitě využít obrovský dramatický potenciál, který se přímo nabízí. Podceňovaná Zelená zóna si v mých očích stojí z filmového hlediska výrazně výš. Záběry z navigačních stanovišť jsou sice opodstatněné, ale ne v takovém měřítku a s tím obsahem, který nám Greengrass podává. Je to tak na tři a půl hvězdičky a tentokrát se oproti svým zvyklostem přikloním k vyššímu hodnocení jenom z piety k obětem tragédie. Celkový dojem: 70 %. (31.10.2013)