Invázia

50%. Není to úplně zlé, ale stejně tak to není dobré. Pár slušných momentů mizí pod tlakem hrozivě uspěchaného pojetí, nad nímž se lze tázat "jak by to vypadalo kdyby...". Bolestivý souboj fádních obrazů, které nejsou zdaleka tak děsivé, jak by chtěly být, a klopotné snahy natočit dynamickou sci-fárnu, v níž se tempo nahání nevídaně zběsilým střihem. Ne vyloženě špatný, ale spíš rozplizlý a ZJEVNĚ předělávaný pohrobek skvělého originálu/ů. (26.09.2007)

Nedopadlo to tak hrozně, jak jsem u přetáčeného filmu čekal. Je sice zjevné, že Wachowští s McTeiguem se snažili i trošku delší dialogové pasáže rozhýbat nějakou tou akcí, i za cenu toho, že do rozhovoru dvou osob nastříhali flashforwardy, přesto se na Invazi dívat dá. Otázka je, proč ale čtvrtá verze stejného příběhu vůbec vznikla. Nepřináší naprosto nic nového a i když jednotlivé scény slušně fungují, celek je ve výsledku prázdný a nepříliš zajímavý. Docela rád bych viděl původní Hirschbiegelovu vizi - scény typu Nicole ujíždí s dítětem autem ověšeným tak dvaceti lidmi a snaží se svých pronásledovatelů zbavit do ní asi nepatří... /viděno ze slušného kinoripu/ (08.09.2007)

Není to špatné, ale pochvalu ze sebe asi taky nedostanu. Na Invazi je strašně vidět, jak moc ji ovlivnily post-produkční zásahy. McTeigue by si za své zásahy zasloužil vyprášit kožich, jelikož takhle příšerně natočené akční pasáže jsem dlouho neviděl, Joel Silver by měl dostat doživotní zákaz ovlivňovat filmy, protože svým rozhodnutím o přetáčení zlikvidoval v posledních dvaceti minutách to, co Hirschbiegel s vypjetím všech sil po celou stopáž budoval, a poslední pán na holení, samotný "Olí" by si měl nakoukat originál, aby mírně přitlačil na pilu v momentech, kdy má vyjadřovat víc než jen sterilnost prostředí. Invazi nechybí hloubka ani lepší dialogy, nýbrž tvůrci, kteří by dokázali divákům podsunout i trochu stísněnosti a mrazivého děsu. Toho se totiž v tomhle remaku nedočkáte... a je to škoda. Potenciál byl sakra veliký. 60% (17.10.2007)

Tak tento scénář mě téměř doslova donutil k pláči. Kam to ten svět spěje. Film proteče mezi prsty jako voda a po hodině a půl skončí a zkoprnělá Dagmar si uvědomí, že si vůbec nic neužila, že pořád je emocionálně teprve ve fázi expozice a čeká, kdy konečně nastane ten děsivý zážitek. Inu, v tomto případě děsivým zážitkem budiž fakt, že mě zaujal způsob, jakým je to stříhané, ale všechno ostatní byl pro můj mozek solidní sliz. Nemám náturu na pořešení celého světa ve dvou minutách. (08.04.2012)

Není to úplná katastrofa, jak někteří hrozili, ale žádný zázrak taky ne. Celkový dojem kazí především nedotaženost na obou frontách. Kdyby film zůstal pouze psychologickým dramatem naplněným paranoiou, mohl být zajímavou, možná trochu náročnější podívanou. Stejně dobře mohl také fungovat jako akční zběsilá honička, v níž jde o holý život v každé minutě. Mix toho ale není dobrý a na výsledku si nepochutná milovník ani jednoho z těchto žánrů. (14.11.2007)