Réžia:
Jiří MenzelScenár:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Ivan Barnev, Oldřich Kaiser, Julia Jentsch, Zuzana Fialová, Milan Lasica, Marián Labuda st., Martin Huba, Josef Abrhám, Jiří Lábus, Jaromír Dulava (viac)Obsahy(1)
Ústrednou témou filmovej adaptácie slávneho Hrabalovho románu je životná cesta čašníka, neskôr hoteliera a nakoniec cestára v čase politických zvratov v prvej polovici dvadsiateho storočia. Jan Dítě (od 18 do 38 rokov Ivan Barnev, potom Oldřich Kaiser), lebo o ňom je reč, niekoľkokrát v živote pocíti, ako ním druhí opovrhujú - nielen pre malý vzrast a to, že vyrastal ako odložené dieťa, ale tiež pre sympatie k Nemcom a pre svojskú životnú filozofiu. Nikdy však nezatrpkol, neživil v sebe nenávisť a nechcel sa pomstiť. Má totiž svoje sny! Túži po bohatstve, uznaní vo svojej profesii, po milujúcej žene... A hoci sa mu všetkého dostáva, je to len nakrátko - nie je totiž uznaný ani ako árijec, ani ako milionár... (TV Doma)
(viac)Videá (4)
Recenzie (831)
Zatrpknutá paródia na život, ktorú nezachránia "herecké skvosty" na čele, retrospektíva k neustálemu uvedomovaniu si "hitlerovských" zločinov a ani ústredný chlapec - šedá myška, neschopná vymaniť sa z predstáv cynických milionárov. Môže to byť akokoľvek pravdivé, reálne zahrané a výborne znázornené (pre mladú generáciu), ale nevymažem fakt, že som sa nudila k zblázneniu. ()
Hrabal na všechny způsoby - nic, co by mi přidalo na zdraví. Tím spíš sofistikovaně se tvářící product placement, z něhož je patronát TV Nova cítit na sto chmelových honů. Hodnocení navýšily skvělé Březinovy notičky, které jako milovník kvalitní filmové hudby ignorovat nedokážu. Douška na konec: je zajímavé, jak se s přibývajícími zářezy stává prakticky všechno, na co si v tomhle filmu ukáži, více a více průstřelným. Momentálně oškubaných 2,5*. ()
Impotentný film skoro v každom ohľade, hoci starecky slintá nad množstvom krásnych dievčat. Spočiatku všetko krásne letí a láskavý humor hladí dušu. Potom zistíte, že film už nič viac než ten imbecilne láskavý úsmev neponúkne, a začne sa potkýnať, aby sa nakoniec horko-ťažko doplazil k záveru. PO čase si nespomeniete na nič iné len na to hlúpo opakované hádzanie drobných kapitalistickým lakomcom. A samozrejme na herecký výkon Martina Hubu, ktorý si toho Leva fakt zaslúžil. Najhoršia je dejová línia s Kaiserom. Zuza Fialová naňho hodí pár zvodných pohľadov (ona ich vie, to treba uznať), Lasica utrúsi pár hlášok... a potom odídu. Nemá to absolútne žiadne smerovanie, rovnako ako celý film. Aspoň keby to malo tú dobovú atmosféru Postřižín, ale všetku snahu načisto zabíja televízny vizuál. Nemám rád Hřebejka, ale v jeho podaní by to nakoniec možno dopadlo lepšie... ()
I když už to není vrcholný tvůrčí Menzelův počin a zcela jistě se tenhle snímek nezapíše mezi skvosty domácí kinematografie, stále ještě zůstává Menzelova adaptace jednoho ze stěžejních Hrabalových textů velice nadprůměrnou a v kontextu české kinematografie po roce 1989 dokonce jednou z nejlepších (teď ovšem nutno dodat bohužel). I přes věci vysloveně nepovedené (významový odklon od literárního textu - není tu patrný přerod člověka, nepopsané tabulky, tabula rasa {Dítě = nomen omen - jméno znamení}, na nějž svět a dějiny, jimiž jako loďka z kůry lehounce proplouvá, postupně zapisují vrstvy zkušeností a počitků, které postupně transformují jeho osobnost až do stadia filosofa života, moudrého muže solitéra, jenž vyrovnán s životem, rozumí a ví...; překvapivě se ovšem ve snímku objevují nepodařené a hodně laciné momenty, např. téměř všechny počítačové animace (zvláště pak letící známky a bankovky), což v Menzelových filmech dříve nebývalo, přesto se ale jedná o milý, osobitý snímek, který sice často balancuje na hranici poetiky kýče, ale nikdy do ní nesklouzne. Naštěstí... (i když ten závěrečný pivařský hold Bohumilu Hrabalovi vůbec do intencí filmu nezapadá a pro neznalé autobiografického kontextu se dá interpretovat jen jako laciná pijácká vášeň Čechů) ()
U stánku mi museli úlisně podstrčit jiné DVD, protože jsme na něm nenašel pamětihodný průser dělající ostudu poprávu velebenému režisérovi, nýbrž velice dobrý, v kontextu české polistopadové kinematografie snad i výborný, film, jemuž z mně neznámého důvodu jedni nemůžou odpustit odchýlenost od předlohy (nečetl jsem) a druzí jsou nakvašení tím, jak je v něm určitá "politická a morální přizbpůsobivost" prezentována jako jako kladná vlastnost. Kladná minimálně v tom, že člověku přináší šanci žít dál i ve chvílích, kdy jsou hrdě vztyčené hlavy nemilosrdně stínány. ____________ I když se vám takový postoj k životu bytostně příčí, pořád tu zůstává prostor pro uznalé pokývání hlavou, jak důsledně a účině je mu přizpůsobené vyprávění i styl. Příjde mi proto jako projev naprostého nepochopení, když je pak Barnevovi jeho nenapodobitelná jednovýrazovost metána do obličeje jako kardinální nedostatek a pláče se nad "nedramatičností dramatických scén".____________Na kritické poznámky k výpravě a kaměře hledím, jako by k nám přicházely z jiné planety a rezolutně nesouhlasím s údajnou uslintaností nahých scén. Jediný aspekt filmu, kde bych jeho haničům přikývl, jsou velmi nepovedé - leč zcela nepodstatné - digitální efekty. ()
Galéria (63)
Zaujímavosti (37)
- Na začátku filmu na nádraží, kde Jan Dítě (Ivan Barnev) prodává párky, je v jednom okamžiku vidět souprava složená s vagonů Bt, které v té době jěště vůbec nejezdily. (Mr.Hudson)
- Když mladý Jan Dítě (Ivan Barnev) čepuje v restaurantu U Zlatého města Prahy pivo a poté se dívá přes půllitr, drží ho v levé ruce. V dalším záběru skrze půllitr, Jan Dítě drží půllitr v ruce pravé. (Reyak)
- Film získal na festivalu Berlinale cenu kritiků FIPRESCI. (Mertax)
Reklama