Cesta do New Yorku

Byl jsem okraden. Na dvě hoďky si lehnu k filmu a chlapáctví fuč, tvrďáctví fuč a cynismus taky fuč. Přiznávám, že jsem si při nadělování zapomněl k Všemohoucímu dojít pro hudební talent a od té doby jsem majitelem mimořádně vyvinutého hudebního hluchu, ale hudbu prostě miluju. A sledovat Evana, kterak všechny pazvuky světa přeměňuje na hudbu, bylo naprosto úžasné. Zbytek považuji pouze za pohádkový doprovod ke skvělému zvuku, který mé obstarožní reproduktory již léta nedokázaly vyloudit. (03.12.2013)

Mám filmové příběhy spojené s dobrou hudbou moc rád. I to byl důvod, proč jsem si tenhle film pustil. Jenže počáteční šílenství kolem New Yorku a následné objevení geniality malého Augusta mě utvrdilo, že tohle není dobrý film. Když jsem pozoroval scénu, jak August hraje poprvé na kytaru, chtělo se mi blejt. Tak strašně patetickej film jsem snad ještě nikdy neviděl. Chtěl bych vidět, jak někdo v deseti letech takhle začne hrát na kytaru. A ten způsob, jak to režisérka natočila, mi byl vysloveně protivný a nepříjemný. Jediné dobré na tomto filmu je Robin Williams a to jenom proto, že ta jeho pitoreskní postava měla alespoň něco do sebe. Zbytek chci ale co nejdříve zapomenout. Závěr filmu je jak z dokumentu o svědcích Jehovových, kde konec dobrý, všechno dobré a všichni žijí šťastně a spokojeně až do smrti. (17.04.2017)

Nádhera, krása, neskonalý úžas. Kromě skvěle si sednoucí hudebně i herecky talentované dvojky Jonathan Rhys Meyers a Keri Russell, je tou nejzářivější a téměř nadpozemsky hudební genialitou obdařená postava, jíž ztvárnil Freddie Highmore. Ten klučík má neskutečný talent. Zkrátka úchvatné a naprosto strhující. Závěr filmu, v němž Freddie diriguje při koncertu v parku svou melodii, mě naprosto duševně vyčerpal:) V jedné chvíli jsem myslela, že mě popadne až hysterický pláč. Nakonec jsem to dokázala "srovnat" do několika minut:) A za celý film bylo těch slzavých a dojemných scén vskutku hodně. Celý tento, pohádkově laděný příběh překypuje okouzlující hudbou a všemožnými kompozicemi. August Rush složil poctu hudbě. Její magii, nekonečné kráse a síle, kterou do nás dokáže dostat. Toto byla skutečně Melodie mého srdce. (21.11.2011)

Uživatelé čsfd neustále hází špínu na přeslazené romantické filmy, ale pak dají osmdesát procent téhle medové frašce, kde se nedá naprosto ničemu věřit. Freddie vypadá na osm let a to už je mnohem starší a pořád se tváří tak, že jsem měla chuť film vypnout. Navíc z něj neustále padají hlášky o tom, jak se hudba musí poslouchat, jak kdybychom to nevěděli. Ano, hudba se má poslouchat, pak nevím, proč ji v tom filmu tak strašně rozebírali. Ta přeslazenost, klišé a předvídatelnost z toho přímo trčí, pak je tu ta nelogičnost, kdy malý kluk naprosto NEuvěřitelným způsobem natrefí na svoje rodiče, kteří se do sebe naprosto trapně zamilovali po jediné společně strávené noci.. A nezapomeňme zmínit, že se Freddie umí během dvou vteřin naučit noty, hrát na kytaru a všechny nástroje, na které si jenom vzpomenete. To mi promiňte, ale všichni zde se na to museli asi koukat s klapkami na očích nebo pod vlivem omamných látek. Jinak si to fakt neumím vysvětlit. Tak přeceněný film se jen tak nevidí, teď je mi opravdu líto dobrých filmů, které všichni odepíšou jen proto,že jsou romantické nebo mají dobrý konec. Taková díla jsou naproti téhle šaškárně přímo veledíla. Nehorázný kýč. A podle mě je to nejhorší nejlépe hodnocená sr.. na čsfd:)) (19.02.2012)

Už prvou minútou som cítil priam neskutočné vibrácie a neopísateľné pocity. Možno to vyznie trápne, ale tento film má obrovskú dušu a prúdi z neho taký život, že som sa viackrát neubránil silnému dojatiu. Mladý Freddie aj napriek svojmu útlemu veku za posledné roky urazil úctyhodnú hereckú trasu. Od čias Krajiny-nekrajiny, Charlieho továrne alebo Dobrého ročníka neubehli pomaly ani štyri roky a z tohto prcka sa pomaly, ale isto stáva herec prvotriedneho formátu. Medzi deckami jasný tabuľkový líder. Zrejme nastúpil nový Joel Osment, tak sa tešme, čo nám prinesie skorá budúcnosť. Okrem neho som sa však stihol zaľúbiť do šarmantnej Keri Russell, ktorú však zatieňuje stále sa lepšiaci Rhys Meyers (ešte lepší ako v Allenovom Match pointe). Suma sumárum. Po hereckej stránke u mňa samé pozitívne odozvy (po dlhom čase ma v malej roličke opäť potešil charakterný Robbins). Namietať by sa určite dalo k príbehu, ktorý je dosť presladený a prakticky aj dosť nepravdepodobný, ALE nemôžem sa ubrániť formulke, že mi to tentoraz ani v najmenšom nevadilo. Po dlhom čase príjemne roztopené srdce diváka s dievčenskou náturou :). 100% (13.04.2008)