Beštiár

Není to jen nějaká průměrná milá blbůstka na sobotní odpoledne. Je to film vyloženě špatný a hloupý. Je tomu tak především vinou nechutně blbého scénáře. Obzvlášť na dialozích se holky vyřádily. Působí to na mě, jako kdyby Nesvadbová s Pavláskovou nikdy neprohodily ani slovíčko s žádným mužem, ba dokonce ani s žádnou ženou, prostě s žádnou lidskou bytostí. Věty jako "Nedokážu být někomu oporou. Neumím to!" nebo "Pojedu sám. Někdy je lepší být sám." a další pitomosti, co by nikdy žádný normální člověk (muž) z pusy nevypustil nebo neustálé oplzlé mudrování o tom, jak souloží slepice a jak zlaté rybičky, to vše pronášené děsně pateticky a přehnaně vážně, tak tohle všechno, už tak dost hrozné, je navíc ještě korunováno příšernými postsynchrony. Nevím, jak to Pavlásková dokázala, ale i slušní herci tu hrají špatně, neskutečně se ponižují. Vrcholů ubohosti je tu hned několik - například rozbor a následný zpěv lidových písní, páv Marka Vašuta nebo vysvětlující retrospektivy z dětství. Vlastně celý ten příběh pokulhává - žena, co se snaží být stejná mrcha jako chlapi? Laciná cosmopolitanová slátanina. (05.10.2008)

Bestseller Barunky Březinové aneb bídný bolehlav Bestiář.. Česká kinematografii se posunula na žebříku vedoucím do smrduté jímky zase o stupínek níž. Autoři jako by nevěděli, co chtějí natočit, protože nejdříve řeší v docela vážné rovině partnerské vztahy, načež prudce přeladí na komediální notu, které se však nikdo nesměje a vzniká tak absolutně nefungující spojení, jenž za pár minut vyšumí jako Celaskon. A zbude jen další Vašutův Pažout v mutaci Románu pro ženy. Tentokrát na hřadle.. (09.11.2009)

Docela bestiální příběh. Ta hlavní pipina se chovala jako kráva. Jasně jsem kluk a ženský myšlení nikdy nepochopím a rozhodně netrávím ani minutku svého života na to, abych tento fakt změnil, ale i tak mám pocit že mužský a ženský myšlenkový pochody jdou ruku v ruce ve své nedokonalosti k logickým krokům. Ne tak tato slečna Karolína. Doteď jsem žil v domění, že nejhloupější ženská na světě je ta, která se se mnou nechce vyspat, ale Karolína stanovila novej rozměr ženskýho slepičismu. Ukázka chlapů v tomhle filmu to byla taky síla. Přehlídka dementů v luxusním provedení . Jsem rád, že autorka Bestiáře má jasno, co chlap, to totální hovado. Samozřejmě se na Barušku Nesvatbovou vůbec nezlobím, protože to jistě v některých případech tak je, ale hlavně nepoznala mě, takže má zatím na podobné vidění mužů plné právo. Ještě musím poděkovat za Vašutova páva, vynikající předehra, tohle musí vyjracovat každou holku, do toho hned půjdu. Bestiář je asi určen jiným bestiím než jsem já, přesto oceňuji hudbu a snahu o humor, který je pro většinu feministek zcela neznámý pojem. (11.11.2007)

Musím souhlasit, že tento český filmeček je vážně velká kokotina s velkým K. Já to říkám pořád, že dívat se na většinu českých filmů a zvláště těch novodobých rádoby komedií – romantických dramat je hotové utrpení. Zlatá československá tvorba, na kterou se dalo dívat. Ono je to dáno hlavně tím, že drtivá většina starých a hlavně výborných herců a hereček je už bohužel mrtvá a ti dnešní (hlavně ti mladší) jim nesahají ani po kotníky. A to samé se dá říci i o většině scénáristů. No a tento film je toho zdárným příkladem. Pár dobrých momentů tu je, Roden a Vašut se zrovna moc nepředvedli (ač je mám oba jako herce docela rád, tak tady nic moc) a zbytek ansámblu škoda mluvit… (18.11.2018)

Spoilery - - Životně věrohodný motiv nerovného vztahu směřující kvůli nešťastným scénáristickým tahům nečekaně rychle až na dno. A s odstupem se musím přiznat, že mě takový vývoj opravdu mrzí. Nestačil jsem se totiž divit, když Karolína přijala Alexovo pozvání do Itálie a já všechna ta setkání na pláži, sex na skalách a nevyřčenou neintimnost prožíval s nimi. A ještě nějakou chvíli potom jsem tenhle pseudožánr "české sexuální drama" měl pořád zvláštním způsobem pod kůží. Asi už stárnu, ale právě tady jsem zjistil, že i v českém filmu se životní pravdy najdou a odpověď Čvančarové "Jenže ty chceš všechno: Lásku, vášeň, intelekt, to nejde." jsem si ještě nějakou chvíli chtě nechtě opakoval. Všechno skončilo s druhým rozchodem a Karolíninou proměnou do "bestie". Najednou všechno chytne zkratkovitý ráz a začne se klasicky přehrávat do figurek. Proto není jakákoli šance vidět postavu Marka, protože to je jenom "Matonoha co má rád krávy", to samé platí i o otřesně napsaném i zahraném charakteru ministra, který většině utkví jenom jako "Vašut hraje jako debil a nosí paví ocas". A tím vším se hlavní hrdinka prokouše až ke konci, který znovu vezme tak rychlý spád, že jsem jenom sotva stačil zamrkat. Ten prapodivný happyend jsem byl připravený ochotně skousnout, smířit se s filmem a předchozí střídaní všeho, co chodí a má kalhoty, dokonce odpustit. Jenže nakonec se tvůrkyním ukázkově povedlo zničit všechno, co bylo do té doby řečeno. A to poslední minutou, de facto poslední větou. Tomuhle já nevěřím. Od romantického dramatu přes supertrapný pokus o komedii až k feministické pochodni naděje? Takový konec asi divačky s čerstvě zlomeným srdcem přivítají jako nový obzor, ale ostatní tuhle vypočítavost musí cítit jako zradu. (05.10.2008)