300

„This is where we hold them! This is where we fight! This is where they die!“ Učebnicová ukázka moci filmového traileru. Pokud nehodíte do ringu ručník, uvidíte v Snyderově továrně na testosteron vítězství formy nad obsahem K.O. v prvním kole. Být Řepka.., promiňte Hitler.., ehm vlastně Butler můj vůdce, tak skočím oděn jen v bederní roušce z nejvyššího útesu Hot Gates do samého srdce šiku Immortals.. (02.09.2008)

117 vs. 85 . Minúty versus počet strán (bez obálok). Prvá vec, ktorá ma na 300 desila. Po krásnych traileroch, ktoré som vypekal denno denne som sa chopil najprv Herodota a následne komiksu. A musím povedať, že komiks ťažko utrel v porovnaní s textom starým skoro 2.500 rokov. Už Millerova príloha je dejepisne strašne zjednodušujúca a preto i pri hodnotení radšej absentujem od histórie. Čo teda Snyder ponúkol ? Políčko po políčku prevedený komiks, ktorý prezentoval čiernobiele a ploché postavy predlohy. Film prezentovaný v prvom rade ako akčný, v ktorom tej akcie zas až tak veľa nie je. I tých pár akčných sekvencií je prerušované vatou o Gorgo , snažiacej sa vybaviť posily (schválne pozrite si na mape koľko je to zo Sparty do Termopyl a pochopíte ako stupídne táto rovina vyzneje). 300 je síce vizuálne nádherný film, mám s ním však trochu problém pokiaľ sa ho budem snažiť vykladať v rámci súčasnej medzinárodnopolitickej situácie. Starší si iste pamätajú červenučký „komiks“ o zlom chrobákovi imperialistovi – mandelínke, a mne ho tento film veľmi pripomína. Akurát vyfarbený inou farbičkou – modrohnedou s pár bielymi hviezdami. Miller už v rámci prezentačnej kampane k filmu použil pár nešťastných výrokov, ktoré na mňa pôsobili akosi podozrivo. A scenár a najmä dialógy ma nejak donútili zostaviť rovnicu o statočnom vodcovi, neschopnom parlamente plnom zradcov a komisiách hádžúcich ochrancovi spravodlivosti polená pod nohy. Veru po tomto filme sa regrutačné strediská US army budú plniť ochotnými hamburgerovými nadľuďmi, ochotnými ísť nakopať prdel zlým Iračanom, pardon Peržanom. Škoda ...so Snyderovým režijným umom a scenárom adaptovaným od Herodota sme tu mohli mať nevídanú sandálovú jazdu a nie príručku mladého fašistu. 6/10 P.S. viete prečo Sparťania ostali v Termopylách i keď všetci (okrem Thespijských a Tébanov(rukojemníci)) odišli ? Pre toto : “Muži, ktorí obývate šíru krajinu spartskú, buď vám synovia Persea spustošia vaše veľké mesto, alebo nad smrťou zaplačú hory Lakedaimonu –kráľa z Héraklovho rodu-, keď osud rozhodne inak. Bojovnosť a sila jeho prekoná býkov i tigrov, silný bude ako Zeus a hovorím vám s istotou toto : Bojovať bude až do konca, zvíťazí , alebo padne. Pýthia Delfská 480 p.nl. (09.04.2007)

Je mi jasné, že takovýhle typ filmů patos potřebuje, ale tohle už bylo místy opravdu příliš, überpatetické scény jak v (amerických) propagandistických snímcích. Ale vlastně je to logické, vždyť 300 je propagandistické béčko! Ahistorická komiksová agitka, která má ospravedlnit americký boj proti islámskému terorismu. Primitivnější zakódování už si ovšem tvůrci zvolit nemohli... (16.12.2012)

Doufám, že Lakedaimonští označili studnu, do níž vhodili poselstvo, za hygienicky závadnou. Na to jsem myslel během filmu, což zhruba vypovídá o tom, jakou měrou jsem byl vtažen do příběhu. Nemohu si pomoci, stylizace a zjevná ateliérovost v mých očích filmu ubírají to hlavní, a to divácký zážitek. Někteří tu píší o živočišnosti, já se nemohl zbavit pocitu umělosti. Akce je ve filmu celkem požehnaně, žádná však není taková, aby se hlouběji vryla do paměti. Z trojice krev, pot a slzy je v nich přítomna jen krev - a přitom je to celé takové bezkrevné. Kupodivu si film dějově ubírá i tam, kde by mohl vypjatost rozdávat nejvíce, a to u samotného konce 300 statečných. Ve skutečnosti jejich boj končil těsným bojem na tělo, když se přelámala kopí, byly meče, když se zlámaly meče, bojovalo se rukama a zuby. I když jde o komixovou adaptaci, není to argument pro benevolentnost v některých věcech. Kupř. eforové nebyli kněží, ale sbor kontrolující moc králů, se Sparťany zůstali na bojišti Thespijci, spartský posel po vyřízení zprávy o bitvě spáchal sebevraždu atd. K ideovému vyznění. Za prvé spartská společnost se bez nadsázky dá přirovnat k fašismu. Počínalo se vyřazováním nevhodných již v kojeneckém věku. Každý plnoprávný Sparťan (Sparťané sami si říkali Lakedaimónští) dostal od státu přidělenou půdu a skupinu heilótů (otroků), která ji obdělávala a živila ho. Výcvik chlapce počínal v šesti letech tím, že si musel krádežemi opatřovat jídlo (když byl chycen, byl tvrdě potrestán, když ne, byla to známka jeho schopností). Armádní cvičení spočívalo v pravidelných pogromech na heilóty, kteří žili mimo Spartu ve vesnicích, které byly pravidelně napadány a vypalovány. Ve filmu Leonidas sice opakuje fráze o obraně svobody a o novém věku, skutečnost však byla taková, že příliv bohatství z kořisti do Sparty (která do té doby vůbec neužívala peníze) původní rovnou společnost plnoprávných Sparťanů rozdělil na bohaté a mocné (např. Leonidův spolukrál Pausániás, vítěz od Platají), kteří začali skupovat původně státní půdu, a ožebračené. To byl konec spartské moci, protože bohatí ztratili vůli a chudí motivaci bojovat. Prostřihy do Sparty sice trochu komplikují jinak velmi řídký děj, na druhou stranu přinášejí to, čeho jsem se bál nejméně, a sice politickou korektnost. Tvůrci se evidentně zalekli příběhu bez jediné významné ženy, to se muselo napravit. Vojáci sami jsou naolejovaní cucáci z módních katalogů v kožených spodkách, kteří by se hodili spíš na pánský striptýz. I když jsem původně dal milosrdné tři hvězdy, postupem času jsem došel k tomu, že vlastně nevím za co. (24.03.2007)

„Zhyň!“ Brutálne svalnatý kráľ Leónidás vyráža do boja s tristo najvernejšími n(pardon, s ochrankou) v mene cti, sebavedomia a svojich žien (a v neposlednom rade detí), aby sa vrátil so štítom, alebo na ňom. Strhujúca akcia, kultové scény (vlk, studňa), neuveriteľná vizuálna podoba a podmanivý výsledok, ktorý berie dych a rozhodne nie je určený detskému divákovi. Mne sa film páčil o kúsok viac, ako Millerov grafický román. Aby film dosiahol celovečernú minutáž, museli byť natiahnuté niektoré vedľajšie dejové linky z komiksu, čo je napr. u kráľovnej skvelý ťah. Alebo: v komikse bol boj Sparťanov s Xerxésom príliš skratkovitý; vo filme sú jednotlivé akčné strety, bojové sekvencie a strategické záležitosti detailnejšie rozpitvané a funguje to lepšie. Rovnako po výtvarnej stránke sa mi film páčil trochu viac, keďže Millerova kresba je miestami síce úchvatná, ale zároveň značne špecifická a nesedí každému. Inak, Miller sa na scenári nepodieľal. "Iba" na produkcii. Film pri 65-miliónovom rozpočte na celom svete zarobil 456 miliónov, čo dodať. Oceňujem aj skvelý kasting (Butler, Santoro, Fassbender, McHattie, Headey). Po logickej stránke by som nebol taký prísny, ako niektorí iní, mnohé veci majú zmysel, len treba film pozerať poriadne (druhá záplava šípov bola taká smrteľná proste preto, že na rozdiel do prvej sa nestihli dostatočne včas kryť). Jediné, čo mi v tomto smere vadilo (a nechápal som tomu pravdupovediac ani v komikse) je symbolické škrabnutie Xerxésa. Chápem, že to bolo dôležité (= boh nekrváca a tým pádom ak on krváca, nie je boh a takto to budú vnímať aj jeho poddaní), ale... nebolo jednoduchšie mu ten šípom proste hodiť rovno doprostred čela? A trocha mi vadilo aj to, že na začiatku je sparťanský výcvik detí brutálny, ale keď Leónidás vychováva vlastného syna, už to vyzerá skôr ako policajt zo škôlky, vrátane pusieniek. P.S. - Nedá mi nespomenúť šokujúci český dabing. "Dedičné prasatá" namiesto "zdegenerované prasatá" by som ešte bol ochotný tolerovať. Ale pri "Nie je dôvod, prečo byť úctivý" (namiesto "Nie je dôvod byť necivilizovaný.") mi stúpol tlak na 500. (29.12.2007)