Ako som spoznal vašu mamu

Pravidelná dávka uvolnění a záchvatů smíchu. Po skončení milovaných Přátel jsem byla strašně ráda, že jsem objevila něco, co mi alespoň trochu to místo vyplnilo. Jak jsem poznal vaši matku samozřejmě nedosahuje úrovně Přátel, ale nyní běží sedmá série a stále mě to baví. Ze začátku seriál vsázel především na velkou originalitu, ale nic netrvá věčně. Jak už tady řada napsala, i já musím souhlasit, že s pátou sérií šla kvalita dolů a některé díly už jsou vyložené nesmysly, takže proto nemůžu dát plné hodnocení. Naštěstí je tady stále Barney Stinson, který nikdy nepřestane být cool, jde o jednu z mých vůbec nejoblíbenějších seriálových postav. Jak jsem poznal vaši matku už nyní rozhodně není takový jako na svém počátku, ale stejně se každý týden nemůžu dočkat nového dílu a těch dvacet minut si užiji spolehlivě vždy a nenechám se ničím rušit. 8. série: Bohužel, musím hvězdu ubrat, už to sleduji vážně jen proto, abych se snad jednou dozvěděla, kdo je matka, ale už si to neužívám. Stále více a více ujetějších a nesmyslných dílů. Jak jsem poznal vaši matku zkrátka není tím seriálem, který dokázal svou úvodní nasazenou laťku udržet až do konce. (29.02.2012)

Toto je bezpochyby nejlepší americký neanimovaný sitcom, který jsem kdy viděl. Genialita jednotlivých epizod nemá hranic. Každá epizoda má svoje kouzlo, každá skrývá své překvapení. Ještě se nestalo, aby mě nějaký seriál natolik nadchnul, jako tenhle. Líbí se mi, jak je seriál propracovaný, jak se epizody prolínají. Někdy se nestačím divit a koukám na to s otevřenou hubou, jindy zase se chechtám jak blázen. Nejlepší je podle mě 3.série. Nejoblíbenější postava: Barney Stinson. UPGRADE po 6.Sérii: Seriálová kvalita rapidně klesá, a nyní bych to již nenazval nejlepším neanimovaným sitcomem současnosti. UPGRADE na štědrý den 2011: Rozhodl jsem se tento seriál vyřadit z mé topky, ale plné hodnocení zůstává. UPGRADE po konci seriálu: Jsem zklamán, seriál se řítil do sraček a poslední serie byla jak na houpačce. Asi 3 díly fajn a zbytek nic moc. Po poslední epizodě jsem dokonce musel snížit hodnocení. To se mi ještě nestalo. Jsem zklamaný, naštvaný na to, jakým stylem to bylo ke konci podáno a jak to skončilo. Kdybych věděl, kvůli čemu na to koukám a na co se tak těším, ani bych se neobtěžoval to sledovat. Fakt mě scénaristi a všichni okolo seriálu nasrali. (16.01.2011)

Ted Mosby, Barney Stinson, Marshall Eriksen, Lily Aldrin a Robin Scherbatsky. Ústřední postavy sitcomu, který se velmi rychle stal "legen-počkej si-dární" záležitostí a to nejen díky sympatickým charakterům, ale také formě, jíž je příběh vyprávěn. Samotný námět o tom, jak hlavní hrdina poznal matku svých dětí, je poutavý, avšak nabízí se tu úvaha, zda není 9 sérií zbytečně moc. Kvalita dílů je dosti proměnlivá a zejména v poslední sezóně je celá řada epizod, které jsem dokoukal jen se sebezapřením. Naštěstí většinou pak následovaly díly, jež přinášely něco převratnějšího a poutavého, což mě stále udržovalo v pozoru a nevynechal jsem z s09 žádnou část. Pochválit musím jak zpracování, kdy se často cestuje časem do více či méně vzdálené minulosti a budoucnosti, tak také herecké výkony všech hlavních postav, zejména Barneyho, Teda, Lily a Marshalla. Ano, správně, Robin mě příliš nenadchla. Občas byl seriál na můj vkus až příliš upištěný, uječený a přitažený za vlasy, ale jako celek fungoval dost dobře - i proto jsem u něj vydržel do posledního dílu. Úplně nejvíc musím pochválit ty scény, jež v sobě měly velkou dávku emocí, kterou umocňovala lyrická klavírní melodie na pozadí. Svým způsobem HIMYM zaujme též tím, co mám na sitcomech strašně rád - jednak se sžijete s postavami a stanou se pro vás takřka druhou rodinou a dále na vás dýchne jakousi pohodou, např. v baru u McLarena. Na plný počet hvězdiček u mě tento seriálek není, avšak při jeho sledování jsem zažil příjemné chvíle, na něž budu rád vzpomínat i díky svrchu uvedené sestavě. Často se HIMYM přirovnává k legendárním (bez "počkej si") Přátelům, dokonce se nazývá "Přátelé 21. století", avšak já mám na to jednoznačnou a krátkou odpověď (mám i delší, o kterou vás také neochudím), kterou si vypůjčím od kamaráda a uživatele riggsik, jenž mi řekl "Přátelé 21. století jsou Přátelé". Souhlasím. Friends jsou nadčasový seriál a mají co říci i dnes. Tečka. Delší odpověď pak bude z mé strany obohacena jen o to, že jisté podobnosti se zmiňovaným kultovním sitcomem tu jsou (nejen ta, že je o skupince přátel, která spolu různě bydlí, páruje se, schází se v nějakém podniku, ale také mnohé dílčí zápletky). Co se týče samotného konce seriálu, tak často diskutovaného konce, můžu říct, že pro mě byl poměrně rozčarováním. Menší SPOILER: To, kdo se objevil jako "matka" mi nevadilo, ale jak s touto postavou naložili v poslední epizodě a jak se vše uzavřelo, to mě poněkud zklamalo, podobně jako manželství Barneyho a Robin. Očekával jsem to trochu veselejší. Na druhou stranu je snad také fakt, že tvůrci patrně během psaní seriálu dospěli a tudíž je finále jejich počinu trošku temnější a bez typického happy-endu. (20.04.2017)

Je úžasné, jak tenhle sitcom dokáže zvednout člověku náladu, když se cítí mizerně. Je vtipný, romantický, přirozený, oplývá velice sympatickými postavami a také okamžiky, jež jsou s nadsázkou pohlazením na srdci. Jeho kvalita během první série takřka nezakolísá. Zbožňuji ho. A fandím Tedovi a Robin. :) (24.05.2008)

Opět jsem moc nepochopila nadšení pro další provařenej seriál, HIMYM, první série mě až na desátej díl nijak zvlášť nenadchla a asi to vzdám, páč jediné, co mě u toho drží je Cobie Smulders... Z té se prostě těžko spouští oči. Ostatní postavy ani herci mi do oka příliš nepadli a za celou první sérii jsem se ani jednou nahlas nezasmála, což je u sitcomu na pováženou, takže dám asi sem tam nějakej ten díl po ránu u snídaně, ale že bych to narozdíl od toho, co mívám na talíři, žrala, to se teď říct nedá a i do budoucna o tom dost pochybuju. 60% (22.07.2013)