Ako som spoznal vašu mamu

"LEGEN - wait for it, and I hope you're not lactose-intolerant because the second half of this word is - DAIRY!" Srdcovka od začiatku držiaca latku na úrovni Priateľov, pričom jej neubližuje ani nijak výnimočná schéma. Pre mňa je však predsa len lepší seriál a to aj napriek istým kvalitatívnym výkyvom v neskorších sériách a istému odklonu od sitcomu k vzťahovke. Táto partička sa totiž ozaj dokáže zaryť pod kožu. (19.11.2006)

Původně jsem na tenhle seriál až zas tak moc koukat nechtěl, ale když byla nouze, tak sem po tom sahnul a vůbec nelituju. Nejedná se o žádnou giga komedii (i když hlášky Barnyho sou fakt Legen.....dární), ale o takovej ten příjemě vtipnej seriál, kterej si vás chtě nechtě chytne a už nepustí. Vlastně ani netušim, proč se mi to tak líbí a táhne mě to k tomu, ale prostě si nemůžu pomoct a s každým dalším dílem mě to baví víc a víc a postavy si oblibuju víc a víc, nicméně Robin a Barney jsou prostě bezkonkurenční.[-] No, tak mužu s čistým svědomím říct, že sem závislej, je to fakt super seriál (12.08.2007)

Začalo to jako skoro plnohodnotná náhrada za jinou legendární partičku z New Yorku. Kousek naivního romantika má v sobě každý, takže příběh Teda Mosbyho lehce zaujme a čekání na matku je minimálně ze začátku inovativním lákadlem. Hlavní hvězdou je však hláškující Barney, provádějící jednu šílenost za druhou. Celé to slušně šlape ještě v páté sérii, i když občasné sci-fi prvky, které nevychází ze zkresleného vyprávění, jsou dosti rušivými momenty a navíc jich v dalších letech přibývá. Od šesté série se začne hrát na vážnější notu, což mi z počátku nevadilo, jenže to jsem nevěděl, kam to celé spěje. Z větší části šlo o zbytečnou vatu, do které můžeme zařadit i Tedovy přítelkyně, viz Zoey, z které mohli udělat slečnu dokonalou, ale nakonec z toho byl jeden z nejméně romantických a nejzbytečnějších televizních vztahů vůbec. V posledních třech sériích už pak šlo o scenáristickou křeč. Zábava to nebyla ani za mák a jen se recyklovaly úspěšné koncepty z minulých sérií jako Slap bet, Playbook a Intervention. Z Robin udělali asexuální, uřvanou krávu, která ani ve 30 absolutně neví, co chce a její stylista musel být transsexuál na koksu. Otravní začali být i Marshall a Lilly. Samotná matka sice byla kouzelná, ale závěrečná pointa, kterou jsem jako mnoho dalších prokoukl už během pár náznaků v osmé sérii, byla celkem sviňárnou na věrné diváky a to nejen kvůli dosti buranskému způsobu, kterým to celé rozsekly Tedovy povedené děti. 1. - 3. série: 90%, 4. série: 85%, 5. série: 80%, 6. série: 70%, 7. série: 65%, 8. série: 60%, 9. série: 55%. (25.12.2009)

Je úžasné, jak tenhle sitcom dokáže zvednout člověku náladu, když se cítí mizerně. Je vtipný, romantický, přirozený, oplývá velice sympatickými postavami a také okamžiky, jež jsou s nadsázkou pohlazením na srdci. Jeho kvalita během první série takřka nezakolísá. Zbožňuji ho. A fandím Tedovi a Robin. :) (24.05.2008)

Skouknout tenhle serial jsem se uz chystal davno a pak sem se tak jednou nudil a behem 14 dnu sjel vsech 5 serii a pulku sesty. Co k tomu rict. Typicky schema Pratel, kde mame hlavni particku, ktera neustale resi vztahy, sem tam i nejakou tu praci, pribuzny a podobne, ale hlavne ty vztahy. A popravde receno, cely je to silne stereotypni. Nekdo ma kazdou chvily novou znamost, aby se po case rozesly, najde si dalsi a tak furt dokola. Dej se odehrava vetsinou v byte nebo hospode a postavy se chovaj tak nejak furt stejne. Cela ta myslenka na vypraveni o tom, jak hlavni hrdina poznal matku je tak trochu zbytecna. Jenze na druhou stranu, i kdyz je po par dilech vicemene jasny, jak se kdo v urcity situaci zachova a doprovazi to i stejny hlasky, hlavni hrdina je tak trochu vul a to neustaly moralizovani a udobrovani je lehce otravny, tady se proste nejde nesmat. Co dil to 20 minutovej nasup skvelejch hlasek a scenek s hyper sympatickejma hercema v cele s ultra dobytkarem Harrisem. Takze ackoliv serial nicim neprekvapi a vse tu uz bylo, je to proste spickova komedie u ktery se clovek tesi na kazdej dalsi dil a nejde nedat 5*. (28.02.2011)