Réžia:
Guillermo del ToroScenár:
Guillermo del ToroKamera:
Guillermo NavarroHudba:
Javier NavarreteHrajú:
Ivana Baquero, Doug Jones, Sergi López, Ariadna Gil, Maribel Verdú, Álex Angulo, Federico Luppi, Roger Casamajor, Ivan Massagué, Manolo Solo, Fernando Tielve (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a dvanáctiletá Ofélie jede se svou těhotnou matkou za otčímem, frankistickým důstojníkem, který kdesi v horách na severu Španělska potlačuje zbytky republikánského povstání. Život ve vojenské posádce ale nenabízí Ofélii pouze realitu poznamenanou boji s povstalci, všeobecným nedostatkem jídla a velmi chladným vztahem s otčímem – v nedalekém starodávném labyrintu potká dívka jednou v noci starého fauna, který ji prozradí, že je ztracenou princeznou kdysi mocné pohádkové říše a současně poslední nadějí na její záchranu. Než se ale opět setká se svým královským otcem, musí splnit několik úkolů. Fascinující podívaná a silný příběh o tom, že ve světě dětské fantazie se za život, čest a odvahu platí stejná cena jako ve světě dospělých. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 610)
Velmi krutá a brutální pohádka, pro které ani velké děti nebudou moct v klidu usnout....Del Toro má vytříbený vizuální styl i atmosféru (v tomto ohledu je Hobit v těch nejlepších rukách) jen ten scénář je poněkud slabší, ovšem i tak to určitě stojí za vidění. ()
Čistokrevný magický realismus s překrásnými (ne)představami malé holčičky. ()
Po Faunově labyrintu má zvědavost jak se Guillermo del Toro poradí s Hobití adaptací prudce stoupla. Podobná nálada jakou má Labyrint je tedy rozhodně vítána. On zde ten fantaskní svět malé Ofélie má jistě něco do sebe. Je jak alternativou kruté reality, tak zároveň i její paralelou. Výborný kousek, který je příjemně snový, ale i chladně krutý. ()
Nevím, co jsem čekala, ale rozhodně to nebylo to, co jsem pociťovala při závěrečných titulkách. Výtečné! Výtečné a ještě jednou Výtečné! Obětující se malá dívka pro svou sestru. Co se na to dá říct? Drsné, to ano. Lítost mě omámila a jen jsem seděla nehnutě a přemýšlela. Tak malá a tak dospělá. Nakonec se stala princeznou všech víl, ale tou už přeci dávno byla. ()
Nemám ten film rád. Nemám rád depresivní filmy, kde každý umře, obzvlášť kladné nebo alespoň nevinné postavy, a hlavně mne něco takového vyloženě s..e, když je ještě mixnuté rádoby pohádkou. Ano, máme dvě možnosti výkladu - buď to byly její halucinace, nebo to byla realita dospělým neviditelná (asi jako v českém Kuky se vrací). Ale podle mne se to vedle sebe neskutečně bije - drsné vraždy a popravy, někdy až k zblití, vedle víly, fauna, kouzelného lesa. Do háje s tím! Buď měl Del Toro natočit válečné drama, nebo fantasy pohádku. Takhle je to neskutečný podraz a docela se divím, kolik lidí mu tu umělohmotnou dojírnu slz sežralo i s navijákem. Oba dva žánry totiž mají jiná pravidla. Je to podobné, jako bych chtěl natočit mix náboženského filmu a prolínal jej třeba něčím podobným jako je seriál Dexter - prostě to k sobě nepasuje. Tenhle film beru jako jeden velký podraz na diváka, který závěrem leda naštve, a navzdory fantasy kulisám z něj deprese neředěně kape, až má člověk chuť jít se taky střelit. Kdepak poetika jako u Alenky, prdlajs. ()
Ofélie (stejně jako ta bláznivá z Hamleta) na cestě do své země Oz. Co jiného dělat, když realita je tak hrozná, že před ní musíte utíkat. Ovšem svět fantazie není o moc bezpečnější než ten skutečný, ve kterém jste nuceni se hrbit a poslouchat (vzpoura proti tomu je ostatně dalším tématem filmu). Jen těch posledních pár vteřin si režisér mohl odpustit, nechal by tak vyloženě na divákovi, jestli chce nebo nechce věřit, že ta temně pohádková část děje byla nebo nebyla jenom sen a dospěl tak ke dvěma možným výkladům (buď je to fantasy příběh o vykoupení a návratu, nebo krutý film o jedné smutné bláznivé holčičce). Del Torro zkrátka servíruje kousek, po kterém by děti určitě neutsnuly, ale vy byste si tuhle kombinaci fantasy a tvrdých dějin 20. století neměli nechat ujít. Pro mě osobně nejsilnější filmový zážitek (nejméně) roku 2006. ()
Tak takhle moc mě žádný film už dlouho nezklamal. Čekal jsem mnohem, mnohem, mnohem více, nedostal skoro nic. Asi nejhorší del Torův film, co jsem viděl, to i ten Mimic je záživnější. Tohle je jen slepenec docela obstojného dramatu (ta realistická část filmu - kdyby se del Toro vykašlal na tu druhou a rozvedl pořádně tuto, byl by to mnohem lepší film - , která mě bavila mnohem víc než ta druhá) a vizuálně možná okázalé, leč jinak zcela zbytečné, nikam nevedoucí, nudné a nezáživné (výjimkou je snad jen scéna z žábou) fantasy. A právě ten slepenec pokazil celej filmy. Kdyby se del Toro naplno věnoval buď jen té realistické části (mohlo by z toho být dobré drama) nebo té fantasy části (obzvláště tahle podle mě potřebovala mnohem více času a prostoru, aby dokázala zaujmout), vznikl by dobrý film, který by si zasloužil tu chválu, která je na Faunův labyrint tolik pěna. Takhle si ji podlě mě nezaslouží skoro vůbec. ()
Není dobré říkat, že jsem neměla slov, protože koho to zajímá? Každopádně, ať už to berete nebo ne, to je důvod, proč tento film hodnotím slovně až po letech. Střet dětské mysli a reálnoho a neskutečně krutého světa se trefl do středu dění, do divákovy maximální pozornosti. Fantastická cesta za uznáním vlastní hodnoty je stejně těžká ve fantazijním jako ve skutečném světě. Ani v jednom to není jednoznačné vítězství, ale v obou musí každý, kdo má oči a srdce, ocenit odvahu. Moučně bílá příšera je, vedle vetřelce, jediná filmová zrůda, která mne dokázala vyděsit svým pouhým vzhledem. ()
Jakou tohle mělo přístupnost? Já původně myslel, že jde o dětské fantasy. Ta potvora s očima v rukou byla geniální. 60% ()
Ten film je extrémna citová žmýkačka, fungujúca na mňa 100%ne aj pri ďalších pozretiach. Dva razy videný na veľkom plátne v rozostupe 4 rokov. A musím povedať, že aj po druhý raz ma to odrovnalo. Film skončí a ja si v tichu sedím a premýšľam. Prevažujú hlavne smutné emócie, podporené Navarretovou clivou hudbou, tie sláky dokážu s atmosférou neskutočné veci. Drsné, naturalistické, v niektorých prípadoch silne explicitné. No ale tak doba v ktorej sa to odohráva a postavy, ktoré v nej žijú a vystupujú sú rovnaké, najlepší príklad je Vidal, ktorému od začiatku filmu neprajem nič dobré. Sympatiám sa proste rozkázať nedá. 10.5.2011 som sa zúčastnila diskusie s mexickým scénografom Eugeniom Caballerom, držiteľom Oscara za Art Direction za tento film a naozaj to bol úžasný zážitok. Počúvať o tom, ako kvôli filmu lepili na borovice mach z pilín, lebo ho potrebovali do filmu, taktiež vytváranie umelých rastlín a trávy, lebo im ju horúce leto spálilo a oni sa bez nej nemohli zaobísť. Že je preňho dôležité najmä podporiť svojou prácou naratívnu zložku filmu a ak to, čo vymyslel nepasuje, radšej nespraviť nič, ako maličkosťou pokaziť. Veľa ráz som mala pocit, že jeho práca je nedocenená, lebo tie maličkosti, ktoré majú dať divákovi podnet, nejaký pocit alebo ho nasmerovať na dej filmu či atmosféru ostanú často nepovšimunuté alebo ich vnímame len podvedome. Napriek tomu sú silnou neoddeliteľnou zložkou, ktorá dáva filmu hĺbku. Získala som predstavu o tom, čo majú na starosti vo filmoch takí ako on a bodaj by som mala príležitosť stretávať takýchto podnetných ľudí častejšie. (FK 35 mm - 10.5.2011) ()
Jako pecka mezi oči- tak přesně tak jsem se cítil po dokoukání Faunova labyrintu... Věděl jsem, že mě nečeká žádná pohádka ve stylu Harryho Pottera nebo Pána prstenů, ale že se tu bude ukazovat násilí až takto naturalisticky, by mě tedy také nenapadlo. Na druhou stranu to do tohoto temného a po všech stranách neutěšeného příběhu jaksi pasovalo. Masky úžasné, herecké výkony jakbysmet (vede záporák frankistický kapitán Vidal), ale film stojí a padá na atmosféře- a ta je úžasná. Del Toro zase jednou zabodoval. ()
Po druhém shlédnutí skáču ze *** na *****. Labyrinto del Fauno je velký film s velkým srdcem. Libuje si v detailech, má skvěle vystavěný příběh, skvělou kameru a krásnou hudbu, která vše dokonale podkresluje. Vedle hereckých výkonů lze také vyzdvihnout látku samtnou, jakým stylem je servírovaná. Hlavní "pohádková" liniie je hnána druhou světovou válkou, která ke konci, co se prostoru týče, přebýjí část fantasiiní. Tato chemie je velmi poutavá. Zapomeňte na debilní Narnii - vyjděte do ulic a zlinčujte distributory, že film nekoupili (*linčovat se nebude, film jde do kin - sice pozdě, ale přece) . ()
Kvalitní režie a působivá atmosféra nepřebije tupost "pohádkového" příběhu prolínaného politickou situací a je škoda, že násilí je jen jakousi explicitní excesí. 6/10 ()
For ME 92% ()
[LFŠ 2008] Tak tohle bylo fakt drsný. Navíc ten smutný happy end… ()
Surová a krásná pohádka.Malou holčičku si hned oblíbíte a Ela Kapitána si hned zprotivíte. 90% ()
Je to taková del Torova pohádka nejen pro děti, ale i dospělé. S hororem to nemá společného vůbec nic, maximálně jednu či dvě scény ve kterých dívka plní Faunovy úkoly. Jinak jde spíše o mysteriózní fantasy protnuté válečným dramatem, kdy španělští vojáci terorizují chudé obyvatelé a v lesích bojují s povstalci. Mnohokrát vychvalované vizuální efekty mě zrovna dvakrát nenadchli,hlavně díky své vyumělkovanosti. Jednou se na to podívat dá, ale víckrát ne. ()
Výtvarne dokonalá päťminútová scéna kedy sa Ofelia pri svojej druhej skúške stretáva s "hombre palido" je pre mňa najsilnejším momentom filmu. Nápad a prevedenie tejto postavy bezpochyby patrí medzi to najlepšie v rámci filmového subžánru fantasy. ()
Poeticky zfilmovaná krutost. Závěrečná scéna vyvolává stejné emoce jako už dnes proslavená věta "This is Neverland... "Fantasy část mi svým výtvarným pojetím připomínala obrazy Hieronymuse Bosche (záhadná postava v podzemí a její ruko-oči). Všechno dokresluje dokonalá hudba. Tenhle film se zkrátka nedá popsat, ten se musí vidět. Jen ať nikoho nenapadne na to jít s dětmi :-) ()
Po formální stránce to byl skvělý film, se slušnými triky, režií a kamerou, obsahové ostře kontrastující mezi krutým světem válek a neméně krutým světem pohádek. Obzvláště scény s kapitánem Vidalem byly mrazivé a hororové a ani Pojídače dětí bych rozhodně nechtěla potkat v temné uličce... Mladičká Ivana Baquero jakožto Ofélie podala na svůj věk vynikající výkon. Přesto jsem, po všech těch recenzích a oscarovém kolotoči, čekala něco víc než o dost tvrdší "Bratry Grimmy". Ale možná jsem jen předpojatá kvůli "Potomkům lidí", nevím... ()