Hellboy 2: Zlatá armáda

Přepálená maškaráda, ve které se Hellboy ztratil. A po které se Hobita docela dost bojím. Del Toro pořád umí akci, jeho filmy vypadají tak dvakrát dráž, než kolik doopravdy stojí, a nedělá mu problém za sebe skládat scény vtipné i magické... ale tentokrát to nejde příliš dohromady a vyprávění (místy dost připitomělé a poslepované) pěkně drhne. Jednička byla subtilnější a díky tomu měla větší tah. Tady se sice objeví asi milion a pět potvor, sám hláškař v rudé mezi nimi ale zaniká. A spolu s ním vyprchávají i všechny ty motivy, které určitě šlo rozehrávat stejně osudově jako v Temném rytíři. Del Toro ovšem na rozdíl od Nolana zvládl jen fragmenty - film jako celek se mu rozklížil v nákladnou přehlídku masek, jejíž vnitřní dramatičnost vyšumí nepříjemně rychle. V hlavě zůstane spíš šašek Krauss a pár fórů pro děti do dvanácti let, než červený superbouchač, kterým Hellboy před pár lety byl. (11.08.2008)

Hezké obrázky, nesmysly, patos a "hodnoty" (Hellboy > teh world = lol). Guillermo del Toro je normální sračkář, it's official. ... 2,5* nahoru za sympatického bělovlasého metalistu, Barloweova Anděla smrti a "I'm not a baby, I'm a tumor." ... Zajímavé komentáře: Mi Nü-Chai, Pedestrian (16.06.2011)

O osud Hobita sa vonkoncom nebojím. Zlatá armáda už totiž nie je komiks, ale výpravná fantasy v podaní tvorcu s nespútanou imagináciou (nie, vážne nemám dojem, že by sa del Toro opakoval), hrsťami zábavných nápadov a zmyslom pre veľkoleposť (stálo to štvrtinu Spider-Mana 3, ale vyzerá to dvakrát drahšie). Pri jednotke som nedokázal rozdýchať ten odklon od pochmúrne drsnej, hororovo ladenej predlohy, pri dvojke už som to hodil za hlavu, zmieril sa s tým, že del Torovo poňatie Hellboya je celkom iné než to Mignolovo a jednoducho som sa ponoril do jeho neodolateľne sympatického polo-rozprávkového sveta, v ktorom je romantika infantilná a dramatické scény jasne ustupujú pred celkovou odľahčenosťou a neustávajúcim hláškopádom ("S tvojím prízvukom by som slovo "focus" radšej nepoužíval!"). (22.09.2008)

Dopadlo to přesně, jak jsem čekal. Del Toro se dopustil stejné zásadní chyby jako v prvním díle. Hraje si. Blbne si se svými figurkami, dělá ze sebe vizionáře, cpe sem todle a támhleto a až příliš pozdě si uvědomí, že mu vlastně utíká čas. Finále tentokrát není až tak narychlo ušité jako v prvním díle, přesto působí navzdory vší té efektní nádheře až příliš chladně, odfláknutě a odtažitě. Jistě, je na co koukat, akci del Toro zvládá absolutně bez zaváhání, vtipné a sebeironické momenty taktéž pobaví a anděl smrti je v pravdě geniální, jako celek ale Hellboy absolutně nedrží pohromadě. Jsem velmi zvědavý, co na nás del Toro vymyslí ve třetím díle, doufám ale, že se bude držet na uzdě a natočí film, který bude oslavou Perlmanova suchého herectví a jeho drsného cápka v kabátu a s rohama. Ne pokusem o překonání světového rekordu v počtu obludek na jedno filmové políčko... (05.09.2008)

Na pětaosmdesátimilionový budget předvádí del Toro neskutečně výpravné divadlo, kde se však poněkud ztratil samotný děj. Pryč je ta vypiplanost prvního dílu, kdy zaláskovaný ‚rudoch‘ trousil suché hlášky a v temných uličkách to sem tam nabančil jiným monstrům. Jde to sice do hloubky jakés takés mytologie, jen by si k tomu del Toro musel vzít ještě půlhodinu navrch, aby celý ten kolos opravdu válel a ne jenom skákal z místa na místo, aby to všechno sfouknul za dvě hoďky. Naštěstí je to pořád dělané s tou zanícenou tvůrčí láskou k látce a celé to tu dobu příjemně baví. Slabší 4*. PS: Věřím, že pod Jacksonovým patronátem bude Hobit neskutečná pecka. (19.09.2008)