Babel

Pěkně natočené a pěkně zahrané příběhy, jenž se ve větší či menší míře propujují. Psychologie postav je perfektní v japonském příběhu, který ale zase až tak úplně do celého kontextu nezapadá a film je jím možná zbytečně natahován. Příběhy mezilidských vztahů, emočního vypětí a nejrůznějších životních rozhodnutí mají vždy svoje kouzlo a Ińárritu je podal opět způsobem zapamatování si hodným. Všichni herci(opravdu snad) do jednoho jsou skvělí. Škoda, že příběhy nejsou nějak rezolutněji nebo alespoň náznakově dokončeny(mexický a část marockého příběhu se nakonec úplně vytratily). Skvělá atmosférická hudba, melancholické vydrnkávání kytarových strun opravdu působí.114 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (11.03.2007)

Svet ľudí ohraničený limitami našej planéty ako jeden veľký a postupne sám seba požierajúci Babylón, kde ľudská rasa zlyháva v komunikácii nielen skrz rozdielnosť národných jazykov, ale hlavne aj skrz ten univerzálny - vychádzajúci zo srdca. Mozaikovito pretkané a vzájomne postupne súvisiace príbehy sú už vlastne režisérovým trademarkom, ktorému zostal verný aj tentokrát (i keď časová nechronológia nie je ani zďaleka tak rozbitá ako pri 21 gramoch). Možno vďaka transkontinentálnemu záberu cca prvá polovica filmu nepôsobí tak naliehavo (skôr naopak - vykonštruovane), zovreto a hlavne intímne ako 21 gramov, ovšem smerom ku koncu emócie na vás útočia rovnakou razanciou. (02.12.2006)

Iñárritu potřetí a potřetí velice dobře, i když poprvé u mě jeho snímek nedosáhl na maximální možné hodnocení. Od Iñárritua jde o stále stejný koncept, stále stejně prezentovaný a jelikož jde u všech tří filmů (Amores Perros, 21 gramů, Babel) o stejného režiséra, který se zuby nechty drží svého vlastního stylu, tak mi to už přijde jako ohraná deska (mění se akorát obsazení, lokace a situace) - jednotlivé složky mám rád, ale jako celek si už Babel nejspíše nepustím. Příběh je to chytrý a to prolínání jednotlivých příběhů už není nejdůležitější částí celku, ale (budu se opakovat) napotřetí už to nechutná stejně jako napoprvé či napodruhé. Herecké obsazení se opět vydařilo, s herci jsem problém neměl, dokonce mi výkon Brada Pitta přišel jako jeden z jeho nejlepších, jejich postavy však nejsou tak zajímavé a poutavé (až na Rinko Kikuchi) jako postavy Benicia del Tora či Seana Penna (21 gramů). Řemeslně je to výsostně odvedený kus práce, příběh už mě ale zasáhnout nedokázal, snad ti výměna scénáristy pomůže, Alejandro. (29.04.2009)

Hmatatelnou příběhová symbióza, vyšponovaná nad rámec šustivé scenáristické kostry, která je vysoustružena velké Akademii na zakázku - tedy kromě japonského příběhu, jehož provázanost s celkem (předmět, jehož původní a nový majitel se kdysi sešli) je poněkud vrtkavější a nedokáže to do vás takříkajíc tolik emocionálně napálit. Iñárritův vyprávěcí standard ale jinak funguje se svou obvyklou razancí a stylem. Až se chce říci, že velké hvězdy v upoceném a syrovém Babelu vyčnívají a ruší než že by sloužily vyššímu cíli (jinému než propagačnímu). (10.02.2007)

Rok 2007 ještě ani nezačal, a už je tu film roku 2007 v našich kinech. Přestože mě předchozí Iňárrituovy filmy tolik nezaujaly (21 gramů mě dokonce aktivně štvalo), Babylon je hravě překonává a žádný film mě v posledních měsících tak nepotěšil. Africká epizoda má největší prostor a je taky ze všech nejlepší (nejintenzivnější), nevím, co bych jí vytkl. Japonská epizoda je nejpozitivnější ze všech, trochu úsměvná a na konci příjemně smutná. Mexická epizoda není možná zpočátku tolik zajímavá, ale o to lepší je na konci, kdy do sebe všechny díly skládačka pěkně zapadnou. (11.01.2007)