Babel

Předešlým Iňárrituovým filmem "21 gramů" jsem byla přímo nadšená, takže na Babel jsem se hodně těšila. Po odchodu z kina jsem jím byla trochu zklamaná, protože konečná katarze zdaleka nebyla taková jako právě u mozaiky lidských osudů a váze lidské duše. I Babel je jakousi mozaikou, ale zdaleka ne tak propletenou. Jenže po chvíli zjistíte, že ho nedokážete vyhnat z hlavy, že se pořád vrací. To je pro mne u filmu nejvzácnější vlastnost. A proto těch pět hvězdiček. Mimochodem, zmiňovat herecké kvality všech zúčastněných, sílu scénáře a zručnost režie či snad hudební podbarvení je už naprosto zbytečné. Mexická kinematografie už nějakých pár let velice příjemně překvapuje. (03.06.2007)

Babel je originální. Babel je jakási bomba, která vám vybuchne u hlavy během jeho sledování a nenechá vás chladnými. Má co říct, říká to zajímavě, trochu kontroverzně, několika jazyky... Pan režisér opět dokázal přijít s něčím novým, dokázal mě zaujmout a oslovit. Přes to všechno, co je navíc podpořeno famózními hereckými výkony (Brad Pitt se opravdu nezdá) a výbornou vizuální, hudební i technickou stránkou nemůžu dát hodnocení nejvyšší. Proč? Protože mi do celku moc nezapadala a moc mě nezaujala část příběhu z Japonska. Působila na mě nepatřičně, rušivě, dojmem, že jí tam režisér prostě chtěl mít, protože se mu líbila, ale jako by náležela do úplně jiného snímku. Její provázanost se zbylými příběhy je dost vykonstruovaná, nezapadá mezi ně, třeba by si zasloužila vlastní film, ale sem se mi jednoduše nehodí. (22.02.2007)

Možná tam bylo až příliš zemí a až příliš příběhů. Přesněji řečeno ten " japonský příběh" nazývám zlodějem. Ukradl mě vlastně dva zbývající příběhy. Místo toho, abych sledoval pokračující osud táty a syna v Maroku, jsem čuměl na hluchoněmou Japonku bez kalhotek, místo toho abych sledoval dramtické hledání dětí v poušti, tak jsem čuměl na hluchoněmou Japonku, tentokrát nejen bez kalhotek,ale pro jistotu úplně nahou. Japonský příběh mě totálně okrádal o emoce, které jsem nabíral při sledování situace v Maroku, navíc celá ta situace tam vygradovala tak, že už dávno přesáhla brány filmu. No a mexické drama s dětma zvládnul japonský příběh narušit taky grandiozně. Proti hereckým výkonům nemám u nikoho nejmenších námitek. Nebejt japonskýho příběhovýho kazišuka, dal bych pět hvězdiček. (20.08.2007)

„Teraz im ukážem, čo je to chlpatá príšera.“ Iñarritu (AMORES PERROS: LÁSKA JE KURVA, 21 GRAMOV) nie je mojim najobľúbenejším režisérom, ale objektívne sú jeho drámy silné. Film BABEL (ďalšia spolupráca so scenáristom Arriagom - TRI POHREBY) znova siaha po jedinečných hereckých výkonoch (tentoraz je prekvapivo zaujímavejší neherec Brad Pitt, než všeobecne uznávaná herečka Blanchettová... spravidla ale snímke dominujú predovšetkým úplne neznáme tváre), emotívne strhujúcich scénach a nechronologicky rozprávanom príbehu. Tentokrát sa však tvorcovia obklopili nielen štipkou zdravého nadhľadu, ale až teraz dokázali - na rozdiel od svojich predchádzajúcich filmov - zručne ukočírovať "efekt motýlich krídel", kde všetko so všetkým súvisí. Pre mňa zatiaľ najlepší Iñarritu. (14.06.2008)

Rok 2007 ještě ani nezačal, a už je tu film roku 2007 v našich kinech. Přestože mě předchozí Iňárrituovy filmy tolik nezaujaly (21 gramů mě dokonce aktivně štvalo), Babylon je hravě překonává a žádný film mě v posledních měsících tak nepotěšil. Africká epizoda má největší prostor a je taky ze všech nejlepší (nejintenzivnější), nevím, co bych jí vytkl. Japonská epizoda je nejpozitivnější ze všech, trochu úsměvná a na konci příjemně smutná. Mexická epizoda není možná zpočátku tolik zajímavá, ale o to lepší je na konci, kdy do sebe všechny díly skládačka pěkně zapadnou. (11.01.2007)