Babel

Iňáritu je vyjímečný tím, že dokáže nechat dokonale vyznít dramatičnost situací. Onu dramatičnost, která spočívá v reálnosti. Dostává lidi do krajních mezí, do situací, ze kterých není jednoduchá cesta úniku. Je obtížné a nelehké tyto osudy sledovat a nikdy bych nechtěl v podobných ,,krajních mezích" figurovat. Děti, radosti a starosti. To je to oč tu kráčí. Hlavně ,,Marocký " příběh ve mne vyvolává otázky,,kde je vina, kdo je odpovědný za skutky druhého ?" Je to jiný film než 21 gramů. Takový...jednodušší na koukání. Ovšem uvnitř je stále ten pocit tísně. (19.10.2007)

Alejandro González Iñárritu se zuby nehty drží svého vytříbeného stylu, kterým oslovil velkou spoustu diváků ve svých dvou předchozích filmech. Z Amores Perros jsem byl kdysi nadšený, ale na každém rohu oslavovaný film 21 Gramů už mě paradoxně tolik neoslovil. No a Babel se mi líbil méně než AP, ale více než 21 Gramů. Tahle mozaika se skládá ze tří, potažmo ze čtyř příběhů. Kdyby se vyškrtl ten o hluchoněmé dívčině z Japonska, stopáž by klesla pod dvě hodiny a já bych byl nejspíš ještě o kousek spokojenější. Nechci ale říct, že by ten japonský příběh byl nezajímavý, to určitě ne. On je spíš takový vzdálený, má jinou atmosféru, vždycky mě vyrušil z toho špinavého pouštního prostředí Mexika a Maroka. Přičemž i provázanost mezi japonským segmentem a zbylými dvěma příběhy je pouze symbolická. (04.08.2011)

Možná tam bylo až příliš zemí a až příliš příběhů. Přesněji řečeno ten " japonský příběh" nazývám zlodějem. Ukradl mě vlastně dva zbývající příběhy. Místo toho, abych sledoval pokračující osud táty a syna v Maroku, jsem čuměl na hluchoněmou Japonku bez kalhotek, místo toho abych sledoval dramtické hledání dětí v poušti, tak jsem čuměl na hluchoněmou Japonku, tentokrát nejen bez kalhotek,ale pro jistotu úplně nahou. Japonský příběh mě totálně okrádal o emoce, které jsem nabíral při sledování situace v Maroku, navíc celá ta situace tam vygradovala tak, že už dávno přesáhla brány filmu. No a mexické drama s dětma zvládnul japonský příběh narušit taky grandiozně. Proti hereckým výkonům nemám u nikoho nejmenších námitek. Nebejt japonskýho příběhovýho kazišuka, dal bych pět hvězdiček. (20.08.2007)

Globalizace propojila svět - v tomto filmu hned na třech kontinentech, ale lidé si stále nerozumějí. Slavný mexický režisér Iñárritu zde ztvárnil osamělost mladé hluchoněmé Japonky a její neschopnost sexuálně komunikovat s okolím, odcizený americký manželský pár v Maroku, který sblíží až postřelení manželky, nedůvěru marockých dětí v pravdivost dlouhého dostřelu otcovy pušky a v osudové důsledky používání zbraně, nebo tvrdý přístup už nikomu nevěřících amerických rangerů na hranici s Mexikem. Zajímavý pěkný film, hrající si umně s důsledky náhod a následky (ne)zodpovědných lidských činů. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221646-babel/videa/ (03.05.2009)

Úvodom priznám, že môžem byť trochu zaujatý, pretože hispánsky štýl á la Ińárritu a Cuarón skutočne nemusím. 21 gramov síce nepovažujem za dielo prevratné, napriek tomu sa mi predchádzajúci Ińárrituov film páčil omnoho viac. Pri sledovaní Babelu mi neustále rezonovalo hlavou – koľkú kópiu naračného postupu Andersonovej Magnólie to už vidím? Primárny problém Babelu však leží niekde inde. Hoci Ińárritu dokáže vykúzliť nádherné obrázky, ktoré by mohli ísť rovno na obálku National Geographic, nevie obrázkami rozprávať. Čo by samo osebe ešte nebolo nič zlé, keby sa práve na tento spôsob rozprávania Babel nesnažil orientovať. Pri neschopnosti scenáristu napísať plnokrvné postavy (s výnimkou japonskej školáčky) a dať filmu zmysluplné dialógy je to však katastrofa. Vykonštruovanosť celého príbehu mi až tak nevadí, mám výhrady skôr k tomu, že ani s jednou postavou som nedokázal film prežiť. Postáv je totiž veľa a ani pri pomerne dlhej stopáži ich Babel nedokáže presvedčivo vykresliť. Darmo má Babel Pitta či Blanchett ked niet co hrat. Posledný Inarrituov film je strašne vyhypovaný a začínam mať pocit, že oscarovské nominácie budú pre mňa pomaly skôr varovaním než odporúčaním . 6/10 (07.02.2007)